0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Jana Maláčová

JM
Profese:
Úvahy jakou kohezní politiku vlastně chceme v rámci popsaného dilema jsou cca tři roky opožděné, v současné době se akorát technicky dojednávají jednotlivá nařízení v Radě a Evropském parlamentu. A prostor pro nastavení programů v ČR není až tak široký. Poslední velká šance ukázat, jakou kohezní politiku chceme, padla při vyjednávání Víceletého finančního rámce, kdy si premiér Nečas myslel, že za členství v obou proti sobě stojících skupinách (čistí plátci požadující zkrácení rozpočtu Kohezní politiky a ostatních kapitol versus příjemci z Kohezní politiky) bude odměněn. Což se nestalo.
Možná bych k textu ještě dodala, že přesně v těch oblastech, které jsou pro příští programové období vnímány v EU jako priorita, čerpáme nejhůře - jedná se o programy MŠMT a MŽP. Ne proto, že by po takovýchto projektech u nás nebyla poptávka či absorpční kapacita, ale protože je prostě neumíme dělat.
Zásadní problém u fondů EU z mého pohledu spočívá v tom, a v textu to bylo lehce naťuknoto, že 1. nemáme vlastní investice do regionálního rozvoje a nahrazujeme je fondy EU, že 2. nemáme žádnou středně- či dlouhodobou koncepci rozvoje, která by byla připravena napříč politickým spektrem a že 3. jsme si sami rozhodli, že na fondy EU si může "šáhnout" každý a na všechno namísto určité koncentrace na několik málo priorit...
možnosti zasahovat do dílčích aspektů víceletého finančního rámce Evropský parlament na rozdíl od jednotlivých rozpočtových roků nemá (čl. 312 SFEU); od Lisabonské smlouvy vyslovuje EP s víceletým finančním rámcem souhlas - tj. buď ho schválí nebo odmítne jako celek; zasahovat do něj nemůže - své požadavky na víceletý finanční rámec formuloval v minulosti v naději, že je Evropská rada zohlední, nyní tak činí, aby si připravil půdu pro vyjednávání nové verze víceletého finančního rámce