Dogmatismus umí i jiné věci, když dává předem určené pohledy. Když se objeví nějaká nejednoznačná věc, není schopen ji rozebrat z více stran. Viz ta zmínka o mši, nebyla míněná jako propagace bohoslužeb a přiímání těla Páně, ale dogmatické myšlení to tak pochopí, neumí jinak.
Mám jiný styl myšlení než dogmatismus, a to mít otevřené oči, vnímat, jak funguje svět, i když to neodpovídá mým představám a očekáváním.. Já bych předem nečekal, že zrovna na takovém liberálním (myšleno svobodomylsném) Deníku Referendum bude někdo obhajovat dogmatismus.. Ale beru to na vědomí.
Hlavní otázka z článku, tedy možnost spojení demokratických sil, bude asi tématem na samostatný článek.
Je dobré, když něco nevím, se nejprve zeptat, ne začít spekulovat.. Působí to na mě, že když vidíte slovo mše, naježíte se a jedete podle svého automatického programu zaměřeného proti všemu církevnímu.. No až napíšete třeba něco proti izraelské politice na okupovaných územích a někdo Vás automaticky ocejchuje jako antisemitku, budete na tom asi stejně jako já tady..
Ale k věci, je nějaký potenciál v okruhu Deníku Referendum,, který by chtěl nějak dále pracovat na upevňování něčeho pozitivního? Na spojení demokratických sil proti proputinovským, fašistickým samozřejmě, apod.?
Samotná existence a fungování Deníku jsou samozřejmě samy o sobě dost velkým příspěvkem k demokracii, na druhou stranu výrazný antikapitalismus může překážkou k takovému spojenectví na obou jeho politických pólech..
K větě "Tomáš Tožička je přece teolog. Ten podle vás nerozumí něčímu zážitku z katedrály?" Ten zážitek se netýkal nějakého mystického osvícení, aby mu musel rozumět teolog. Zážitek se týkal množství lidí, kteří jsou nějací, ale nedávají to nikomu a nijak najevo (resp. o tom nevím). A v těchto lidech je potenciál, který se dá využít.. To byl můj zážitek z takového shromáždění.
Nejde o to jít na mši a cítit se tam dobře, ale jít ven a s lidmi okolo něco tvořit, právě aby tady stálo za to žít.. Vyznění "stojí za to žít" se vztahovalo na to, aby lidé nemluvili jen proti něčemu, ale zvedli se a dělali něco tvůrčího..
Samozřejmě jestli někomu dá zážitek popud nebo pravidelnou oporu, tak je to taky dobře, jestli se chce jen utápět v blahu, tak to objektivně k ničemu moc není.
Odpůrci konvoje nejsou automaticky proputinovští sympatizanti, stejně jako třeba kritici izraelské politiky nejsou automaticky antisemité.., to jsou všechno zkratky k dehonestaci oponenta, ne pro postihnutí všech odstínů reality.
Skandály - kritika všech politiků je potřebná, média mají fungovat jako "hlídací pes demokracie", akorát pouhé hledání i nafukování skandálů bez ukázky jiné alternativy jen podlamuje důvěru v demokracii nebo ve svobodu obecně.. Takové Parlamentní listy se vyžívají v tom, jak je všechno od Listopadu 1989 špatně.., že by to něčemu pomohlo, si nemyslím.
Pro co stojí žít - svoboda je o tom, že to člověk najde, i v nelehkých ekonomických podmínkách.. Do spektra všech spolků jsem mimo občanských iniciativ mohl dodat i Deník Referendum nebo mně blízké uskupení Změna pro Liberec, které nabírá sílu odspoda, z ekologických a lokálních sdružení.. Na mši nikoho netahám, ani nejsem katolíkem, akorát takové to očekávání ničeho se mi proměnilo v nečekanou zkušenost, která nejde dost dobře zprostředkovat, jak vidím..
O mlčící většině, její síle i slabosti
Luboš Rokos
Mám jiný styl myšlení než dogmatismus, a to mít otevřené oči, vnímat, jak funguje svět, i když to neodpovídá mým představám a očekáváním.. Já bych předem nečekal, že zrovna na takovém liberálním (myšleno svobodomylsném) Deníku Referendum bude někdo obhajovat dogmatismus.. Ale beru to na vědomí.
Hlavní otázka z článku, tedy možnost spojení demokratických sil, bude asi tématem na samostatný článek.
Ale k věci, je nějaký potenciál v okruhu Deníku Referendum,, který by chtěl nějak dále pracovat na upevňování něčeho pozitivního? Na spojení demokratických sil proti proputinovským, fašistickým samozřejmě, apod.?
Samotná existence a fungování Deníku jsou samozřejmě samy o sobě dost velkým příspěvkem k demokracii, na druhou stranu výrazný antikapitalismus může překážkou k takovému spojenectví na obou jeho politických pólech..
Samozřejmě jestli někomu dá zážitek popud nebo pravidelnou oporu, tak je to taky dobře, jestli se chce jen utápět v blahu, tak to objektivně k ničemu moc není.
Skandály - kritika všech politiků je potřebná, média mají fungovat jako "hlídací pes demokracie", akorát pouhé hledání i nafukování skandálů bez ukázky jiné alternativy jen podlamuje důvěru v demokracii nebo ve svobodu obecně.. Takové Parlamentní listy se vyžívají v tom, jak je všechno od Listopadu 1989 špatně.., že by to něčemu pomohlo, si nemyslím.
Pro co stojí žít - svoboda je o tom, že to člověk najde, i v nelehkých ekonomických podmínkách.. Do spektra všech spolků jsem mimo občanských iniciativ mohl dodat i Deník Referendum nebo mně blízké uskupení Změna pro Liberec, které nabírá sílu odspoda, z ekologických a lokálních sdružení.. Na mši nikoho netahám, ani nejsem katolíkem, akorát takové to očekávání ničeho se mi proměnilo v nečekanou zkušenost, která nejde dost dobře zprostředkovat, jak vidím..