Levicový Nečas a pravicová ČSSD?
Lukáš KrausJe s podivem, že se premiér České republiky Petr Nečas a jeho vláda nepřipojili ke škrtací neoliberální alianci „Paktu pro euro“. Je to vlastně důkaz od reality odtržené české vládní politiky, nepřipojit se k vlastnímu programu, šitému stranám vládní koalice na míru.
ČSSD se tváří proevropsky, přitom na názor svých přátel, evropských partnerů, expertů v rámci PES ohled nebere, vlastně jsou někteří přátelé schopni dokonce podporovat neoliberální škrtací stroj „Paktu pro euro“, jelikož všechno, co vyleze z Evropské rady či Evropské komise, je zákonitě svaté, nechci rovnou říkat svaté lejno. Hlavně prý být u toho a případně to za něco vyměnit. ČSSD bohužel nějak nereflektovala, že levicová politika nemá vůbec žádnou pozici ani v Evropské komisi, tím méně v Evropské radě. ČSSD opakuje většinou prázdné fráze, až na pár expertů a europoslanců vlastně netuší, o čem se v Evropě diskutuje. Zjevně se tedy chystá prohrát i další a další volby do Evropského parlamentu. To je defétismus, to je vlastně v tomto případě suplování pravicové politiky v ČR, to je nadbíhání ratingovým agenturám.
V Paktu pro euro je zabudován mechanismus, kterým bude Evropská komise dohlížet na tempo růstu mzdových prostředků. Tedy v první řadě se připravte na utahování již tak utáhnutých opasků. Dále jsou tam takové vyvoněné záležitosti jako koordinování důchodových systémů ve směru jejich vyvedení na burzu, úsporná opatření na lidech, omezení růstu mezd. Proto odbory s tímto paktem nesouhlasí. Proti Paktu pro euro demonstrovalo přímo v Bruselu přes dvacet tisíc odborářů s jasným heslem „Ne Paktu pro euro — Ano paktu solidarity”.
Že se premiér České republiky Petr Nečas a jeho povedená, či spíše nepovedená, vláda nepřipojila ke škrtací neoliberální alianci „Paktu pro euro“ je prazvláštní. Je to vlastně důkaz ideologické hyperdemence a od reality odtržené české vládní politiky, nepřipojit se k vlastnímu programu, šitému stranám vládní koalice na míru.
Souhlasím s pomocí zemím ohrožovanýcm spekulativním kapitálem, souhlasím se zřízením stálého fondu, ale s tímto paktem a jeho cílem, tedy proškrtat základy evropského sociálního modelu, ostře nesouhlasím a neberu jako federalista ani omluvy nějakou stádní jednotou. Já ve stádu nebudu nikdy podporovat zjevně defektní programové cíle, další přenášení výsledků krize na zaměstnance.
Jsem poslední, kdo chce rozkládat jednotu EU, ale budu první, kdo bude potírat jedinou správnou, svatou cestu, jedinou cestu škrtání, demontování evropského sociálního modelu, tedy modelu mezilidského soužití. Stádnost za jedinou pravdou, to je dle mého to nejhorší, co můžeme dělat. Upozorňuji, že toto mé stanovisko je naprosto většinové v soc.dem. evropském hnutí, tedy jestli někdo narušuje „jednotu", je to třeba ČSSD, která to opravdu nemá zapotřebí. Např. Dánsko se k Paktu pro euro připojilo až po tvrdém vyjednávání, kdy vládní koalice liberálů a konzervativců levicové opozici písemně potvrdila, že přístup k Paktu pro euro nezahrnuje přístup k jednotné měně a že si země zachová naprostou suverenitu v oblasti finanční politiky.
Dokonce i odcházející prezident Bundesbank Axel Weber nedávno ve Financial Times celý mechanismus kritizoval, jelikož stabilizační fond může po roce 2013 sice poskytnout finanční pomoc zemím eurozóny v naléhavých případech, ale dodává, že jen za podmínky nesubvencovaných úrokových sazeb a tvrdých reformních programů. Jinými slovy, forma je jistou verzí evropského MMF.
