Staronovým předsedou strany Věci veřejné byl zvolen Radek John. Ve volbě přes internet a mobilní telefony mu dalo hlas 1197 z 6225 lidí, kteří směli o předsedovi nejmenší parlamentní strany rozhodovat. Celkem se hlasování zúčastnilo 2523 véčkařů.

Hlasování začalo ve čtvrtek 19. května. Skončilo v pondělí ve 22:00. Volbu musí ještě potvrdit konference Věcí veřejných, která se koná tento víkend v Hradci Králové. Představitelé obou větších koaličních stran očekávají, že Věci veřejné budou po Johnově znovuzvolení plnit vládní program a prosazovat reformy.

Staronový předseda Věcí veřejných na tiskové konferenci po skončení volby uvedl, že on a vedení strany se nyní budou snažit udržet jednotu strany. Věci veřejné by se podle jeho slov měly stát republikovou stranou se silným hlasem z krajů a usilovat o to, aby byly nejsociálnější ze stran koaliční vlády Petra Nečase.

V křeslech místopředsedů by Radek John rád viděl své protikandidátky z předsednické volby, tedy předsedkyni poslaneckého klubu Věcí veřejných Karolínu Peake — ta by měla být první místopřesedkyní strany — a olomouckou poslankyni Dagmar Navrátilovou.

Karolína Peake v předsednické volbě dostala 976 hlasů, Navrátilová 350. Pětičlenný tým vedení strany by pak podle Johnových představ měla doplnit místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová, ústecký poslanec Milan Šťovíček a teplický zastupitel Tomáš Jarolím.

Víta Bártu, o němž se v médiích spekuluje jako o faktickém lídrovi Věcí veřejných a který svou kandidaturu na předsedu stáhl, John do svého týmu nenominoval. Označil ho ale za nejsilnějšího vyjednavače strany, který by měl v koalici vyjednávat o chystaných reformách.

„Každý, kdo je schopen obhajovat myšlenky Věcí veřejných, je cenný a bude používán pro to, abychom prosadili maximum," uvedl staronový předseda Věcí veřejných na Bártovu adresu.

Zůstat ve vládě? A za jakých podmínek?

Navzdory některým nedávným hlasům politiků Věcí veřejných je pravděpodobné, že strana zůstane i v příštích měsících součástí Nečasova koaličního kabinetu. Podle Radka Johna je pro stranu základní podmínkou pro pokračování v koaličním projektu prosazení třiceti procent programu Věcí veřejných.

Je otázkou, zda to bude dostačující i pro jejich voliče. Nové vedení strany by mělo vyslat zřetelný signál směrem k veřejnosti, kam a proč se chce strana v nejbližší době ubírat, neboť pozice jakéhosi opozičního subjektu uvnitř vládní koalice je — jak dokládají poslední průzkumy volebních preferencí —  pro veřejnost špatně čitelná.

Podle květnového průzkumu agentury STEM totiž preference Věcí veřejných pokračují v klesajícím trendu: dostaly se hluboko pod práh volitelnosti a do Poslanecké sněmovny by se v případě voleb nejmenší vládní strana vůbec nedostala. Podle modelu stranických preferencí by je volilo pouhých 2,3 procenta lidí.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové si Věci veřejné — chtějí-li být trvalým prvkem české politiky — musejí najít témata, na kterých se jim podaří profilovat a současně zaujmout relevantní množství elektorátu.

„Jednoduše řečeno si musejí vytvořit zřetelně odlišitelnou programatickou bázi, vlastní image. Nezbytným předpokladem takového vývoje je schopnost vymezit se vůči ostatním stranám, což jim právě účast v Nečasově vládě minimálně komplikuje, ne-li znemožňuje,“ uvedla již dříve pro Deník Referendum Vladimíra Dvořáková.