Kubice, druhým jménem aféra

Petr Holcner

Události na bláznivé české politické scéně se valí s intenzitou, která se každý den stupňuje nejen v rychlosti, ale i v neuvěřitelnosti jednotlivých aktů. Stále doufáme, že horší to být nemůže, protože nic horšího už neexistuje. Následuje frustrace.

Je to teprve osm dní, co předseda vlády České republiky Petr Nečas v pondělí 11. dubna sdělil, že odvolává ministry vlády Dobeše a Johna, a odnesl návrh na jejich odvolání prezidentovi republiky k podpisu. V úterý 19. dubna týž Nečas sdělil, že Dobeš zůstává ministrem školství a John setrvává jako místopředseda vlády, bude pro něj stvořena nová ministerská pozice. Na ministerstvo vnitra nastoupí Jan Kubice. Ministr dopravy Bárta, který podal demisi, se prý bude moci do vlády vrátit, až se očistí z podezření z korupce. Jako standard tedy premiér uznává rozdávání obálek s půjčkami na poslaneckém klubu.

Taková je současná situace na politické scéně. Členové tříčlenné koalice se v posledních měsících vzájemně obviňovali z celé řady politických, ekonomických i kriminálních deliktů. Vůli k pokračujícímu společnému vládnutí zdůvodňují nutností provést zásadní reformy, o kterých tvrdí, že k nim dostali mandát od voličů.

Události na bláznivé české politické scéně se valí s intenzitou, která se každý den stupňuje nejen v rychlosti, ale i v neuvěřitelnosti jednotlivých aktů. Věci i osoby, které by si zasloužily důkladné zatracení a odsouzení, se za pár dní zapomenou, jsouce zamaskovány novou událostí, ještě šílenější než ty předtím.

Člověk stále doufá, že horší to být nemůže, protože nic horšího už neexistuje. Druhý den následuje frustrace. Když jsem včera večer zaslechl spekulace o možném budoucím ministrovi vnitra, spontánně jsem vykřikl: „Toto přece není možné!“ Ale druhý den předseda vlády vyhlásil Kubiceho za příštího ministra vnitra. Místopředseda Kalousek k tomu dodal: „Ten člověk je kvalifikovaný a mravně integrovaný.“

O Kubicem je záznam na Wikipedii: „Do ledna 1994 řídil Ochrannou službu Policie ČR, která zabezpečuje ochranu vysokých ústavních činitelů, do konce roku 1994 byl ředitelem útvaru operativní dokumentace kriminální policie. Ředitelem ÚOOZ byl od vzniku útvaru v roce 1995. Policii opustil počátkem roku 2008 po neshodách s ministrem vnitra Ivanem Langerem a vedením policie. V současné době má soukromou firmu zabývající se bezpečnostním poradenstvím.“ Tu můžete najít na adrese subsa.cz, kde si přečtete: „Poskytujeme tedy bezpečnostní služby, detektivní služby, ochranu před odposlechem, vyhledávání odpolechů (na webu s tímto překlepem), zajišťujeme ochranu před sledováním, bezpečnostní audity a bezpečnostní prověrky osob a firem. Též vyhledání a zajištění důkazů.“

Přirozený cit většinou nepovažuje ani práci u policie, ani soukromé podnikání za dobrou kvalifikaci pro vládní funkci. Tím spíše, jde-li o bezpečnostní agenturu. A obzvláště ve chvíli, kdy se má řešit vládní krize, která vznikla především kvůli nerespektování zdravého rozumu přesně v této věci, jen s jinou bezpečnostní agenturou.

V současné rozbouřené atmosféře je rovněž na pováženou jmenovat do vlády člověka, jehož druhé jméno je aféra. Významná část Kubiceho profesního životopisu zní takto: „Čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny v květnu 2006 předal členům sněmovního branného a bezpečnostního výboru zprávu, v níž uvedl, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů.“

Nedávno se premiér Nečas vyjádřil k události zcela marginální ve srovnání s bezprecedentním ovlivňováním voleb takto: „Chci věřit, že je to jeden iniciativní blb a že nebyl úkolován.“

Vláda se neustále zaklíná nutností vykonat reformy, ať už jsou jakékoli. Občas ještě někteří členové vlády spojují možnost provedení reforem aspoň verbálně s nutností nějaké důvěryhodnosti vlády. Zdá se však, že slova politiků ztratila původní význam, pokud jsou schopni při svém konání používat slovo důvěra.