Finský ministr financí Jyrki Katainen přiznává, že i on je zmatený všemi návrhy, které poletují vzduchem. Ani on není žádným fanouškem tzv. paktu o zvýšení konkurenceschopnosti (součást ESM), tedy iniciativy z Německa a Francie.
„Téměř všechny návrhy jsou ve prospěch zlepšení konkurenceschopnosti. Ale jak to udělat nejlépe. Nejsem si jistý, že německo-francouzský návrh je nejlepší způsob, " řekl (ANB-NTB)
Jsou dvě protikrizové koncepce, obě legitimní, European Stability Mechanism (ESM) je tou neoliberální a vůbec tady nejde o jednotnou evropskou měnu, to je to poslední, o čem se diskutuje.
Pakt pro euro vůbec není nějaký kompromis. To je jako souhlasit přímo s programem vlády Petra Nečase. Argument, že máme sedět za jednacím stolem a tak můžeme ovlivňovat něco, co už je dávno o nás bez nás dohodnuto, to je hluchý argument. Přitakáváním této politice naopak dosáhneme zaručeně jednoho, nevyhrajeme ani další volby do EP. Hájit se tím, že „socialističtí premiéři“ také souhlasí, přitom jsme všichni vydírání ratingovými agenturami, to není ani dobrý začátek diskuse. To je spíše k pláči. Proto souhlasím s expertním stanoviskem PES k této věci, se stanoviskem odborů napříč EU, ne s ČSSD.
ČSSD chce snížit nezaměstnanost reformou trhu práce, sníží ochranu a seškrtá zákoník práce. Souhlasí, že za krizi můžou jedině zaměstnanci, penzisté, jelikož si žijí nad poměry. Souhlasí, že se musí zmrazit mzdy („Euro plus pakt", který vznikl v Berlíně, vidí kroky ke konkurenceschopnosti v tom, že členské státy přijmou např. zvýšení věku odchodu do důchodu a propojí úroveň mezd s produktivitou). Souhlasí, že se nebude investovat do nových pracovních míst, ale bude se plošně škrtat. Souhlasí s reformou penzijního systému dle EK, tedy vyvedení na burzu. ČSSD souhlasí, že o mzdách se bude rozhodovat v Bruselu, ne v ČR, jak varovně upozorňují ve Švédsku. ČSSD totiž souhlasí s European Stability Mechanism (ESM).
Na „Pakt“ mám minimálně stejný názor jako Party of European Socialists (PES) President, Poul Nyrup Rasmussen.
Tento text se nestaví proti evropské integraci, není namířen proti jednotné evropské měně a už vůbec se nestaví proti solidární pomoci zemím, které jsou vydírány spekulativním kapitálem.
Jaké politice as zde může pšenka kvésti, když ze sousedního pole západní vítr plevel zanáší.
Milan Znoj zde nastínil ale hlubší obraz a jsem za něj rád. Rozhodně mi nešlo o nastínění pozice pana Nečase a jeho vlády, tu nechápu, ostatně to vidím naprosto přesně jako Milan Znoj. Právě proto název článku takový, jaký je, jelikož ČSSD není v tomto tématu zatím lepší, tedy nešla do hloubky a spokojila se vlastně s konstatováním, takovým tím klasicky servilním, že nemáme být v izolaci.
Politici, zástupci jednotlivých ideových proudů v institucích EU dělají pouze svou politiku, ke které mají od občanů mandát. Jaké lidi si tam občané navolí, takovou mají politiku, včetně toho, jaké lidi si navolí do jednotlivých vlád členských zemí. To je fér. Nefér je to nepochopení na levici, kdy nechodíte z předpojatosti volit do Evropského parlamentu a pak si stěžujete, že EU nedělá levicovou politiku.
V rámci PES chápeme, že to můžeme změnit jedině tím, že budeme alternativou, že budeme předkládat alternativní koncepce a to se děje. Stačí se podívat na www.pes.org.
