V posledních týdnech CERMAT odtajnil ukázky maturitních testů z dějepisu — a učitelům ustrnuly líce pod zježenými vlasy. „To snad ne…“ dalo se zahlédnout v diskusních poznámkách k tématu. Tentokrát se podařilo nezakrytě rozmáznout to, co v předchozích verzích maturitních testů bylo také přítomno, ale v míře ukecatelné.

V testech z českého jazyka bylo nalezeno několik dotazů, v nichž byly reálně možné dvě i více odpovědi, ale pouze jedna z nich byla správná; což výsledek zkoušky dospělosti hbitě mění v osudovou náhodu. V maturitě z češtiny se podobné věci objevovaly jen v podobě např. možných titulků k úryvkům nebo případu, v němž jediná cesta ke „správné“ odpovědi vedla přes jednoznačné rozlišení mezi „nezávazným doporučením“, „zdvořilou výzvou“ a „důležitým upozorněním“ (nad větou „Žádáme cestující, aby se za jízdy přidržovali.“). V testu z dějepisu byl tento princip doveden k dokonalosti, kdy ze dvou velmi blízkých dat (dva roky) mají studenti rozhodovat podle dobové módy z obrazu a správným výsledkem je méně pravděpodobná verze, vzdálenější vzniku obrazu.