Váš názor je pro nás důležitý

Společně s 12 evropskými mediálními partnery jsme součástí projektu PULSE: evropské iniciativy podporující mezinárodní novinářskou spolupráci.

Napište nám do dotazníku, co z dění v Evropě vás nejvíce zajímá, o jakých zemích byste chtěli číst více nebo nám dejte tip na témata, kterých jsme si zatím nevšimli.

Otevřít dotazník

Guido Westerwelle rezignoval na předsednictví FDP, strana tápe

Petr Jedlička

Předseda menší z koaličních stran německé vlády oznámil rezignaci na stranickou i vicekancléřskou funkci. Vhodní nástupci se nabízejí hned dva. S vhodnou image a dopovídající změnou politiky je to však obtížnější.

Řada prohraných voleb, klesající preference a nevalný výkon na postu ministra zahraničí - to jsou tři důvody, jimiž si nejčastěji německá média vysvětlují rezignaci Guida Westerwelleho na funkci vicekancléře a postu předsedy Strany svobodných demokratů (FDP). V této liberální straně se bude dle komentátorů nyní rozhodovat nejen o novém vedení, ale i nové image a zřejmě i programu.

Nejvýznamnější představitel FDP za poslední dvacetiletí oznámil svoje rozhodnutí v neděli večer.

„Pro mě osobně je to zvláštní den. Jsem si však jist, že činím správné rozhodnutí; rozhodnutí, které zajistí FDP postupnou změnu k lepšímu,“ uvedl Westerwelle ve rezignačním proslovu.

„Vedl jsem stranu posledních deset let. Na příštím kongresu FDP (v květnu) již do vedení kandidovat nebudu,“ dodal s tím, že funkci ministra zahraničí hodlá vykonávat dále.

Během deseti let svého předsednictví Westerwelle stranu výrazně omladil. Prohloubil občanský a pro-volno-tržní rozměr jejího programu a v roce 2009 dovedl liberály k historickému úspěchu ve spolkových volbách — zisku 14,9 procenta. Ten FDP umožnil vstoupit do vlády s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Merkelové a dát Německu po letech silný pravicový kabinet.

Od nástupu do vicekancléřské funkce kombinované s postem ministra zahraničí však musel čelit kritice ústupků z předvolebního programu i četným skandálům. Výhrady prvního druhu se týkaly zejména nadbíhání korporacím, vymezování se vůči občansko-protestním hnutím všeho druhu a rezignace na protijadernou dimenzi programu FDP (a to jak v případě prodloužení životnosti německých atomových elektráren, tak v rezignaci na slib, že z Německa zmizí taktické jaderné zbraně).

Aféry byly spojovány především se zvýhodňováním firem napojených na příbuzné jeho životního partnera.

Obojí připravilo stranu o řadu voličů. Propad preferencí FDP pak dokonala politická strategie Bündnis 90/Die Grünen — německé strany zelených. Ta si vzala uvedená témata liberálů za svá a zvláště v trojici posledních zemských voleb — v Sasku-Anhaltsku, Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci — voliče FDP přetáhla. Stalo se tak i navzdory tomu, že se v ostatních programových otázkách zelení postavili více doleva.

Guido Westerwelle nedokázal ani přesvědčivě hájit tuzemskou politiku spolkové vlády, ani politicky zúročit několik dílčích změn v německé diplomacii, které ve funkci prosadil. Jeho nedělní rozhodnutí tak většina expertů s větší či menší jistotou očekávala.

A co dál?

Dle znalců německé politiky existuje v FDP řada osob, jež mohou Westerwelleho nahradit. Nejčastěji se v této souvislosti píše o stávajícím ministru zdravotnictví Philippu Röslerovi a o generálním tajemníku (sekretáři) strany Christianu Lindnerovi. Silnější pozici v FDP má dle všeho Lindner. Předseda menší koaliční strany však v Německu tradičně zastává i funkci vicekancléře, protože musí garantovat jednotu strany v podpoře důležitým vládním opatřením. Lindner nicméně v současnosti není ani ministr. Proto se jako logičtější jeví volba Röslera.

Možné je ale též, že strana bude mít do kongresu jen čistě provizorního předsedu. O Westerwelleho plnohodnotném nástupci na obou postech by se tak rozhodlo až v květnu.

Komentátoři ovšem připomínají, že nejdůležitější otázkou dnes není kdo (stranu povede), ale jak: z pozitiv vládní politiky těží CDU Angely Merkelové; na levici se liberálové pohnout nemohou. O zbytek politického prostoru, totiž o image novátorské síly a strany občanské společnosti, je připravili zelení. A politika kritika korupce, plýtvání a netransparentnosti se z vládní pozice moc vést nedá.

Westerwelle zanechal vedení FDP plné ambiciózních třicátníků, již nevědí, co a jak mohou dnes rozhodně dělat jinak, píše se v jedné z desítek analýz, které se po vicekancléřově rezignaci objevily. Volební modely straně přisuzují podporu okolo pěti procent. V zemích, kde proběhnou nejbližší volby (Berlíně, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Brémách), nemají liberálové tradičně silné zázemí a volby spolkové (2013) se rychle blíží. Mírná většina německých komentátorů proto již dnes opatrně, leč přesto podotýká, že Westerwelleho rezignace přišla pro FDP příliš pozdě.

Další informace:

FAZ.de FDP lässt Führungsfrage offen

TAZ.de Westerwelle gibt Vizekanzler-Posten ab

Spiegel On-line 'Westerwelle's Departure Comes Too Late for his Party'

The Local — Germany German media roundup: Westerwelle steps down

The Local — Germany Rösler frontrunner for new FDP leader

The Local — Germany Westerwelle stepping down as FDP leader