Ve čtvrtek v noci začne internetová volba předsedy nejmenší parlamentní strany. Svou pozici v čele Věcí veřejných bude obhajovat Radek John, proti němu se pak ve volbě postaví předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Karolína Peake a olomoucká poslankyně Dagmar Navrátilová.

Další dva kandidáti — exministr dopravy Vít Bárta a poslanec Michal Babák — se své kandidatury v uplynulých dnech vzdali. Bárta ve prospěch Radka Johna, Michal Bábak pak podpořil zbylé kandidátky.

Bárta se kandidatury na předsedu vzdal v Johnův prospěch v souvislosti s ohlášením jeho rezignace na post vicepremiéra pro boj s korupcí. Vyzval přitom spolustraníky k jednotě, soudržnosti a podpoře stávajícího předsedy Věcí veřejných.

„Vadí mi neustálé mediální útoky na mou osobu,“ zdůvodnil pak stažení své kandidatury na předsedu strany Michal Babák. Doplnil, že kdyby o křeslo předsedy usiloval i nadále, poškodilo by to celou stranu.

John, Peake a Navrátilová

Současný předseda strany oslovil spolustraníky na webu Věcí veřejných s žádostí o podporu své osoby s dokola opakovaným poukazem na boj proti korupci. John navzdory své rezignaci právě na post vicepremiéra pro boj s korupcí spatřuje i do budoucna v tomto tématu programatické těžiště své strany.

„Pokud Věci veřejné nevytrvají ve své protikorupční politice a odhodlání čistit politiku, nikdo jiný se kmotrům nepostaví, protože opoziční ČSSD se svým Palasem, Rathem a ústeckými manýry toho rozhodně schopná není,“ uvedl Radek John.

Svou kandidaturou na předsedu nejmenšího vládního subjektu pak John dle svých slov spolustraníkům nabízí garanci, že Věci veřejné budou sebevědomé vůči ostatním politickým stranám, vstřícné k občanským aktivitám a spolupracující s veřejností

„Musíme Věci veřejné upevnit jako stabilní středovou stranu s výraznými tématy, která razantně oslabí úniky a plýtvání veřejnými prostředky, bude sociální pojistkou a stranou rozumných, vůči lidem vstřícných řešení. Naše místo bude u obrany středních vrstev, rodin s dětmi a živnostníků,“ nastiňuje současný předseda vizi budoucnosti strany jako středového subjektu.

A zatímco Radek John hájí kroky strany po vstupu Věcí veřejných na parlamentní půdu, podle Karolíny Peake se strana nachází v hluboké krizi. „Vyrostli jsme příliš rychle a teď nevíme, co si s tím počít, pronásledují nás skandály,“ uvedla mimo jiné předsedkyně poslaneckého klubu nejmenšího parlamentního subjektu.

Karolína Peake chce proto na pozici předsedkyně strany dotvořit strukturu strany na komunální a krajské úrovni. „Rozvoj strany na místní úrovni nám dá nutnou základnu, o kterou se potřebují Věci veřejné opřít. Kvůli vstupu do Sněmovny jsme tuto fázi růstu přeskočili a musíme se k ní vrátit,“ nepochybuje Peake.

Spolu s budováním strany odspodu musí pak podle Karolíny Peake Věci veřejné nabídnout i jasné vyprofilování a zřetelný program, zřetelnou a předvídatelně se chovající stranu, která bude vypočitatelná nejen pro voliče, ale i pro případné koaliční partnery v obecních, sněmovních i krajských volbách. 

Dagmar Navrátilová pak ve svém předvolebním projevu volá po stabilizaci členské základny, byť to podle ní může mít fatální následky na stabilitu vlády. „Pokud nezintenzivníme tento proces, je strana odsouzena k zániku, protože se nebude mít o koho v dalších volbách opřít. Nebude mít stranickou základnu, a tedy ani voliče,“ uvažuje olomoucká poslankyně.

Věci veřejné by měly podle ní zůstat středovou stranou, nutná je ale podle jejích slov i spolupráce napříč politickým spektrem. Navrátilová zmiňuje především debatu o reformách, které musejí být na delší dobu než na jedno volební období.

„Myslím, že by byla velmi důležitá diskuse i s opozicí. Pokud reformy nepodpoří, ve chvíli, kdy se karty obrátí a dostane se k moci, bude zase vše jinak," podotkla. Nebála by se v návrzích reforem ani kompromisů s opozicí.

