Podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna jeho strna odmítá navýšení DPH na 19 procent. „Protože to je past na střední třídu a na nízkopříjmové skupiny obyvatel, které by nesly tu největší tíhu reformy," zdůvodnil stanovisko nejmenší vládní strany Radek John.

Ministr financí Miroslav Kalousek přitom navrhuje škrty v řádu desítek miliard korun a také se zvýšení jednotné sazby DPH na 19 % s výjimkou léků, knih a tiskovin. Kalousek totiž nehodlá ustoupit z plánovaného schodku 3,5 procenta hrubého domácího produktu, což představuje úspory asi 30 miliard korun. Taktéž předseda vlády Petr Nečas z ODS již připustil, že si umí představit zvýšení daně z přidané hodnoty na 19 procent.

„Ukazuje se, že v rámci úspor v jednotlivých resortech se má nejvíc škrtat v našich rezortech školství a dopravy. Ohrozilo by to ale čerpání evropských dotací na dopravní stavby v souhrnu 50 miliard, které vyžadují finanční spoluúčast, a také slíbené navýšení učitelských platů,“ uvedl pak k plánu ministra financí předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta. 

Podle jeho slov navíc ministr financí do návrhu rozpočtu nezahrnul ani sedm miliard korun na dříve vyjednanou mezigenerační solidaritu, která je programovou prioritou VV v oblasti důchodové reformy.„Bráníme se zvyšování DPH, dokud nevíme, že jednotlivé výdaje budou účelné. Pokud k růstu DPH bude muset opravdu dojít, pak preferujeme zavedený systém dvou sazeb daně. To by zaručovalo mnohem menší dopad na sociálně slabší skupiny,“ říká Bárta s tím, že VV na pondělním jednání ve formátu K9  navrhovaly i větší úspory na ostatních ministerstvech.

Ty by totiž podle jejich propočtů mohly znamenat úsporu 10-15 miliard. „Vidíme prostor ve snížení rozpočtu rezortu obrany o čtyři miliardy. Větší adresností a efektivností sociálních dávek by mohlo ušetřit i ministerstvo práce a sociálních věcí. Rádi bychom viděli analýzu kapitol Státní dluh a Veřejná pokladní správa, protože podle operativních analýz vykazují tyto položky velké přebytky,“ dodal předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných.

Podle Bárty nejmenší vládní strana na pondělním jednání prosazovala, aby teprve v momentě, kdy se vyčerpají možnosti racionálních úspor, bylo možné stanovit, o kolik je třeba zvýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. „Považujeme za výhodné zkombinovat zvýšení DPH  buď s navýšením firemních daní o jeden procentní bod nebo se snížením daňových výjimek. To by mohlo vynést 6-8 miliard korun. Řešením by bylo zavedení i progresivní daně z příjmu,“ myslí si Bárta.

Věci veřejné počítají se zvýšením korporátní daně o jedno až dvě procenta. Mohla by tedy dosáhnout na hranici 21 procent, řekl pak v úterý pro ČTK ekonomický expert strany Michal Babák. Vyšší daně by měli podle VV zřejmě platit lidé s příjmem vyšším, než je čtyřnásobek průměrné mzdy. Druhá sazba daně by činila minimálně 25 procent, upřesnil pro ČTK Babák.

Nečas ale podobný postup odmítl. „Jsem přesvědčen, a se mnou 99 procent odborníků na ekonomii, že zvyšovat přímé daně v období křehkého ekonomického růstu je ekonomická hloupost," řekl v úterý novinářům.