Když Petra Kvitová vyhrála Wimbledon slzel jsem radostí. Mám rád tuto sportovkyni dokonce i v dobách kdy se jí tak zcela nedaří. To, že platí daně v Monaku za správné ale považovat nemohu, i když jsem ještě nikdy nikomu nic nezáviděl. Nejedná se ovšem pouze o Petru Kvitovou (to bychom jí křivdili) ale o mnoho bohatých lidí a to v době, kdy se občanům DPH u potravin zvýšila na trojnásobek, vláda přidala důchodcům celých čtyřicet korun (asi aby zbylo více na kabelky paní Nagyové) a značné ekonomické problémy mají i mladé rodiny s dětmi, o matkách samoživitelkách ani nemluvě. Velice závažným problémem je také to, že více než deset tisíc firem platí daně v nejrůznějších daňových rájích. Pak se nemůžeme divit, že chybí peníze na mnoho skutečně důležitých věcí a přitom schodky státního rozpočtu se pohybují okolo stovky miliard korun ročně.

Tímto problémem by se měl Deník Referendum zabývat detailněji. Pokud politici postup Petry Kvitové (zdaleka se nejedná jen o ni) schvalují, jedná se podle mne o populismus nejhrubšího zrna. Rád bych volil nějaké úplně jiné politiky, ale bohužel současné volební zákony mi velké šance nedávají. Volební systémy by měly být dalším z hlavních témat Deníku Referendum (líbil se mi například systém finský, který popisoval J.Patočka). Nad změnou volebního systému by se podle mne měla rozproudit rozsáhlá debata.