Ministerstvo školství vypracovalo návrh věcného záměru zákona o vysokých školách. Ten vyvolal širokou kritiku akademické obce a byl odmítnut třeba Asociací děkanů filozofických fakult České republiky nebo vedením Univerzity Karlovy.

V úterý se ke kritice akademické obce přidal i předseda lidovců Pavel Bělobrádek, podle kterého je reforma ministra Dobeše z Věcí veřejných sice radikální, avšak nedomyšlená.

„Ministr Dobeš zvolil pro reformu vysokých škol fatální kombinaci — radikální a rychlé změny bez promyšlené koncepce a širší diskuse. Nový vysokoškolský zákon neprodiskutoval s Konferencí rektorů, s Radou vysokých škol nebo s akademickými senáty a s vědeckými radami,“ uvedl Bělobrádek v tiskovém prohlášení.

Předseda KDU-ČSL si ale dle svých slov neumí představit, že by ministr školství Josef Dobeš realizoval reformu vysokých škol, aniž by ji probral s těmi, kterých se týká především.

„Návrh ministra Dobeše směřuje proti akademickým svobodám, ačkoliv ministerstvo tvrdí opak. Existence vysoké školy bude zcela závislá na tom, zda s ní ministerstvo uzavře tzv. rámcovou dohodu a poskytne potřebné finance. Navíc zákon de facto nepočítá s vědeckými radami ani s fakultami,“ doplnil Pavel Bělobrádek.

Řadu otázek vzbuzuje i záměr na zřízení správních rad, kvůli nimž se má podle Bělobrádka na řízení vysoké školy v zásadních věcech podílet veřejnost, přičemž členy těchto rad by jmenoval prezident nebo ministr.

Věcný záměr vysokoškolského zákona navíc zavádí školné. „To, že zákon tiše předpokládá placení školného, už zřejmě nikoho nepřekvapí. Zarážející ale je, že zákon nestanoví, kdo bude s těmito prostředky hospodařit. Budou to peníze určené výhradně pro školu, nebo je bude přerozdělovat ministerstvo s tím, že si část prostředků ponechá?“ uvažuje předseda lidovců.

Podle Pavla Bělobrádka je také zarážející, jaké návrhy se mohly do věcného návrhu zákona dostat. Například návrh dvouletého bakalářského studia nebo možnost vysokoškolského studia bez absolvování maturitní zkoušky jsou podle předsedy KDU-ČSL nápady spíš bizarní.

„Za skutečně nebezpečný ale považuji návrh, aby k habilitačnímu řízení postačoval magisterský diplom. Jako bývalý doktorand jsem na vysoké škole sám přednášel a i díky tomu vím, jak potřebný je tlak na kvalifikační růst akademických pracovníků a na odbornost zejména těch, kteří jsou garanty jednotlivých oborů,“ uzavřel Pavel Bělobrádek.