Kdo porušuje zákon a staví bez povolení, nesmí být ve výhodě oproti těm, kdo zákony respektují a dodržují. Závěry zkoumání v oblasti černých staveb tlumočila ve středu na tiskové konferenci zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová.

Podle zástupkyně veřejného ochránce musí být úřady v řešení nepovolených staveb aktivnější a důslednější. Potřebná opatření musí být přijímána co nejrychleji. Takové konání by mělo být varováním pro všechny, kdo o nepovolené výstavbě uvažují.

Seitlová v této souvislosti zmínila obecně známý případ Patrika Oulického, který bez stavebního povolení realizoval rozsáhlou výstavbu v Řehlovicích v CHKO České středohoří. V tomto případě úřady už od roku 2008 vědí, že stavba nesplňuje základní podmínky — soulad s územním plánem a souhlasné stanovisko Správy CHKO.

I přesto ústecký magistrát stále otálí s rozhodnutím, což vyvolává podle Jitky Seitlové dojem, že jak úřady, tak pan Oulický předpokládají, se někdy v budoucnu podaří územní plán změnit ku prospěchu stavebníka, tedy že se nepovolené stavby dostanou do zastavitelného území, a bude možné je dodatečně povolit. Zástupkyně ochránce v této souvislosti upozorňuje, že stavbu, která je v rozporu s územním plánem, nelze dodatečně povolit. Za takový přečin lze uložit trest odnětí svobody až na jeden rok.

Takové jednání je podle zástupkyně ochránce naprosto nepřípustné a vyvolává pochybnosti o kvalifikovanosti a nestrannosti úřadů. Za alarmující považuje zástupkyně ochránce i fakt, že se stavebníkem nebylo dosud vedeno a skončeno žádné sankční řízení za porušení stavebního zákona.

Zástupkyně veřejného ochránce práv upozornila také na málo známou skutečnost, že totiž stavby jsou hodnoceny jako užívané už tehdy, když jejich stav užívání umožňuje, byť stavebník argumentuje tím, že stavba zatím svou funkci neplní a užívána není. K tomuto posouzení stačí pouhé oplocení pozemku proti vstupu, či že bazén je napuštěn vodou, a tedy je v provozuschopném stavu.

Podle stavebního zákona by měl úřad vyzvat černého stavebníka k okamžitému zastavení prací, pokud neuposlechne, nařídit zastavení prací a současně ukládat pokuty až do výše 200 000 Kč za nerespektování výzvy k ukončení nepovolených stavebních prací. V případě, že by stavebník i poté ve stavbě pokračoval, může na něj stavební úřad podat trestní oznámení pro maření výkonu úředního rozhodnutí, za což může být udělen trest odnětí svobody až na tři roky. Stejně může postupovat i v případě již dokončené nepovolené stavby v souvislosti s jejím užíváním.

Už v roce 2003 upozornil ombudsman Otakar Motejl na problémy s výkonem rozhodnutí o odstranění stavby. Obce svou nečinnost při výkonu rozhodnutí nejčastěji odůvodňují nedostatkem finančních prostředků. Nejsou proto ochotny ani zálohově hradit náklady na odstranění staveb.

Otakar Motejl na základě těchto argumentů apeloval na obce, aby si předem vyčlenily určitou finanční částku v rozpočtu na podobné případy a předešly tak situacím, kdy nebudou moci své rozhodnutí vymáhat. Od roku 2007 jsou krajům přidělovány peníze právě na případné takto vzniklé újmy. Tyto prostředky nejsou účelově vázány a je tedy možné je využít i na exekuce výkonu rozhodnutí, což obce většinou nedělají.