V Divadle Komedie nastanou Poslední chvíle lidstva
Roman SikoraNa sklonku své Rakouské sezóny převede pražské Divadlo Komedie na jeviště obří dramatickou fresku Karla Krause Poslední chvíle lidstva. Na pozadí běsnění první světové války dojde i na to, kdo na válce bohatne a jaký obraz o ní vytvářejí média.
Dnes večer má v pražském Divadle Komedie premiéru jedno z nejrozsáhlejších děl světového dramatu, obří dramatická freska rakouského spisovatele, básníka, dramatika a novináře Karla Krause Poslední chvíle lidstva. Kraus tento „šílený kankán lidské blbosti a surovosti“ napsal jako bezprostřední reakci na první světovou válku. V satirickém duchu v něm analyticky zachytil mechanismy vzniku a průběhu první světové války, zájmy, které k jejímu rozpoutání vedly, postup obludného nacionalistického zfanatizování davů a v neposlední řadě roli tehdejších médií, které svou služebnou propagandou válkychtivé nálady vydatně přiživovaly.
Válku Kraus vnímal jako mocenskou a mediální hru, která je výnosným předmětem globálního byznysu. Současně se snažil upozornit i na to, jak se jazyk zaprodává válce a degeneruje na úroveň politických hesel a novinových frází. Z autentických výroků a citátů z dobového tisku pak stvořil rozsáhlé dílo plné černého humoru.
Režie tohoto rozsáhlého díla se v Komedii chopili hned tři režiséři, Katharina Schmitt, Thomas Zielinski a Alexander Riemenschneider. Autorkou úpravy v překladu Hanuše Karlacha je Viktorie Knotková, hudbu k inscenaci složil Vladimír Franz a scénu navrhl Andrej Ďurik. V představení účinkuje, dalo by se říci, tradiční herecká sestava Pražského komorního divadla, Jiří Černý, Stanislav Majer, Gabriela Míčová, Martin Pechlát, Jiří Štrébl, a Ivana Uhlířová a také Marek Daniel.
Režisérka Katharina Schmitt se při inscenování první části triptychu zabývala mj. i ženským pohledem na válku: „Zajímá mě stav před válkou, začínající napětí. Snažila jsem se najít stylizaci, divadelní jazyk, který toto tematizuje. Velkou inspirací mi proto byly záznamy spartakiád a filmy Leni Riefenstahlové, dvorní filmařky Adolfa Hitlera. Společně s choreografkou Ioanou Monou Popovici jsme pracovaly na fyzickém projevu herců. Zabývali jsme se také projevy totalitních systémů a jejich fungováním — přitažlivostí hrůzostrašného.“
Reprízy Posledních chvil lidstva bude možné dále zhlédnout v úterý 26. dubna, v neděli 1. a ve čtvrtek 5. května. 26. dubna budou po představení, ve 22 hodin následovat Dialogy o Posledních chvílích lidstva, v rámci nichž se budou moci diváci ve foyeru Divadla Komedie setkat s tvůrčím týmem inscenace. Bude se diskutovat o tématech souvisejících s historickými i právě probíhajícími válečnými konflikty, o roli umění a náboženství při průběhu a vzniku násilím provázených událostí.
Zvláštními hosty Dialogů budou Mgr. Radovan Haluzík, sociální antropolog zabývající se válečnými konflikty a antropologií divočiny, a kaplan Pavel Ruml, který byl na vojenských misích české armády např. v Bosně, Kuvajtu, Kosovu, Tunisu a pracuje také v Ústřední vojenské nemocnici.
Poslední chvíle lidstva jsou předposlední inscenací, kterou Pražské komorní divadlo vytvořilo v rámci své letošní Rakouské sezóny. Po ní bude následovat ještě inscenace hry Petera Handkeho, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli.
Pražské komorní divadlo je také z nějvětší pravděpodobností rozhodnuto po příští sezóně svou činnost ukončit pro neustálé potíže s financemi a magistrátními dotacemi a především jejich, oproti jiným obdobným divadelním scénám, nedostačující úrovni. Praha by tak přišla o ojediněle dramaturgicky vyhraněnou scénu, která za posledních osm let vytvořila řadu pozoruhodných inscenací, vypracovala si specifický a v rámci českého divadla ojedinělý rukopis, nemluvě ani o mnoha mimořádných hereckých osobnostech, které se na této scéně v posledních letech zformovaly.