Autismus je slovo, které slýcháváme kolem sebe čím dál častěji. Většině lidí se vybaví film Rain Man, někteří si autisty představují jako lidi, kteří se celý den jen kývají a vůbec nekomunikují. Lidé, které bychom dnes označili jako autisty, žijí na světě již dlouho a v historii nalezneme popisy chování jedinců, které by dnes pravděpodobně naplňovaly diagnózu autismu.

Systematičtěji se danému jevu začal věnovat americký psychiatr Leo Kanner, který jako první ve čtyřicátých letech popsal několik případů autistických dětí. V průběhu dalších let se diagnostika upřesňovala a  vznikaly další studie, které tento jev více popisovaly. Poznatky související s poruchami autistického spektra se tak neustále rozšiřují a zdokonalují. Povědomí o tom, co to autismus skutečně je, se však do společnosti dostává jen velmi pomalu.

Poruchy autistického spektra, což je zastřešující termín pro různé diagnózy autismu, zahrnují celou škálu projevů od autismu spojeného s mentální retardací až po vysoce funkční Aspergerův syndrom, kdy se daný jedinec v některých případech může v dospělosti zapojit do běžného života. V České republice se v současné době narodí ročně okolo 100 000 dětí. Porucha autistického spektra se projeví zhruba u pěti set z nich.

Vyšetření, které diagnózu definitivně potvrdí, se musí uskutečnit na odborném pracovišti, kde na autismus specializovaní psychiatři postupují podle jasně daných pravidel a kritérií. I dítě, které vykazuje určité znaky autismu, nemusí být takto diagnostikováno, a naopak dítě, které některé typické znaky nevykazuje, diagnózu získá. S konečnou platností to může určit pouze psychiatr — odborník na autismus.

Příčiny autismu nejsou dodnes známy. V minulosti se připisovalo toto chování dětí chybám ve výchově, citovému chladu rodičů (zvláště pak matek), ale tyto psychoanalytické teorie byly vyvráceny. Také teorie, že vznik autismu souvisí s očkováním, nebyla nikdy potvrzena, ale naopak řadou studií popřena. Vědecká obec se na základě výzkumu dvojčat a častějšího výskytu v některých rodinách shoduje na tom, že příčinou autismu je genetická porucha.

Jak se žije autistům v České republice?

Není jednoduché získat pro dítě diagnózu autismu, která rodině následně usnadní situaci, nasměruje rodiče správným směrem, zbaví je pocitu viny, že ve výchově něco pokazili. Čekací lhůty na vyšetření k psychiatrům, kteří se specializují přímo na poruchy autistického spektra, jsou dlouhé. Často také trvá, než vůbec na možnost autismu někdo rodiče upozorní, nebo si to sami uvědomí.

Je-li autismus přidružen k mentální retardaci, často se k jeho diagnóze dospěje díky tomu, že dítě je sledováno více než děti jiné. U dětí s vysoce funkčním autismem, kde není zasažená inteligence jako taková, se zejména dříve stávalo, že diagnóza byla stanovena velmi pozdě, nebo vůbec, a rodiče i okolí dítěte si mysleli, že je jen „nějaké divné“, jiné než ostatní — nebo podivín. Situace se nicméně zlepšuje mimo jiné díky osvětě a práci občanských sdružení, které v této oblasti pracují.