Politická situace opět potvrzuje, že žádné „menší zlo“, za nějž se schovávají voliči, aby ulevili svému svědomí či aby mohli mít pocit, že pro naši zemi svou volbou něco dobrého udělali, neexistuje. Špatné i dobré je na všech i ve všech stranách. Přestože to v dnešní situaci může znít odvážně, mám za to, že většina členů parlamentních stran jsou normální, slušní lidé, kterým jde vedle vlastního zájmu i o ten společný. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy se začínají propracovávat do nejvyšších politických pater. Neřku-li, když se jim to nakonec podaří.

Někdy se zdá, že česká politika nemá nic jiného na práci než kompromitovat samu sebe. Svůj díl odpovědnosti však vedle politiků mají i novináři. A samozřejmě i voliči, kteří sebou nechají předešle jmenovanými manipulovat.

To, co dělá z politiky špinavou záležitost, neplyne z pouhého poznání - které se často mění ve vysvětlení či rovnou v omluvu - že i politici jsou lidé jako každý jiný, chovají se stejně a dělají stejné chyby. Ano, hovořím o známé floskuli, že úroveň politiky a politiků přirozeně kopíruje úroveň společenskou. To by snad mohla být pravda, kdybychom na politiky nekladli vyšší nároky než sami na sebe. A kdyby nejednoho z našich politiků nezměnila nabytá moc, kterou běžný občan nedisponuje, k horšímu. Takto se z politických vod čas od času vynořují všichni ti miniaturní čeští Napoleonkové a Caponové.

Čeští politici velmi rádi a často hovoří o svobodě, ale odpovědnost, která k ní neodmyslitelně patří, přitom neberou v potaz. Odstrašujícím příkladem v tomto směru je bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD), který se ve včerejším Hyde parku na ČT24 opět distancoval od politické odpovědnosti za brutální zmlácení účastníků Czech Teku 2005 s tím, že ministr vnitra přeci nemůže odpovídat za jednání každého jednotlivého policisty. Je to smutný příběh, sledovat bývalého duchovního a chartistu, kterak se pod tíhou vlastní moci a na polštáři svobody bez vědomí odpovědnosti postupem doby přetvářel v tuctového oportunistu, kterých je závodní rybník plný.

Jinak ovšem česká politika vykazuje ty nejvýtečnější prvky, proto lze s klausovskou jistotou říci, že v tomto směru je Česká republika bezesporu, bez jakýchkoli pochybností, nepochybně a zajisté, skutečně, opravdu, ale opravdu světovým politickým tygrem. Jakékoli tvrzení totiž, ať už přichází zprava, či zleva, od východu, či ze západu, od prezidenta, ministra, poslance, senátora, předsedy strany, předsedy poslaneckého či senátorského klubu, předsedy revizní komise strany, předsedy buňky v horní dolní či od starosty, zní nepodmíněně pravdivě.