Teória optimálnej menovej oblasti a kríza v eurozóne II
Milan VaňkoMůže teorie měnových oblastí přispět k porozumění současným problémům v eurozóně? A jsou současné problémy následkem toho, že eurozóna není optimální měnovou oblastí?
Môže nám teória optimálnych menových oblastí (predstavená vo včerajšom príspevku) pomôcť porozumieť súčasným problémom v eurozóne? Sú súčasné problémy následkom toho, že eurozóna nie je optimálnou menovou oblasťou?
Bohužiaľ, ekonómovia a ekonómky venujúci-e sa teórii optimálnych menových oblastí neposkytli formálny test na určenie, či prínosy menovej oblasti prevyšujú jej náklady. Nevedia teda formálne zhodnotiť, či eurozóna optimálnou menovou oblasťou je alebo nie je.
Súčasné problémy v eurozóne sa však dajú do istej miery interpretovať ako následok skutočnosti, že eurozóna zaostáva vo viacerých charakteristikách optimálnych menových oblastí.
Než sa o to pokúsim, treba sa najprv vysporiadať s názorom, že vývoj v eurozóne možno interpretovať ako problém nezodpovedného vládneho zadlženia. S týmto názorom som už polemizoval v staršom príspevku.
Podobne som odkázal na názor, že skutočným problémom eurozóny, z ktorého vyplynuli aj rozpočtové ťažkosti problémových krajín, je štrukturálna nerovnováha. Nerovnováha v tom, že centrum na čele s Nemeckom zaznamenáva značné prebytky obchodnej bilancie a, naopak, periféria trpí jej deficitmi.
Ekonomické předpoklady pro revoluci již obecně dospěly k nejvyššímu bodu zralosti, jež může být dosažen za kapitalismu. Výrobní síly lidstva stagnují. Nové vynálezy a inovace již neumožňují zvýšit úroveň materiálního bohatství. Hospodářská krize za podmínek sociální krize celého kapitalistického systému způsobuje ještě těžší odcizení a utrpení mas. Rostoucí nezaměstnanost prohlubuje finanční krizi státu a podrývá nestabilní měnové systémy.
Veškeré řeči o tom, že historické podmínky pro socialismus ještě „nedozrály" jsou jenom produktem neznalosti, nebo vědomého oklamávání. Objektivní podmínky pro revoluci nejenže dozrály, ale začaly poněkud zahnívat. Bez socialistické revoluce v nejbližším historickém období hrozí nebezpečí katastrofy pro celou lidskou kulturu. Nyní je řada na kognitariátu, tj., zejména na jeho revoluční avantgardě. Historická krize lidstva se nyní eliminuje na historickou krizi vedení.