Olomoucká poslankyně taktéž pokládá uvnitř strany za nejdůležitější vytvoření krajské struktury, která prý zatím řádně nefunguje. Potom by se mohla zlepšit komunikace mezi centrálou, kraji i členy.

Komplikovaná přímá volba

Přímá volba, která je občas kritizována kvůli údajné možnosti manipulace, začne ve čtvrtek ve 22:00 a skončí v pondělí 23. května rovněž ve 22:00. Věci veřejné tvrdí, že pro zabezpečení volby udělaly maximum.

„Proto budou mít v jejím průběhu možnost nahlédnout do hlasovacího systému pouze notáři," uvedla před časem místopředsedkyně strany Peake.

Hlasování bude považováno za platné, pokud se volby zúčastní přes deset procent všech oprávněných véčkařů. V opačném případě by se volba opakovala ve zkrácených lhůtách podle rozhodnutí Rady. Vítězem volby se stane kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů.

Výsledky internetové volby pak ještě bude muset potvrdit volební konference Věcí veřejných, která se uskuteční o víkendu 28. a 29. května v královéhradeckém Hotelu Černigov. Delegáty budou podle verdiktu stranické rady zástupci centrálních orgánů, krajů a všech klubů strany.

Pokud konference nepotvrdí nadpoloviční většinou přítomných hlasů nově zvoleného předsedu ve funkci, musí tento předseda získat v nové volbě více než 75 % hlasů hlasujících členů strany a registrovaných příznivců. Pokud předseda 75 % hlasů nezíská, musí se konat volba nová, jíž se zúčastní noví kandidáti.

Zvolený předseda pak navrhne výkonného místopředsedu, další místopředsedy a složení rady Věcí veřejných. Jeho návrhy musí opět potvrdit konference. Jak vidno, celý proces volby nového předsedy strany je nebývale komplikovaný. To Deníku Referendum potvrdil už dříve i politolog Lukáš Jelínek.

„Jsem samozřejmě pro, aby členové a příznivci politických stran měli co největší vliv jak na personální složení vedení partají, tak na jejich programovou profilaci, nicméně proces výběru předsedy Věcí veřejných je spíše pro smích. Není totiž transparentní. Navíc členové a příznivci strany nemusejí mít poslední slovo navzdory tomu, že se Věci veřejné prezentují jako zastánci prvků přímé demokracie,“ uvedl Lukáš Jelínek před časem pro Deník Referendum.

Podle Jelínka to vypadá, že si Věci veřejné neuvědomují, že jsou vládní stranou, která má vliv na chod státu. „Abych jim ale nekřivdil. Strana se chystá přijmout změny svých stanov, a tak věřím, že zprůhlední proces výběru svého vedení,“ doplnil Jelínek pro Deník Referendum.

VV změní stanovy: zřídí krajskou strukturu, potlačí vliv véčkařů

Delegáti konference by pak vedle volby nového vedení strany měli přijmout zcela nové stranické stanovy. Nejmenší vládní strana v nich podle návrhu například zřídí krajskou strukturu, změní centrální orgány a zmenší vliv registrovaných příznivců strany.

O některých záležitostech týkajících se postoje Věcí veřejných již nebude rozhodovat poslanecký klub, nýbrž výkonná rada.

Stanovy budou podle Karolíny Peake hodně podrobné, nynější stačily pro situaci, kdy Věci veřejné působily pouze na radnici Prahy 1. „Do současnosti jsme měli jen centrálu a místní kluby. Klubů už je dost a krajská struktura je potřebná, aby došlo k decentralizaci strany," uvedla Peake.

Na krajské rady přejde z centra například rozhodování o přijímání a vylučování členů. Stranické grémium bude fungovat jen jako odvolací orgán. „Chceme zachovat centrální vliv, aby strana nebyla zprivatizována lokálními kmotry," podotkla Peake.

Z centrálních stranických orgánů zanikne výkonný místopředseda odpovědný za chod Věcí veřejných, což měl na starosti vyloučený Jaroslav Škárka, i inspektor, jímž je poslanec Radim Vysloužil a který by měl měl mít na starosti například kontrolu hospodaření.

