Pani Hajkova, slepici tu myslite duch, cloveka, kulturu? Predpokladam, ze jste presvedcena, ze na zacatku byl duch a stvoril prirodu..byt treba sebetvorici a seberegulujici se. Pak ok..ale tenhle predpoklad je nabozensky, nikoli vedecky ci filosoficky. A ja jen chtel upozornit na to, ze s nim souvici nebezpeci precenovani claveka a naseho rozumu, vcetne kultury..na coz zda se brzy dojedeme. To je odpoved i panu Polackovi. Veda i filosofie redukuje predmet sveho tazani...nemuze se ptat na neco, na co ji jeji metody neposkytnou odpoved..tim zabranuje blouzneni pri hledani techto odpovedi..vzdy jsou tu ale otevrene vratka otazkam a odpovedim za touto sferou.. Mam ale za to, ze z toho, co dnes vime, neni mozne oduvodnene tvrdit, ze smyslem evoluce je lidske vedomi, absolutni duch, bod omega atd..

Je vyjimečný pouze v tom, že svojí aktivitou vytváří a udržuje kulturu. Změnit její nastavení umí pouze v případě, že se dostatečně rozviklá, v takovém bifurkačním bodě, mohou myšlenky lidského ducha snad posunout systém trochu jinam. Obávám se ale, že to nebude směrem k pochopení toho, že jsme od mytických časů neustále kulturu (duch) přeceňovali a nadřazovali nad přírodu, že to nebude směrem k ústupu..k pochopení toho, že člověk umí horkotěžko namíchat beton, nikoli řídit ekosystém korálového útesu, natož celou biosféru či teraformovat Mars

člověk je výjimečný v tom, že je to bytost přírodní i kulturní, že je hybridem, kyborgem. Takovým, že nedokáže docenit evoluci přirozenou a přeceňuje tvořivost kulturní, včetně svého rozumu a sebe sama. Přitom je disciplinovanou součástí kultury s iluzí svobodného rozhodování.

Z pohledu evoluční ontologie (Šmajs) je duch kulturou v nás..Abych to formuloval po svém, je to kulturně vystavěná osobnost. Predispozice psychiky jsou jistě vystavěné v průběhu fylogeneze druhu, individuální výsledek této psychiky, osobnost je formovaná ovšem v průběhu ontogeneze v kultuře. Jestliže chápeme smysl evoluce v duchu, inteligenci, v rozumu, je v tom skryté hodnotový předpoklad o nadřazenosti kultury nad přírodou, ke kterému nás nic neopravňuje...kromě útěchy nad vlastní výjimečností.

Recenze knihy od Josefa Šmajse, kde upozorňuje i na místa, která si autor bez odkazu "vypůjčil" z jeho vlastních textů. Můžeme předpokládat, že obdobně postupoval i v případě výpůjček od jiných autorů. Za genia by neměl být považován autor, jehož myšlenky nejspíš nejsou jeho a který sepsal ne úplně sourodou kompilaci.

https://www.blisty.cz/art/68436-pozoruhodna-poucna-lec-autorsky-nepoctiva-kniha.html