Ve středu o půlnoci skončí nominace kandidátů na předsedu Věcí veřejných, které mohli od 10. března podávat členové grémia a stranické kluby. Doposud bylo podle mluvčího strany Jakuba Žižky nominováno zhruba deset lidí.

Předsednické křeslo obhajuje ministr vnitra Radek John, který oznámil svůj záměr obhajovat křeslo již 11. března. Současný předseda strany si navíc přeje, aby kandidovali i Klasnová, místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake a poslanci strany Milan Šťovíček a Petr Skokan. Ti všichni ale s kandidaturou váhají.

Svůj úmysl kandidovat pak tento týden oznámil také ministr dopravy Vít Bárta, který je považován za faktického lídra strany. „Moje kandidatura bude spojena s churchillovskou vizí krve, potu a slz — z VV chci udělat středovou liberální stranu, zasadit se před regionálními volbami o růst krajských osobností a program a vyčistit kraje od kmotrů," uvedl Bárta na začátku týdne pro deník Právo.

„Jsem zastáncem toho, aby se jasně ideově vymezila. Odmítám rigidní postoje nejít nikdy ani vpravo ani vlevo. Soustředím se na vybudování krajské základny a ostře se vymezuji proti tomu, aby do ní prorůstali „kmotrové“. Budu se snažit odstranit propast mezi resorty, kraji a místními kluby,“ uvedl mimo jiné Vít Bárta.

Vít Bárta už oznámil i svou představu potenciálního složení svého předsednictva. Mezi jmenovanými nechyběla Karolína Peake jako první místopředsedkyně a reprezentantka tradičních rodinných hodnot, v předsednictvu chce také svou manželku a místopředsedkyni Sněmovny Kateřinu Klasnovou.

Naopak Radek John by se v případě Bártova vítězství měl stát čestným předsedou Věcí veřejných s jasným právem veta. „Jedině on je pro veřejnost garantem, že strana zůstane věrná svým výchozím tezím," uvedl Vít Bárta. John sám nicméně uvedl, že by se raději viděl na postu místopředsedy než v nějaké čestné funkci.

Proces volby předsedy

Předsedu zvolí internetové hlasování registrovaných příznivců strany, tzv. „véčkařů", potvrdit ho musí ale konference.

„Nominován může být jen ten, kdo je v době nominace členem Věcí veřejných," uvedla před časem místopředsedkyně strany Karolína Peake. Rada Věcí veřejných pak po skončení nominace zvolí až šest kandidátů, kteří postoupí do přímé volby předsedy strany. Osmnáctičlenná rada má na rozhodnutí čas až do 18. dubna. Podle Žižky ale může kandidáty zvolit dříve.

Vybraní kandidáti dostanou příležitost ke své propagaci na webových stránkách strany a v časopise Věci veřejné, uvedla Peake. Mezi 8. a 22. květnem pak bude následovat internetové hlasování registrovaných příznivců, kterým strana říká „véčkaři". Strana má přitom zhruba 20 000 těchto příznivců.

Hlasování bude považováno za platné, pokud se volby zúčastní přes deset procent všech oprávněných voličů. V opačném případě by se volba opakovala ve zkrácených lhůtách.

Jméno vítěze přímé volby bude známo nejpozději 23. května. Nového předsedu pak ale musí ve funkci ještě potvrdit konference Věcí veřejných, která se uskuteční 28. a 29. května 2011. Pokud by ho členové strany ve funkci nepotvrdili nadpolovičním počtem hlasů, musel by v nové on-line volbě získat více než tři čtvrtiny všech hlasů „véčkařů".

Zvolený předseda navrhne výkonného místopředsedu, další místopředsedy a složení rady Věcí veřejných. Jeho návrhy musí pak opět potvrdit konference. Jak vidno, celý proces volby nového předsedy strany je nebývale komplikovaný. To Deníku Referendum potvrdil i politolog Lukáš Jelínek.

„Jsem samozřejmě pro, aby členové a příznivci politických stran měli co největší vliv jak na personální složení vedení partají, tak na jejich programovou profilaci, nicméně proces výběru předsedy Věcí veřejných je spíše pro smích. Není totiž transparentní. Navíc členové a příznivci strany nemusejí mít poslední slovo navzdory tomu, že se Věci veřejné prezentují jako zastánci prvků přímé demokracie,“ uvedl Lukáš Jelínek před časem pro Deník Referendum.

Podle Jelínka to vypadá, že si Věci veřejné neuvědomují, že jsou vládní stranou, která má vliv na chod státu. „Abych jim ale nekřivdil. Strana se chystá přijmout změny svých stanov, a tak věřím, že zprůhlední proces výběru svého vedení,“ doplnil Jelínek pro Deník Referendum.

Současný předseda strany Radek John byl zvolen v první internetové přímé volbě, kterou strana uspořádala v roce 2009. I díky jeho někdejší popularitě se strana dostala do Poslanecké sněmovny a stala se součástí současné vládní koalice s ODS a TOP 09.

Johnova popularita začala ale klesat poté, co se stal ministrem vnitra. Policisté a hasiči dokonce organizují petici za jeho odvolání. Popularitu si naopak získal Bárta, zejména svým razantním nástupem na ministerstvo dopravy. Za faktického lídra strany ho označují média, místo Johna s ním jedná například i prezident Václav Klaus.