Součástí daňové reformy bude zrušení daně z dividend
Vratislav DostálStát přestane vybírat patnáctiprocentní daň z dividend a z podílů na zisku. Podle Mladé fronty Dnes se na tom shodli premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Záměr ale kritizují opoziční sociální demokraté.
Stát už nebude vybírat patnáctiprocentní daň z dividend a z podílů na zisku. Opatření, o němž jako první informovalo středeční vydání deníku Mf Dnes, se má stát součástí návrhu daňové reformy. Platit by mělo začít od roku 2013.
Záměr ale kritizují opoziční sociální demokraté. Podle jejich europoslance Jiřího Havla zapadá zrušení daně z dividend do logiky vidění světa podle ministra financí Kalouska a premiéra Nečase.
„Svět vděčí za vše těm nejbohatším. Musíme se proto starat hlavně o to, aby bohatší byli ještě bohatšími. Pak bude vše dobré a v průměru budeme bohatí všichni. Proto bychom si měli snížit mzdy a zrušit sociální stát,“ píše Havel sarkasticky na adresu koaličních ministrů v textu zaslaném Deníku Referendum.
Podle sociálnědemokratického europoslance má Česká republika v porovnání se západní Evropou jedny z nejnižších daní z příjmu právnických osob, zejména uvážíme-li skutečnou (efektivní) sazbu. Smyslem daně z dividend jsou pak podle Havla dva momenty
„Smyslem daně z dividend je vyrovnávat rozdíl mezi obvykle vyšší (horní) sazbou příjmové daně fyzických osob a nižší daně z příjmu právnických osob,“ upřesňuje Havel.
Druhým smyslem daně z dividend je pak podle europoslance stimulace investic. „Ponechá-li akcionář své peníze ve firmě, dostává bonus. Nemusí platit část daně ze zisku, daň z dividend. Je tedy investování díky dani z dividend mnohem výhodnější než neproduktivní spotřeba,“ vysvětluje Havel.
Avšak Havel upozorňuje, že i daň z dividend má své praktické vady. Kromě zmíněného mzdového kanálu lze podle něj totiž dani unikat prostřednictvím dohod o zamezení dvojího zdanění.
„Tyto dohody v některých případech umožňují dani se zcela vyhnout. V krajních případech to funguje tak, že na pár dní kolem výplaty dividend akcie formálně vlastní zahraniční subjekt, jiní vlastníci mají toto řešení zvoleno nastálo. Tak dochází k tomu, že mnozí bohatí a velcí institucionální investoři daň neplatí, ale domácí drobnější investor ji uhradí. Tato námitka nepochybně není bezvýznamná,“ přiznává Havel.
Přesto není podle jeho názoru v současnosti rozumné zbavovat se příjmů a prohlubovat dluhy.
„Snižovat nebo rušit daň z dividend a zároveň pasivně sledovat export monopolních zisků ze země není zrovna moudré. Nejvyšší výkony této ekonomiky byly dosaženy s vyššími příjmovými daněmi. Majetkové daně pak tato země prakticky vůbec nemá,“ uzavřel Jiří Havel.
Podle serveru Aktuálně.cz bude totiž zrušení daně z dividend znamenat, že státní pokladna přijde o devět miliard korun. S daňovým osvobozením dividend nicméně zřejmě skončí praxe, kdy si společníci a současně zaměstnanci firmy vypláceli zisk prostřednictvím extrémně vysokých mezd.
Tím se tak vyhnuli dvojímu zdanění zisku. Jakmile se svým vysokým platem překročili strop pro platbu pojistného (dnes 150 tisíc korun měsíčně), odváděli státu jen 15procentní daň z příjmu pro fyzické osoby, pojistné už žádné, uvedla Mf Dnes.