Eva Koťátková (*1982) se ve své tvorbě pohybuje na pomezí konceptu, performance a sochařství. Soustavně přitom zkoumá fungování člověka v sociálních strukturách, ať už v rámci rodiny, nebo státních institucí — školy, domova důchodců ad. Často se zabývá tématy společenské izolace jedince v sevření konvencí a neschopnosti jeho komunikace s okolím. Soustřeďuje se na průzkum osobního prostoru a na hledání rozličných vztahů mezi předměty do něho zasazenými. Diváka tak vyzývá k hlubšímu zkoumání hranic lidské existence a rovněž hranic mezi životem a uměním.

Projekt Paralelní životopis navazuje na autorčiny starší práce (mj. na dílo prezentované v rámci loňského Biennale Liverpool 2010 — Stories from The Living Room). Tento „fiktivní příběh člověka“ je podle autorky „zoufalou rekonstrukcí identity“ nutnou pro začlenění do nových společenských struktur.

Výstava je uspořádána jako malé kuriózní muzeum na pomezí bytu a podivného sociálního zařízení, kde se intimní, domácké ovzduší střetá s pocitem uvězněnosti a zajetí: součástí architektonicky pojaté instalace jsou fragmenty pokojů se zdvojenými kusy nábytku, kresby, texty, koláže, rekvizity i převleky, centrální pozici tu zaujímá motiv mříží. Expozici zakončuje video původně určené pro liverpoolské bienále, v němž autorka nechává dvanáct dětí anglicky vyprávět historky starých lidí: vyvstávají při tom nečekaná spojení dvou věkově odlišných skupin, jež jsou si bližší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Koťátkové „stísňující struktura“, která nenabízí řešení, sice nemá působit dojmem „úplné bezvýchodnosti“, je však „hrozivou vizí“, která „upozorňuje na problematické momenty“ současného života.

Dům umění České Budějovice. Výstava potrvá do 11. března 2011.