Dobrý den, díky za článek. Chtěl bych se zeptat, jestli se nějak uvažuje o situaci, kdy doktorand ke svému stipendiu ještě získá např. 50% úvazek v projektu na téma dizertace (jak je už dnes relativně běžné). Může se tak ocitnout v situaci, kdy bude inkasovat měsíčně víc, než např. jeho školitel. To je samozřejmě skvělé, nicméně to vede k otázce dvojího financování jedné práce. V našem systému to, obávám se, nemá jednoduché řešení. Jedna z cest by byla navýšit stipendium ještě víc, přidat k němu sociální zabezpečení, a poskytovat ho jen těm, kteří nejsou zapojeni v projektu. Těm projektovým by pak mělo ze zákona náležet obdobné ohodnocení (např. v Německu se jedná o 65% pozici vědeckého pracovníka). Nebo vidíte jiné řešení?
Díky Janu Chromému za hezký a vyvážený článek. Rád bych jen přidal pár slov k tématu, z pohledu praktikujícího "generativisty". Kromě toho, že Chomsky způsobil v lingvistice revoluci, která po dlouhá léta (a do určité míry až dodnes) způsobuje velké vášně, dal taky přímo vzniknout velmi produktivnímu lingvistickému podoboru zkoumajícím strukturu a gramatiku jazyka od fonologie až po sémantiku. Tento obor se za více než padesát let svého vývoje značně rozvětvil a je velmi různorodý. Je chybou domnívat se, že Chomsky je stále jeho jediným hybatelem, naprostá většina dnešní vědecké produkce v šířeji pojatém rámci generativní lingvistiky je na konkrétních pracech Chomského do značné míry nezávislá. I otázka nativismu je relevantní jen pro minimum praktikujících generativistů (jakkoliv to někteří považují za chybu). V neposlední řadě se generativní lingvistika v posledních deseti dvaceti letech velmi výrazně otevřela jiným (pod)oborům (zčásti i díky Chomskému, který ve svých vlastních pracích redukoval onu vrozenou část jazyka na naprosté minimum, s tím, že mnohé jazykové vlastnosti lze odvodit z těch obecně kognitivních, ne-li fyzikálních) a zejména metodám, přičemž už dnes není výjimkou, že hypotézy jsou testovány pomocí replikovatelných experimentů. Obor se tedy čím dál tím více odklání od oné příslovečné introspekce.
Je pravda, že Chomsky už dnes lingvistice jako celku nedominuje. A je tomu tak dobře. Není to ovšem proto, že by se od Chomského všichni "odvrátili", generativní lingvistika je i nadále prosperujícím lingvistickým podoborem, v jehož rámci po celém světě pracují stovky, ne-li tisíce lingvistů. Je tomu spíše tak, že lingvistika se za ty roky rozrostla a diverzifikovala.
Novela zákona podmínky doktorandek a doktorandů zlepší. Ne však dostatečně
Jakub Šindelář
Dobrý den, díky za článek. Chtěl bych se zeptat, jestli se nějak uvažuje o situaci, kdy doktorand ke svému stipendiu ještě získá např. 50% úvazek v projektu na téma dizertace (jak je už dnes relativně běžné). Může se tak ocitnout v situaci, kdy bude inkasovat měsíčně víc, než např. jeho školitel. To je samozřejmě skvělé, nicméně to vede k otázce dvojího financování jedné práce. V našem systému to, obávám se, nemá jednoduché řešení. Jedna z cest by byla navýšit stipendium ještě víc, přidat k němu sociální zabezpečení, a poskytovat ho jen těm, kteří nejsou zapojeni v projektu. Těm projektovým by pak mělo ze zákona náležet obdobné ohodnocení (např. v Německu se jedná o 65% pozici vědeckého pracovníka). Nebo vidíte jiné řešení?
Noam Chomsky, nejznámější žijící lingvista, slaví devadesátiny
Jan Chromý
Je pravda, že Chomsky už dnes lingvistice jako celku nedominuje. A je tomu tak dobře. Není to ovšem proto, že by se od Chomského všichni "odvrátili", generativní lingvistika je i nadále prosperujícím lingvistickým podoborem, v jehož rámci po celém světě pracují stovky, ne-li tisíce lingvistů. Je tomu spíše tak, že lingvistika se za ty roky rozrostla a diverzifikovala.