ČSSD zatím v této oblasti k alternativní pozici nedospěla, naopak si vystačí si přitakáváním. Já jsem federalistou, necítím už téměř hranice, jsem Evropanem, člověkem, kterého prý Václav Klaus nezná. Proto mi odpusťte, že už se na tu nepolitickou, ideologickou, naprosto převrácenou, nekonkrétní a od reality odtrženou politiku v ČR ve vztahu k EU nemůžu dívat. Proto jsem to sem napálil, jak říkám Milan Znoj. Prý se pozice ČSSD bude ještě diskutovat, jsem velmi zvědavý na výstup.
To snad odbory uvítají a ne že by tím byly ohrožené. Problémem by mohla být práce mimo regulaci - to se už ukázalo při zkracování zákonné pracovní doby. Asi bude opravdu lepší si přečít detailněji rozvedené o co by mělo jýt a nededukovat ideologicky ze zkratkovitých hesel.
Znalost těchto konkrétních střev chodu EU je mizivá a možná i proto roste iracionální vztah k evropské integraci. Viz průzkum SANEP z března 2011 podle kterého by dnes pro vstup ČR do struktur EU hlasovalo jen 42% dotázaných. Nadpoloviční většina (57,9%)vnímá instituci EU jako neefektivní a nedůvěryhodnou. Proti další federalizaci je drtivá většina 60,6% respondentů a proti zavedení eura dokonce až tři čtvrtiny lidí (73,7% dotázaných). Přitom to s věcným řešením problémů v Evropě má málo co společného.
většinou s vámi souhlasím, ale nyní vaše argumenty, promiňte mi ten výraz, trošku šustí papírem. Jak může být sebevědomým partnerem člověk, který se uchází o práci v regionu s nadprůměrnou nezaměstnaností? O co může své sebevědomí opřít, když odbory nefungují, nebo je členství v nich přísně (a zcela protiprávně) potíráno? Při sebemenším náznaku nesouhlasu je zaměstnavatelem vykázán do patřičným mezí například slovy: "Na vaši práci čeká na ulici stovky cvičených opic". Že máme něco jako zákoník práce? Jistě, ale to je na mnoha místech jen cár papíru, po kterém se šlape - proto je v jistém smyslu vlastně jedno, jakou bude mít podobu a nakolik bude "flexibilní". Může se zaměstnanec soudit? Teoreticky může, ale musí přijmout rizika: a) že svůj spor povede jako nezaměstnaný (bude z práce samozřejmě vyšplouchnut a v ekonomicky slabém regionu další jen tak nenajde, zvláště jako "potížista"), b) že se soudní spor bude neúměrně dlouho táhnout (z čeho jej bude jako nezaměstnaný platit?), c) že jej nemusí vyhrát.
To, co píšete, je jen zbožné přání. I moje zbožné přání. Přál bych, aby se konečně tohle změnilo. My se tu mnohdy bavíme o obecných principech, ale většina lidí žije tvrdou realitu. Současný systém je přivedl do pasti.
O tom jsem diskutoval již během lisabonské smlouvy a před tím o ústavě s přáteli z ČSSD. Ústavu naštěstí Francouzi smetli a tak se podařilo odstranit alespoň nejkřiklavější asociální politiky. Ale ani pro Lisabonu bych v referendu hlas nedal - asi bych k němu nešel. Když si to přečtete, je to neoliberální exhibice a jediným přínosem jsou (skoro-federalistická) politické formalizace Evropy. To by byla část, která v Lisabonu byla přínosem...
Evropská unie chce být hospodářskou unií, tedy nejen unií celní, ale
útvarem schopným prosazovat v Evropském hospodářském prostoru jistou hospodářskou politiku. Ta se samozřejmě skládá z určitého mixu klíčových politik, včetně politiky měnové a rozpočtové, a to se vzhledem ke kompetencím a asymetrickým dopadům ekonomického vývoje příliš nedaří.
Nyní se i s ohledem na krizi volá po posílení autority hospodářské politiky v EU, tak je třeba si říci, jestli pro takové posílení vůbec máme
nástroje. Nyní přichází první etapa reformy Paktu stability, který
za posledních patnáct let příliš nefungoval ať již z hlediska preventivního, nebo i nápravného, tedy vyměřováním sankcí.
