Zmocněnec OSN zkritizoval USA kvůli případu Bradleyho Manninga

Roman Bureš

Zvláštní zmocněnec OSN pro otázky mučení Juan Méndez v pondělí kritizoval vládu Spojených států, že mu neumožnila setkání s vězněným informátorem WikiLeaks. Veřejným apelem se údajně týraného vojína zastalo i 250 amerických právních expertů.

Zvláštní zmocněnec Organizace spojených národů pro otázky mučení Juan Méndez v pondělí kritizoval Spojené státy za to, že mu neumožnily soukromé setkání s Bradleym Manningem. Mladý vojenský analytik v hodnosti vojína čelí souboru obvinění souvisejícím s předávkou tajných informací serveru WikiLeaks. Je zadržován na vojenské základně Quantico ve Virginii. Podmínky jeho internace hraničí dle řady indicií s týráním.

Méndez doslova prohlásil: „Jsem hluboce zklamán a frustrován z vykrucování americké vlády ohledně mých pokusů o setkání s panem Manningem."

Zastánci amerického vojína tvrdí, že se stal cílem polooficiální odplaty amerických úřadů a že je týrán systematicky.

„Jednám na základě stížností, že režim tohoto zadrženého by mohl být klasifikován jako kruté, nelidské nebo ponižující zacházení, případně mučení (…). Dokud však před sebou nebudu mít všechny důkazy, nemohu říci, zda je s ním zácházeno nelidsky,“ řekl k případu Méndez.

Dle dalších Méndezových slov nemá drtivá většina států OSN proti podobným návštěvám námitky a neklade si žádné podmínky. Pentagon ale zmocněnci povolil pouze soukromou návštěvu a ne oficiální. V praxi to znamená, že Manning bude moci s Méndezem hovořit pouze za přítomnosti stráže a navíc vše, co řekne, může být proti němu použito u vojenského soudu.

Představitelé OSN se dle komentáře deníku Guardian s takovým přístupem občas setkávají, téměř bezvýhradně však u totalitních režimů.

Méndez prohlásil, že v rámci svého mandátu má právo na oficiální, nemonitorovanou návštěvu. Se zástupci Pentagonu jednal v pátek. Neuspokojivá odpověď amerického ministerstva obrany mu přišla o víkendu.

Zástupci OSN nyní dle jeho slov nezbývá než přijít jen na soukromou, hlídanou schůzku. Dodal ale, že bude nadále vyvíjet na americké úřady tlak, aby mu byla dovolena i návštěva za uvedených podmínek.

„Trvám na tom, aby mi americká vláda umožnila vidět ho beze svědků. Žádám tak americkou vládu, aby své stanovisko přehodnotila,“ řekl doslova.

Podpora od právníků

Manninga se nedávno zastalo také na 250 amerických akademiků a právních expertů. V otevřeném dopise vyjádřili protest proti „ponižujícím a nelidským podmínkám“ jeho věznění.

Jedním z nejvýznamnějších signatářů dopisu je Laurence Tribe, známý ústavní právník a profesor na Harvardově univerzitě. Ústavnímu právu učil mimo jiných i současného amerického prezidenta Baracka Obamu a byl jedním z jeho hlavních zastánců při prezidentské kampani v roce 2008. Do ledna tohoto roku byl také jedním z právních poradců současné vlády.

Iniciátoři dopisu ovšem též v posledních dnech korigovali na svých webových stránkách některá obvinění vůči Manningovým věznitelům, jež se v minulosti šířila tiskem. Pravdivá není podle nich kupříkladu informace, že Manning se musí každou noc svlékat a každé ráno podstoupit nahý prohlídku — to se dle signatářů dopisu stalo pouze jednou a Manning si na noc může obléct vězeňskou košili. Další podobnou fámou je údajně to, že Manning může cvičit pouze spoutaný.

Podle iniciátora akce Bruce Ackermana přicházejí z médií i od osob blízkých zadrženému další svědectví ohledně jiných nemorálních praktik. Ta ale nemohou být potvrzena, což podle Ackermana svědčí o tom, že vláda by měla na tato obvinění odpovědět transparentně a nesnažit se podmínky v Quanticu před veřejností skrývat.

Další informace:

The Guardian Bradley Manning case sparks UN criticism of US government

The Guardian Bradley Manning: top US legal scholars voice outrage at 'torture'

Dopis amerických právních expertů

    Diskuse
    SH
    April 13, 2011 v 18.14
    Vzpomínka.
    Není tomu zase tak dávno, aby nežilo mnoho pamětníků, kteří znají stovky ostrých varování, která vydala ČLR na adresu USA kvůli jejich provokativním až otevřeně nepřátelským akcím vůči Maově zemi.
    Za druhé každý, kdo jenom trochu sledují světový cvrkot, zná desítky rezolucí OSN, se kterými si Izrael s odpuštěním vytírá řiť.
    Tak jaképak právo. A dokonce mezinárodní. Něco takového USA a Izrael nikdy neuznávaly a dokud mají dostatek sil, ani uznávat nebudou. Jediným reálným právem, které ti dva respektují je síla, jak to dokazuje právě nyní ČLR, na niž si dneska už USA netroufají ani škaredě pohledět. Dokud nedostanou konečně USA i Izrael od světové organizace jasný důkaz převahy, budou si pořád dělat, co se jim zlíbí.
    April 14, 2011 v 18.43
    Nevím, nevím pane Hošku ... odkaz na ostrá čínská varování mi moc nedává smysl. A pokud jde o ty rezoluce, jde dobré rozlišovat rezoluce Valného shromáždění OSN, kterých je opravdu hodně a příliš se nedodržují ... to ale platí i pro všechny státy Afriky a většinu států Asie ... a rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Rezoluce VS ostatně nejsou ani právně závazné. Tuto sílu mají jen rezoluce Rady, z nichž Izrael - pokud vím - nerespektuje pouze dvě a je to příčinou mnoha odsudků jeho politiky z celého světa, na které musí tamní vláda reagovat ... rozhodně bych tu nemluvil o nějakém vytírání.
    S mezinárodním právem jako takovým je zase ta potíž, že stát zavazuje jen pokud podepíše příslušné úmluvy. To stát Izrael v řadě případů neudělal, USA ovšem ano ... Manningův případ je sice důležitý a odsouzeníhodný (a i proto o něm píšeme), ale ve Spojených státech dost ojedinělý. A řekl bych, že je tak tomu právě proto, že nejsou takové, jak je popisujete. I když připočteme zbytek internovaných na Guantánamu, procesy s radikálními protiválečnými aktivisty a několik osob, jež byly v USA sporně odsouzeny za špionáž či schvalování terorismu, pořád mluvíme asi o stovce lidí. Nezdá se mi tu záhodno americký respekt k právu ponižovat třeba právě pod čínský...