Řada prohraných voleb, klesající preference a nevalný výkon na postu ministra zahraničí - to jsou tři důvody, jimiž si nejčastěji německá média vysvětlují rezignaci Guida Westerwelleho na funkci vicekancléře a postu předsedy Strany svobodných demokratů (FDP). V této liberální straně se bude dle komentátorů nyní rozhodovat nejen o novém vedení, ale i nové image a zřejmě i programu.

Nejvýznamnější představitel FDP za poslední dvacetiletí oznámil svoje rozhodnutí v neděli večer.

„Pro mě osobně je to zvláštní den. Jsem si však jist, že činím správné rozhodnutí; rozhodnutí, které zajistí FDP postupnou změnu k lepšímu,“ uvedl Westerwelle ve rezignačním proslovu.

„Vedl jsem stranu posledních deset let. Na příštím kongresu FDP (v květnu) již do vedení kandidovat nebudu,“ dodal s tím, že funkci ministra zahraničí hodlá vykonávat dále.

Během deseti let svého předsednictví Westerwelle stranu výrazně omladil. Prohloubil občanský a pro-volno-tržní rozměr jejího programu a v roce 2009 dovedl liberály k historickému úspěchu ve spolkových volbách — zisku 14,9 procenta. Ten FDP umožnil vstoupit do vlády s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Merkelové a dát Německu po letech silný pravicový kabinet.

Od nástupu do vicekancléřské funkce kombinované s postem ministra zahraničí však musel čelit kritice ústupků z předvolebního programu i četným skandálům. Výhrady prvního druhu se týkaly zejména nadbíhání korporacím, vymezování se vůči občansko-protestním hnutím všeho druhu a rezignace na protijadernou dimenzi programu FDP (a to jak v případě prodloužení životnosti německých atomových elektráren, tak v rezignaci na slib, že z Německa zmizí taktické jaderné zbraně).