Více než rok před krajskými volbami, které se uskuteční na podzim 2012, začínají lidovci a zelení domlouvat společné kandidátky. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek to uvedl pro deník Právo.

„Například v Karlovarském kraji jsme už se zelenými dohodnuti, v Ústeckém probíhají intenzívní jednání. V jižních Čechách se nedohodli kvůli kůrovci a Temelínu,“ řekl v pondělí Právu předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Lidovci disponují tradičně nižší podporou v českých krajích, a proto vyjednávají předvolební koalice pouze v těchto krajích. Naopak na jihu Moravy, na Zlínsku či na Vysočině bude KDU-ČSL kandidovat samostatně. Bělobrádek pak pro deník Právo připomněl, že například Koalice pro Pardubický kraj byla v minulosti úspěšná.

„To jsou projekty, které mohou v Čechách fungovat. Chceme se tam víc otevřít i méně konzervativním partnerům, protože na krajské úrovni nebudeme řešit bioetiku a to, jak má vypadat rodina, ale konkrétní věci,“ uvedl Bělobrádek. Za úspěch by považoval, pokud lidovci celkově obhájí přes 50 krajských zastupitelů, které mají v současnosti.

KDU-ČSL zaznamenala při posledních sněmovních volbách výrazný úbytek hlasů. Zatímco v roce 2006 ji volilo 386 706 voličů, v roce 2010 pak už pouze zhruba 227 500 lidí. Ambicí nového lidoveckého vedení je ale brzký návrat do Poslanecké sněmovny. A poslední průzkumy volebních preferencí naznačují, že se jim to může podařit.

Pokud by se totiž nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, KDU-ČSL by podle čerstvého volebního modelu agentury Factum Invenio obdržela 5,5 procent hlasů. To by pro vstup do Sněmovny stačilo.

„Doufám, že jsme se odrazili ode dna. Důvody jsou tři — byly odstraněny důvody, proč jsme pro některé lidi nebyli volitelní. Také bývalí voliči si uvědomili, že nedali hlas lepší variantě. A také to, že jsme vyrazili například s naší důchodovou reformou mezi lidi a s nesouhlasem vůči reformám, jak je představuje vláda,“ uvedl pro Právo Bělobrádek.

Podle politologa Lukáše Jelínka není překvapivé, že lidovci, ale i zelení ožili, když jim aktuální průzkumy preferencí dávají naději na návrat do Sněmovny. „Zvlášť když jsou voliči dost rozčarováni loňskou ,alternativní volbou´ především VV a částečně i TOP 09,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Podle něj taktéž nepřekvapí, že obě menší strany v odezvě na vládní politiku akcentují sociální témata, která je vzdalují pravicovým pozicím, na nichž lidovci i zelení v minulém volebním období zakotvili.

„Na druhou stranu ale jejich nyní domlouvaná spolupráce působí příliš uměle, účelově, pragmaticky. Oba proudy pokrývají odlišnou část středového voličstva. Lidovci spíš umírněné konzervativce, zelení progresivní liberály, až anarchisty,“ upozornil Jelínek.

Podle Jelínka lze totiž sotva čekat jejich společný postup směrem k Romům, homosexuálům či enviromentálním aktivitám. „Umím si představit, jak lidovci a zelení žijí vedle sebe - a v Topolánkově vládě to předvedli -, neumím si ale představit jejich společný předvolební postup,“ doplnil politolog.

„Všechno to na mne působí dojmem, že oběma stranám víc záleží na dobytí pašalíků než na na reprezentování autentického programu. Ale jak říkám, nic to nemění na mém přesvědčení, že obě strany patří jak do Sněmovny, tak do krajských zastupitelstev,“ uzavřel Jelínek rozhovor pro Deník Referendum.

Další informace:

Novinky.cz Lidovci a zelení připravují na příští rok společné kandidátky