Poprvé jsem narazil na jméno George Sorose v první půli let devadesátých. Tehdy měl pan Soros potyčku s jakýmsi Václavem Klausem, který si momentálně hrál na ministra financí (nebo už byl premiérem?). Jestli se dobře pamatuji, šlo o to, jestli stát dá k dispozici nějakou budovu Vysoké škole, kterou zde chtěl Soros založit. Klaus byl proti. A proto jedna z nejlepších vysokých škol v Evropě, Středoevropská univerzita, sídlí v Budapešti. Inu, Klaus se jako vzdělanec nechoval nikdy, proč by se toho měl dopustit právě v tomto případě.

Aniž by to pana Sorose kdy zajímalo, měl jsem tu čest s ním několikrát nesouhlasit, ale i obdivovat jeho přístup k obyčejným lidským věcem. Již dlouho, na více místech na zeměkouli, se věnuje pomoci lidem, například černochům v Jihoafrické republice, v době, kdy byla rasistickým státem. Před listopadem 89 podporoval i československé disidenty. U nás nyní financuje hlavně projekty, které se snaží pomáhat Romům. Spolu se Světovou bankou financuje například i Dekádu romské inkluze, takže jeho zájem o Romy je hlubší a trvalý. V České republice jeho peníze prostřednictvím grantů rozděluje Open Society Fund Praha.

Čím to je, ptal jsem se v duchu, že mnohonásobného miliardáře zajímá něco z „té výšky tak titěrného“, jako je život těch nejchudších lidí, který nezajímá téměř nikoho jiného? V té souvislosti mě samozřejmě zajímal jeho motiv, jeho názor na Romy a společnosti, v nichž žijí. Dozvěděl jsem se je nyní, z časopisu Respekt (ročník XXII / 11. - 17.7. 2011), který s ním udělal rozhovor.

George Soros zde říká, že jeho zájem o Romy trvá dlouho. Sociální situace Romů je podle něj selháním Evropy:

„Myslel jsem, že EU je dost bohatá, aby tu chybu napravila. Po dvaceti letech mého angažmá je zjevné, že existuje řešení: vzdělat Romy a vytvořit novou romskou elitu, která by neztratila svou romskou identitu. Zatím vzdělaní Romové přebírají kulturu většinové společnosti, a nedaří se proto zlomit nepřátelské předsudky vůči jejich kultuře. Během dvaceti let se však podařilo vzdělat malou romskou elitu, která si udržela svou identitu, a proto nabourává protiromské stereotypy. Bohužel se nám to zatím daří v malém měřítku… Když v takovém přístupu budete pokračovat delší dobu, investujete do něj více peněz, tak by nenávistný vztah mezi romskou komunitou a většinovou společností mohl skončit.“ Řešení podle Sorose potrvá déle než jednu generaci.

Finančník se dále domnívá, že zmíněná nenávist je výsledkem hospodářských potíží: „růst xenofobních skupin je toho přímým důsledkem“. Česká republika má podle něj prostředky k nápravě přístupu k romským dětem a jejich neoprávněnému zařazování do zvláštních škol: „Bývalý ministr školství (Ondřej Liška — pozn. FK) vytvořil kvalitní vzdělávací program, který však byl další vládou ukončen. Česká republika se teď vrací v tomto ohledu zpět.“