Kanadu čekají 2. května volby do Dolní sněmovny federálního parlamentu. Půjde o volby předčasné. Opozice se totiž už minulý pátek sjednotila a menšinovému kabinetu Stephena Harpera vyslovila nedůvěru. Stalo se tak na základě specifického právního přečinu — pohrdání parlamentem. V moderních kanadských dějinách k něčemu podobnému dosud nedošlo.

„To, co jsme učinili, jsme učinili kvůli respektu k demokracii, k našim institucím a kanadským občanům,“ uvedl po úspěšném svržení vlády předseda Liberální a nejsilnější opoziční strany Michael Ignatieff.

K aktivaci starého právního ustanovení došlo na počátku minulého týdne. Předseda dolní sněmovny Peter Miliken nařídil Harperově vládě, aby ještě před hlasováním o rozpočtu předložila parlamentním výborům zprávu o financování některých z navrhovaných reforem. Vláda tak ovšem neučinila, a tak opozice vyvolala tematické hlasování.

Postup Harperovy vlády byl přitom příznačný pro celé funkční období. Harper je předsedou Konzervativní strany, která v Kanadě vládne od roku 2006 menšinově a ad hoc získává hlasy jednotlivých opozičních uskupení. Činí tak velmi obratně, často však na hraně právních zvyklostí (například tříměsíčním uzavřením parlamentu) a s četnými podezřeními z korupčního jednání.

Ani hlasování opozice ovšem neproběhlo bez plánu. Podle většiny komentářů zástupci Liberální strany, Nové (sociální) demokracie a Quebeckého bloku prostě naznali, že nastala příznivá situace a že by po květnových volbách mohli vytvořit středolevou koalici.

Kanada neměla většinovou vládu od léta 2004, tedy za posledních šest a půl roku.

Buď s Harperem, nebo proti němu

Podle ekonomických čísel je éra Stephena Harpera celkově úspěšným obdobím. Země se přes ekonomickou krizi přenesla lépe než ostatní velké rozvinuté demokracie, obnovila většinu ztracených pracovních míst a její bankovní sektor zůstal krizí prakticky nedotčen. Kanadě se také vyhnuly i problémy trhu s realitami a ekonomové jí předpovídají tříprocentní růst.

Politologové si ovšem všímají výrazného úpadku tamní politické kultury, či lépe: kulturnosti politiky. Vzhledem k neokonzervativní profilaci Harperovy strany nemá Conservative Party v parlamentu přirozeného spojence. Premiér si proto zvykl oslovovat přímo veřejnost. Činí tak různými mediálními výstupy, v nichž na jednu stranu líčí svou politiku jako jedinou rozumnou a na druhou upozorňuje na nemorální či prostě škodlivé přístupy oponentů. Nejinak tomu bylo i v posledních dnech.

„Vynucením si nepotřebných voleb v době ekonomické obnovy Michael Ignatieff a jeho koaliční partneři nezodpovědně a ledabyle ohrozili kanadská pracovní místa, naši ekonomiku a stabilní vládu,“ uvedl Harper k aktuálnímu vývoji.

Podle současných průzkumů preferencí konzervativci květnové volby opět vyhrají, znovu však budou moci vládnout jen menšinově. Od volby středolevých stran, které by mohly utvořit koalici, tak voliče často odrazují poukazem na nebezpečí Quebeckého bloku — strany hájící zájmy frankofonní menšiny a širší autonomii nejbohatší části země.

Opozice se naproti tomu soustředí na věcné kontroverze v krocích vlády z posledních let. Nejkritizovanější je v tomto smyslu Harperův plán daňových úlevy pro velké firmy, který prohlubuje deficit státního rozpočtu, a obří vojenská zakázka na nákup bitevních letounů americké výroby v hodnotě deseti miliard amerických dolarů — největší v kanadské historii.

Další informace:

The Guardian Canadian government collapses in no-confidence vote

BBC News Canadian government falls after no-confidence vote

Reuters Canadian government falls, election set for May