V čele strany bude dále předseda, jenž si bude moci vybrat místopředsedy, které bude potvrzovat konference. Nově vznikne předsednictvo a výkonná rada, v níž budou vedle členů předsednictva také předsedové parlamentních klubů a ministři za Věci veřejné.

Současná rada strany se přejmenuje na grémium a bude je tvořit předsednictvo a předsedové krajských rad. Za stranu přitom bude jednat podle návrhu předseda, případně první místopředseda nebo dva další členové předsednictva.

Předseda bude moci navrhnout některého ze svých zástupců, který by měl po schválení předsednictvem stejné pravomoci jako dosavadní výkonný místopředseda. Funkce inspektora by měla být úplně zrušena.

Registrovaní příznivci strany, takzvaní véčkaři, se budou moci dál účastnit vnitrostranických referend o různých záležitostech. Výsledky ale nebudou závazné, jako je to nyní, ale jen doporučující s výjimkou případů, kdy vedení strany rozhodne jinak.

Véčkaři budou dál volit v přímé volbě předsedu strany a lídry kandidátek parlamentních a krajských voleb. V případě obecních voleb se ale bude tato jejich pravomoc vztahovat jen na krajská města, v ostatních sídlech bude sestavování listin na místních klubech.

Vládní angažmá a klesající preference

Ať už volba nového předsedy skandály zmítaných Věcí veřejných dopadne jakkoli, nové vedení strany by mělo vyslat zřetelný signál směrem k veřejnosti, kam a proč se chce v nejbližší době ubírat. Pozice jakéhosi opozičního subjektu uvnitř vládní koalice je — jak dokládají poslední průzkumy volebních preferencí —  pro veřejnost špatně čitelná.

Podle květnového průzkumu agentury STEM totiž preference Věcí veřejných pokračují v klesajícím trendu: dostaly se hluboko pod práh volitelnosti a do Poslanecké sněmovny by se v případě voleb nejmenší vládní strana vůbec nedostala. Podle modelu stranických preferencí by je volilo pouhých 2,3 procenta lidí.

Zvolení do Poslanecké sněmovny se jim tak oproti předešlým průzkumům vzdálilo a poprvé se jasně dostaly mimo dosah volebního zisku. V průzkumu, který STEM provedl na přelomu března a dubna, měly Věci veřejné přitom ještě  5,5 procenta a disponovaly sedmi mandáty ve Sněmovně. 

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové si Věci veřejné — chtějí-li být trvalým prvkem české politiky — musejí najít témata, na kterých se jim podaří profilovat a současně zaujmout relevantní množství elektorátu.

„Jednoduše řečeno si musejí vytvořit zřetelně odlišitelnou programatickou bázi, vlastní image. Nezbytným předpokladem takového vývoje je schopnost vymezit se vůči ostatním stranám, což jim právě účast v Nečasově vládě minimálně komplikuje, ne-li znemožňuje,“ uvedla pro Deník Referendum Vladimíra Dvořáková.

Dvořáková tu naráží na dosavadní zkušenost české politiky, podle které si jakákoli z nových parlamentních stran svým vstupem do vlády zproblematizovala, ba spíše znemožnila opakované překročení pětiprocentního kvóra nutného pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Na rizika strategie vnitřní opozice vlády připomínající lidovce upozornil již dříve ve svém sloupku Jiří Pehe: „Lidovci sice byli členy různých vládních koalic, ale skoro ve všech se chovali tak, jako kdyby byli vůči vládní koalici zároveň v opozici. I proto už nejsou v Poslanecké sněmovně.“

Nicméně ani jeden z kandidátů na předsedu Věcí veřejných své představy o podobě vládního angažmá strany nenastínil. Pouze poslankyně za Olomoucký kraj obojace uvedla, že je pro pokračování současné koalice ODS, TOP 09 a VV, ovšem za rovných podmínek pro všechny tři strany, avšak současně připouští i možnost odchodu Věcí veřejných z kabinetu s tím, že by potom podporovaly menšinovou vládu ODS a TOP 09.

O budoucnosti Věcí veřejných ve vládě Petra Nečase mohou cosi napovědět také slova faktického šéfa strany Víta Bárty. Ten v nedělním rozhovoru pro iDnes.cz uvedl,  že jsou připraveni z vlády odejít, a to pokud v ní od koaličních partnerů nedostanou patřičný prostor.