Guido Westerwelle rezignoval na předsednictví FDP, strana tápe

Petr Jedlička

Předseda menší z koaličních stran německé vlády oznámil rezignaci na stranickou i vicekancléřskou funkci. Vhodní nástupci se nabízejí hned dva. S vhodnou image a dopovídající změnou politiky je to však obtížnější.

Řada prohraných voleb, klesající preference a nevalný výkon na postu ministra zahraničí - to jsou tři důvody, jimiž si nejčastěji německá média vysvětlují rezignaci Guida Westerwelleho na funkci vicekancléře a postu předsedy Strany svobodných demokratů (FDP). V této liberální straně se bude dle komentátorů nyní rozhodovat nejen o novém vedení, ale i nové image a zřejmě i programu.

Nejvýznamnější představitel FDP za poslední dvacetiletí oznámil svoje rozhodnutí v neděli večer.

„Pro mě osobně je to zvláštní den. Jsem si však jist, že činím správné rozhodnutí; rozhodnutí, které zajistí FDP postupnou změnu k lepšímu,“ uvedl Westerwelle ve rezignačním proslovu.

„Vedl jsem stranu posledních deset let. Na příštím kongresu FDP (v květnu) již do vedení kandidovat nebudu,“ dodal s tím, že funkci ministra zahraničí hodlá vykonávat dále.

Během deseti let svého předsednictví Westerwelle stranu výrazně omladil. Prohloubil občanský a pro-volno-tržní rozměr jejího programu a v roce 2009 dovedl liberály k historickému úspěchu ve spolkových volbách — zisku 14,9 procenta. Ten FDP umožnil vstoupit do vlády s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Merkelové a dát Německu po letech silný pravicový kabinet.

Od nástupu do vicekancléřské funkce kombinované s postem ministra zahraničí však musel čelit kritice ústupků z předvolebního programu i četným skandálům. Výhrady prvního druhu se týkaly zejména nadbíhání korporacím, vymezování se vůči občansko-protestním hnutím všeho druhu a rezignace na protijadernou dimenzi programu FDP (a to jak v případě prodloužení životnosti německých atomových elektráren, tak v rezignaci na slib, že z Německa zmizí taktické jaderné zbraně).

Aféry byly spojovány především se zvýhodňováním firem napojených na příbuzné jeho životního partnera.

Obojí připravilo stranu o řadu voličů. Propad preferencí FDP pak dokonala politická strategie Bündnis 90/Die Grünen — německé strany zelených. Ta si vzala uvedená témata liberálů za svá a zvláště v trojici posledních zemských voleb — v Sasku-Anhaltsku, Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci — voliče FDP přetáhla. Stalo se tak i navzdory tomu, že se v ostatních programových otázkách zelení postavili více doleva.

Guido Westerwelle nedokázal ani přesvědčivě hájit tuzemskou politiku spolkové vlády, ani politicky zúročit několik dílčích změn v německé diplomacii, které ve funkci prosadil. Jeho nedělní rozhodnutí tak většina expertů s větší či menší jistotou očekávala.

A co dál?

Dle znalců německé politiky existuje v FDP řada osob, jež mohou Westerwelleho nahradit. Nejčastěji se v této souvislosti píše o stávajícím ministru zdravotnictví Philippu Röslerovi a o generálním tajemníku (sekretáři) strany Christianu Lindnerovi. Silnější pozici v FDP má dle všeho Lindner. Předseda menší koaliční strany však v Německu tradičně zastává i funkci vicekancléře, protože musí garantovat jednotu strany v podpoře důležitým vládním opatřením. Lindner nicméně v současnosti není ani ministr. Proto se jako logičtější jeví volba Röslera.

Možné je ale též, že strana bude mít do kongresu jen čistě provizorního předsedu. O Westerwelleho plnohodnotném nástupci na obou postech by se tak rozhodlo až v květnu.

Komentátoři ovšem připomínají, že nejdůležitější otázkou dnes není kdo (stranu povede), ale jak: z pozitiv vládní politiky těží CDU Angely Merkelové; na levici se liberálové pohnout nemohou. O zbytek politického prostoru, totiž o image novátorské síly a strany občanské společnosti, je připravili zelení. A politika kritika korupce, plýtvání a netransparentnosti se z vládní pozice moc vést nedá.

Westerwelle zanechal vedení FDP plné ambiciózních třicátníků, již nevědí, co a jak mohou dnes rozhodně dělat jinak, píše se v jedné z desítek analýz, které se po vicekancléřově rezignaci objevily. Volební modely straně přisuzují podporu okolo pěti procent. V zemích, kde proběhnou nejbližší volby (Berlíně, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Brémách), nemají liberálové tradičně silné zázemí a volby spolkové (2013) se rychle blíží. Mírná většina německých komentátorů proto již dnes opatrně, leč přesto podotýká, že Westerwelleho rezignace přišla pro FDP příliš pozdě.

Další informace:

FAZ.de FDP lässt Führungsfrage offen

TAZ.de Westerwelle gibt Vizekanzler-Posten ab

Spiegel On-line 'Westerwelle's Departure Comes Too Late for his Party'

The Local — Germany German media roundup: Westerwelle steps down

The Local — Germany Rösler frontrunner for new FDP leader

The Local — Germany Westerwelle stepping down as FDP leader