Praktická absence evropské hospodářské politiky ústí do stavu, kdy z dnešní evropské sedmadvacítky 24 zemí se dostalo do situace, kdy se dostaly do režimu nadměrného schodku.
Co tedy s Paktem stability, který sám Romano Prodi před lety označil jako zcela stupidní instituci? A bstraktně někdy prolašujeme, že místo Paktu stability bychom raději viděli nějaký pakt rozvoje a zaměstnanosti. Ale i k tomu musí Evropa samozřejmě mít příslušné nástroje.
Rigidní měnová politika a fiskální restrikce podvazuje hospodářský rozvoj nejpomalejší růst je nyní právě v eurozóně. To ale neznamená že se mohou členské země EU chovat fiskálně neodpovědně. Proto má smysl vést věcnou a nikoliv ideologicky apriorní debatu o Evropském systému stabilty a podobných tématech.
Ivane Štampachu, tady to tak je, na každý sektor lidské činnosti existuje každý rok valorizovaná, odbory znovu vyjednaná minimální mzda v takové výši, že se z ní dá velmi důstojně a svobodně žít, uživit rodinu a vychovávat potomky ve svobodě, ne přežívat.
Chtěl bych se tedy milých spoludiskutujících zeptat: co byste navrhovali, aby v takovém programu bylo - resp. co považujete za hlavní reformy (ty opravdové, nikoli ony pravicové pseudoreformy), které by měla začít evropská levice prosazovat, aby se dosavadní sociálněekonomické trendy obrátily?
http://www.pes.org/en/news/pes-pm-s-and-deputy-pms-statement-ahead-european-council-24-25-march
http://www.pes.org/en/news/party-european-socialists-joins-pre-european-council-anti-austerity-demonstration-time-tax-spec
http://www.pes.org/en/news/socialists-call-european-council-results-never-ending-story-conservative-mismanagement
Je pravda, že to chce ale i český přínos. Dále bude fajn, když se ČSSD již nyní připojí ke kampani za zvolení společného kandidáta na předsedu EK pro další období, jestli to tedy zvládneme. Ten proces již nyní běží.
Udělejte si prosím čas na celý článek, budete potom lépe chápat celou situaci
2.the level and quality of the guarantee it provides must be increased;
3.the very logic of the conditionality it applies must be transformed, from imposing austerity to ensuring growth, jobs and responsible public finances;
4.the IMF component of the rescue mechanism must be removed.
Jinak, nějaké další zprávy, co se v ČR také neřeší, že?
8. března 2011 se Evropský parlament jasnou většinou vyslovil pro zavedení evropské daně na finanční transakce (FTT), daň zaměřená na spekulanty. Nejen povzbuzující výsledek tohoto hlasování odráží silnou vůli občanů EU, kteří už před hlasováním poslali více než 500 000 dopisů směřovaných europoslancům s požadavkem takového zákona. Občanská mobilizace byla jedním z klíčů ke zvrácení původního zamítavého stanoviska konzervativních a liberálních poslanců.
Nyní je na Evropské komisi, aby předložila návrh na zavedení této daně na spekulanty. Nicméně, evropský komisař pro daně Algirdas Semeta, již nejedenkrát vyjádřil svůj nesouhlas. Už hodinu po hlasování v Evropském parlamentu označil návrh za "předčasný a "nezodpovědný", což ukazuje na jeho flagrantní lhostejnost k demokraticky zvolenému Evropskému parlamentu a veřejnému mínění.
Socialisté v rámci PES se domnívají, že zdanění osob a spekulativních fondů, které jsou přímo odpovědné za krizi, není problém týkající se pouze "finančního sektoru." Naopak, týká se všech občanů Evropy, kteří čelí následkům největší krize za posledních 60 let. Daň z finančních transakcí je zásadním krokem směrem k systému, kdy právě spekulanti převezmou spravedlivý podíl zodpovědnosti za sanaci krize. PES pracuje s koaličními partnery v celé Evropě na finanční reformě nejen v této oblasti.
Připojte se k petici a protestu: http://www.financialtransactiontax.eu/