Jedním z důkazů, že čtvrteční stávka byla záležitostí politickou, bylo pro některé novináře a vládní politiky toto odborářské provolání: „Ačkoli se odboráři mnohokrát zaštiťovali tím, že jejich stávka není politická, projevy o tom nesvědčily. Předseda Asociace odborových svazů Bohumír Dufek na Palackého náměstí hovořil o požadavku odborů na přímou volbu prezidenta republiky.“ (lidovky.cz) To je opravdu silný důkaz o politizaci… O den dříve vláda rozhodla, že by se skutečně měl prezident volit přímo, a to podle stejných pravidel, která platí v případě Senátu. S trochou ironie bychom na adresu lidovek.cz mohli říci, že odbory v podstatě vládu podporují.

Vláda se stejně jako ta předchozí pokouší o přijetí tzv. volebního zákoníku, který má zahrnovat pravidla pro všechny druhy voleb, které se v České republice konají. Je to jistě chvályhodný počin, který navíc přináší řadu potřebných změn. Vláda jednak uvažuje o zavedení alternativních metod hlasování, tedy o korespondenční, později i elektronické volbě. Volič by také mohl uložit svůj hlas před zahájením voleb u starosty, což je v několika zemích obvyklou praktikou. Přijetím těchto pravidel bychom se přiblížili zemím, které své občany nediskriminují v době voleb tím, že jim z důvodu pobytu mimo území země znemožňují uplatnit jednu ze základních svobod: volbu.

Volební zákoník má ale především sjednotit pravidla (tam, kde to lze), která ve volbách používáme. Stejná by měla být metoda přepočtu hlasů na mandáty, počet preferenčních hlasů i procentuální podíl potřebný k postupu na kandidátce. Vláda uvažuje rovněž o přímé volbě starostů v menších obcích, ovšem až na jedinou změnu ponechává při starém komunální volební systém. Ten je pro občany nepřehledný, protože se tváří, jako by volič skutečně preferoval určité kandidáty, nicméně nejdříve se odevzdává hlas straně, teprve poté se přihlíží k případné preferenci. Kandidát k postupu na horní příčky potřeboval dříve 10 % hlasů z průměru všech hlasů odevzdaných dané kandidátce, nyní by jich mělo stačit 5 %.

V souladu s programovým prohlášením Nečasova kabinetu by mělo také dojít k úspoře peněz za financování politických stran. Ve volbách do Poslanecké sněmovny dostávají strany, které obdrží 1,5% podporu, za každý hlas 100 korun. Po úpravě by mělo stačit 1 procento hlasů, ale příspěvek se sníží na 30 korun. Stát ušetří přibližně 350 milionů korun v roce, kdy je tento příspěvek vyplácen.

Ale zpět k přímé volbě prezidenta. Ačkoliv veřejné mínění tuto volební reformu podporuje a zdá se, že většina politických stran také, musíme si uvědomit dvě věci. Česká republika je tradiční parlamentní demokracií, která je postavena na soutěži politických stran. Postavení prezidenta je slabší, nicméně mocnářsko-tatíčkovský fenomén hlavy státu je zvyšuje. Otázkou, kterou ještě nemáme definitivně vyřešenou, je právě to, zda se tohoto čistého parlamentarismu, zejména kvůli nedůstojné volbě současného prezidenta, vzdávat. Druhou věc, kterou by se měli občané dozvědět, je to, že náklady na přímou volbu ministerstvo vnitra vyčíslilo na půl miliardy korun. Stojí nám to za to?