reklama

Profil čtenáře:
Václav Drbohlav

VD
Profese: ekonom
E-mail: vdrbohlav@volny.cz
Díky pánům Jiřímu Pehe a Janu Šternovi za skvělý manifest a panu Františkovi Kostlánovi za sloupek s doplňujícími myšlenkami. V dané situaci je to maximum možného.

Autoři neoznačili nikde v manifestu současnou vládu a společnost v ČR za demokratickou.
U pana Pehe je to novinka. Ve svých dosavadních úvahách nepochyboval o demokracii v ČR. Dokonce v Právu v příloze Salón 16.9.2010 považuje společenský systém v USA (!) za demokratický http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=10802
Sdělovací prostředky tuto změnu pochopily a nejen z tohoto důvodu se manifest nikde mimo internetové stránky neobjevil.
Jedno místo v manifestu je v obdobném smyslu nejasné. Mluví se o demokratických politických stranách. Které to jsou? Asi autoři hledí někam daleko do ciziny.

Diskuse v DR probíhala od 9. do 14.9. t.r. Skončila a obnovila se po sloupku Františka Kostlána 22.09.2010 „Manifest radikálního liberalismu: jde o demokracii, nikoli o ideologii“.

V DR nediskutují všichni. V Blistech k tomu řekl své dne 16.9.2010 ostrý a útočný oponent Mgr. Jiří Vyhlídal asi z fakulty sociálních studií Masarykovy university v Brně „Diagnóza radikálního liberalismu“ http://www.blisty.cz/2010/9/17/art54531.html . Doufám, že nejde o anonyma. Jeho výtky manifestu jsou vážné a nikoli iracionální, když oponent je „z druhé strany barikády“. Bylo by vhodné, kdyby někdo kvalifikovaný odpověděl. Čulík to jistě rád uveřejní.

Dále se dne 23.9.10 velmi kriticky vyjádřil v Blistech v článku „Iluze radikality „liberálního“ manifestu“ http://www.blisty.cz/art/54636.html pan PhDr. Milan Valach, PhD., který vyučuje na katedře občanské výuky pedagogické fakulty také Masarykovy univerzity v Brně.
Je to sice „náš“ člověk, ale jako ateista považuje „použití iluzí o existenci vyššího řádu“ a „jednoznačné spojení liberalismu s vírou v boha“ za zkrat myšlení. Vkládá do úst autorům myšlenky a motivy, které v manifestu nejsou. Klasický liberalismus skutečně vyrostl organicky z víry v Boha, v době jeho vzniku ateisté téměř neexistovali a všechny ideologie z ní musely vycházet. A ten „řád“ je v manifestu v bodě 4 ve shrnutí výtek uváděn v jasné souvislosti s přírodními zdroji, krajinou čili ve smyslu řádu přírody, kterou neoliberalismus likviduje. Pan Valach tvrdí, že „Žádné praktické jednání člověka nemůže být totiž úspěšné a dosáhnout svých cílů, pokud není zbaveno všech iluzí a mylných předpokladů.“ Tím myslí jakékoli náboženství a zapomíná na ateismus, který je asi také náboženstvím.
Pan Valach hledá v naší kultuře zdroje morálky a nachází je v nezbytnosti naplnění základních podmínek lidského přežití. Jedinou cestu k odstranění nešvarů kapitalismu vidí ne v jeho vylepšení, ale v odstranění kapitalismu. Nemá však žádný návod, nemá přesnější představu o řádu, který jej má vystřídat a hlavně má proti sobě asi 90 % obyvatelstva, které kapitalismus chce.
Podle mne má-li být jakákoli akce proti neoliberalismu úspěšná, nemohou z ní být vylučováni „pomýlení věřící“. Téměř všechny úspěšné revoluční a vojenské aktivity v historii lidstva byly ve jménu nějakých bohů. Manifest se nemůže pouštět do akademických diskusí, musí někdy zjednodušovat. To bychom nakonec mohli skončit u diskuse, zda život na zemi vznikl v důsledku evoluce nebo stvoření. Není na to čas.

Podle mne jsou pro nás, občany, základy k naší další cestě téměř dokonale uvedeny v závěru manifestu.

Václav Drbohlav