    Diskuse (3 příspěvky)
    Jan Kopecký, sociolog
    April 20, 2011 v 8.44
    nesmyslný růst bezmocné moci / manipulovatelná realita
    Panské neboli imperiální sebevědomí je zakleto do bludu: nechápe, že jeho hegemonie (komandující postavení, vedoucí role) je spjata s fatálním procesem růstu, bujení, umocňování moci a srůstá s ní tak dokonale, že již neumí svoji závislost prohlédnout a vyprostit se z ní. Domnívá se, že si může dovolit všechno z vlastní vůle a svého rozhodnutí, ve skutečnosti si smí dovolit pouze to, co mu fungující systém dovolí a povolí.
    (Karel Kosík, Poslední eseje, str.120)
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    April 22, 2011 v 10.2
    Dvě poznámky.
    Kubice dostává svůj post odměnou za to, že se zasloužil o vznik šance na vládu ODS, kterou pak definitivně umožnil Melčák. S vysokou pravděpodobností to není řešení na dlouho. Kubice se totiž rozešel s policií díky Langrovi, jehož vliv v současné ODS nelze pořád bagatelizovat. Hlavním problémem ale bude rozdělování kompetencí mezi Johnem a Kubicem. Od ODS to byl chytrý tah, protože to může znamenat vydělení protikorupčních složek policie z vlivu ministerstva vnitra a potažmo z policie, čímž se takový útvar dostane do jakéhosi podivně neperspektivního vzduchoprázdna, protože se bude všeobecně vědět, že útvar vzniká přechodně jenom aby se vlk (vláda) nažral a přesto koza (John) zůstala celá. Opravdoví policejní odborníci do takové nejisté situace raději nepůjdou. Výsledkem bude v každém případě prodleva v protikorupčních opatřeních a možná i stagnace reálného stíhání, dokud se neukáže, nefunkčnost uměle a především narychlo vytvořeného úřadu a dokonce jakéhosi pseudpolicejního útvaru. Dovolím si ke Kubicem ještě poznamenat, že by se nemělo zapomínat, že i zde Klaus fakticky podrazil Nečase, protože nehodlal uvolnit ze své ekipy Bureše, jehož Nečas za ministra vnitra původně chtěl.
    Druhá poznámka se pak týká reforem. Vláda si určitě vysloví svými poslaneckými kluby důvěru, kterou bude mumlat pod mantrou REFORMY. Aby se ale zabránilo jejich realizaci, bude jí muset jediný mocenský suverén jasně sdělit, že k reformám už žádný mandát, protože ztratila důvěru veřejnosti. Sdělit to vládě musí přímo ve sněmovně obě strany opozice a to velmi silně. Neprodleně na to musí opozice doslova v jeden proud sjednotit většinu občanských, protivládních iniciativ, kterých je už takové množství, jaké dosud u nás nikdy nebylo. Opozice opřená o důvěru jediného nositele moci, pak musí vládu doslova svrhnout.
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    April 22, 2011 v 23.27
    Půjčka nebo úplatek?
    Proč se tu proboha říká úplatkům půjčky? Co je to zase za eufemismus? Řekl snad Bárta nebo někdo z uplácených Bártových přátel, na co údajnou půjčku potřebovali? Nepotřebovali ty peníze na nic konkrétního, jak vidno z toho, že je mohou i nadále postrádat. Nepůjčujeme si přece samy peníze, ale peníze na něco. Jinak půjčka nedává smysl. Půjčené peníze se taky vrací, ale až v době, kdy je mohu splatit, neboť ty původně vypůjčené byly utracené za tu věc, kvůli které k půjčení došlo.
    Já snad nerozumím významu slova "půjčka"! Tak dobře, budeme tedy říkat úplatku půjčka. Ale co když si budu potřebovat opravdu půjčit, jak tomu pak mám říkat?