Veřejných zakázek bylo loni méně, ale stály více peněz

ČTK, Dušan Radovanovič

V loňském roce bylo zadáno více než devět tisíc zakázek, jejichž celková cena dosáhla 239 miliard korun, tedy více než v roce 2009.

Za veřejné zakázky v Česku loni jejich zadavatelé zaplatili téměř 239 miliard korun, tedy o 30 miliard víc než v roce 2009. Uveřejněno a dokončeno bylo v loňském roce meziročně o 89 zakázek méně, celkem 9 049 tendrů. Nejvíce, téměř čtyřicet procent, jich vypsaly kraje a obce. Vyplývá to z údajů Informačního systému veřejných zakázek v ČR, v němž jsou evidovány zakázky, u nichž je stanovena povinnost zveřejnění. Statistiku zpracovala společnost CCB Czech Credit Bureau.

Podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj se podíl veřejných zakázek uvedených v informačním systému na jejich celkovém objemu již třetí rok po sobě snižuje. V roce 2010 dosáhl necelé poloviny. „A to není pozitivní trend z hlediska transparentnosti výdajů dotčených zadavatelů veřejných zakázek, z nichž mnozí rozhodují o použití peněz v rámci veřejných rozpočtů. Znamená to totiž, že roste objem podlimitních zakázek, u kterých je menší možnost veřejné kontroly," upozornila Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB.

Přes polovinu veřejných zakázek vyhrály společnosti s ručením omezeným, na druhém místě byly akciové společnosti s podílem 32 procent a podíl fyzických osob podnikatelů dosáhl devíti procent.

Ve finančním vyjádření byly nejúspěšnější akciové společnosti, které z prostředků rozdělených ve veřejných zakázkách inkasovaly 55 procent (téměř 131,5 miliardy korun). Společnosti s ručením omezeným získaly 37 procent (téměř 88,5 miliardy korun) a fyzické osoby podnikatelé pouze jedno procento (2,39 miliardy korun). Z jednotlivých akciových společností připadla zdaleka nejvyšší celková částka téměř 18 miliard korun na stavební firmu Strabag.

Tradičně nejkontroverznějšími jsou zakázky v oblasti dopravy a armády. Podle resortu zIndex, zveřejněného nedávno institutem ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, zadávají přitom problematické a neprůhledné zakázky především ministerstva.

Nejhůře podle autorů dopadlo ministerstvo spravedlnosti, které prostřednictvím veřejných zakázek investovalo pouhá tři procenta z celkově utracených 26 miliard. Vedle resortu spravedlnosti se nejméně průhledně chovalo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany.

Právě ministerstvo pro místní rozvoj přitom připravilo návrh novely zákona o veřejných zakázkách. Za nejpodstatnější změnu považuje většina odborníků snížení limitu pro zakázky malého rozsahu na jeden milion korun. Vláda by se měla návrhem zabývat v březnu.