Dvacet čtyři senátorů podepsalo otevřený dopis adresovaný předsedovi vlády Petru Nečasovi, ve kterém ho vyzývají, aby se zasadil o ukončení pracovního poměru Ladislava Bátory na ministerstvu školství. Zdůvodňují to Bátorovým někdejším propojením s nacionalistickou Národní stranou.

„Chceme tímto vyjádřit vážné znepokojení nad personální politikou Vámi vedené vlády, konkrétně nad jmenováním Ladislava Bátory do nejvyšších pater vládního aparátu, přesněji na post ředitele Personálního odboru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“ píšou v úvodu signatáři Petru Nečasovi.

Autoři považují za výsměch všem občanům fakt, že kabinet Petra Nečase toleruje skutečnost, že se ve významné státní pozici ocitl člověk spojený s extremistickými a radikálními silami.

„Ladislav Bátora, sympatizant a kandidát nacionálně-extremistické Národní strany, jež se otevřeně hlásila k rasismu, se navíc podle dostupných informací pohyboval mezi spolky, které byly sledovány pro svoji aktivní podporu antisemitismu a fašismu bezpečnostními složkami státu,“ upozorňují Nečase senátoři.

Pro dvacet čtyři senátorů je nepřijatelné, aby lidé s takto extremistickou minulostí obsazovali nejvyšší úřednické funkce a podíleli se tak na řízení země.

„Je nepřijatelné, aby vláda České republiky tyto osoby jakkoli v těchto funkcích tolerovala a schvalovala,“ nepochybují senátoři a apelují na předsedu vlády, aby ve věci co nejdříve konal a zajistil okamžité Bátorovo odvolání z vysoké vládní funkce.

Dopis inicioval sociálnědemokratický senátor Marcel Chládek. Podobnou výzvu již tento týden premiérovi adresovali aktivisté a představitelé organizací na ochranu lidských práv a menšin. I podle nich by směřování vzdělávacích institucí neměl ovlivňovat člověk spjatý s rasistickými a antisemitskými subjekty.

Bátora nicméně obvinění z rasismu a extremismu odmítá. Na nedávné tiskové konferenci iniciativy D.O.S.T. se hájil mimo jiné tím, že od roku 2004 měl bezpečnostní prověrku pro stupeň přísně tajné, od roku 2008 pak na stupeň tajné.

Avšak pravdou je, že se před lety mimo jiné účastnil přednášky o českém protižidovství pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou. Bátora také v práci s názvem Česká revue - Můj národ a má vlast pochválil antisemitský spis Rudolfa Vrby nazvaný Zkáza Slovanů.

Svůj pochvalný komentář k Vrbově knize pak Bátora relativizoval, když ho označil epizodní záležitost. Přitom podle serveru Romea.cz Vrba v knize cituje celé pasáže z nejznámějších antisemitských publikací a přetiskuje názory hlavních antisemitských ideologů té doby.

„Především pak vyzdvihuje celosvětové známé antisemitské podvrhy tzv. Protokoly sionských mudrců, dále například spis s názvem Russlands Todtengraber (Hrobaři Ruska) od Dr. Alfreda Rosenberga, který byl po Adolfu Hitlerovi hlavní ideolog v nacistickém Německu,“ píše se na serveru.

Vrba ve své knize také podle serveru Romea.cz cituje například antisemitské články ze stranických novin NSDAP - Völkischer Beobachter od Dietricha Eckarta.

„Tento významný člen okultní organizace Thule, šéfredaktor Völkischer Beobachter a osobní přítel Adolfa Hitlera byl též zaníceným antisemitou. Hitler ho v druhém díle Mein Kampf označil za jednoho z nejlepších mužů, který svou neústupností, myšlením a činy zasvětil celý život německému národu,“ uvedl server Romea.cz.

Jak jde dohromady pochvalný komentář k Vrbově antisemitské knize a Bátorovo tvrzení o tom, kterak je prokázané, že není rasistou, antisemitou a extremistou, předseda iniciativy D.O.S.T. doposud ale nevysvětlil.

Vedle Chládka dopis podepsali například předseda Senátu Milan Štěch, místopředsedové Senátu Alena Gajdůšková, Zdeněk Škromach (všichni ČSSD), místopředseda Senátu Petr Pithart  (KDU-ČSL) a dále například senátoři za ČSSD Jiří Dienstbier, Jozef Regec či Božena Sekaninová.

Dále se k dopisu připojili například Karel Šebek (ODS), Alena Dernerová (zvolena za Severočeši.cz), Marta Bayerová (KSČM),  Miluše Horská (BEZPP) nebo Jan Horník  (zvolen za TOP 09 s podporou Starostů).