Návrh novely zákona o veřejných zakázkách z dílny ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je krokem správným směrem, současně ale trpí řadou nedostatků nebo nejasností. Shodli se na tom odborníci, které v úterý oslovila ČTK. Za nejpodstatnější změnu považuje většina z nich snížení limitu pro zakázky malého rozsahu na jeden milion korun. Návrh novely zveřejnilo MMR na svém webu. Veřejnost může k novele zasílat připomínky do konce února. Vláda by se návrhem měla zabývat v březnu.

„Bezpochyby nejvýznamnější změnou je výrazné snížení limitů pro podlimitní veřejné zakázky až na jeden milion korun pro všechny druhy veřejných zakázek bez rozdílu, tedy podřízení těchto zakázek pravidlům zákona a přezkumu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže," řekla ČTK výkonná ředitelka Asociace pro veřejné zakázky Petra Krainová. Snížení limitů na malé zakázky podle ní ale současně výrazně zvýší administrativní zátěž zadavatelů i dodavatelů.

„Snížení finančních limitů je v souladu s evropskými trendy. Konkurenceschopnosti, a tedy snížení konečné ceny může jistě přispět i stanovení minimálního počtu hodnotitelných nabídek," sdělil řídicí partner advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři Robert Pergl.

Za změnu k lepšímu považuje snížení limitu také Eva Racková ze společnosti KPMG Česká republika. Současně je ale podle ní na návrhu vidět, že je to zatím jen hrubá verze, která si v některých částech odporuje. Za nejasná, sporná nebo obtížně uskutečnitelná ustanovení považuje Racková například odstranění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, respektive jejich nahrazení čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti. „Toto může být administrativně náročné ověřit, zkontrolovat," poznamenala.

Partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark Jan Spáčil chválí snahu ministerstva pro místní rozvoj „částečně znesnadnit vysávání státního rozpočtu". Oceňuje také ambici zrychlit proces zadávání veřejných zakázek. „Naopak není dotažený proces odpovědnosti a případné náhrady škody způsobené konkrétními osobami, které rozhodují o zakázce," dodal právník.

Platforma pro transparentní veřejné zakázky považuje novelu zákona jen za první krok v nápravě situace kolem státních tendrů. „Následující čtyři kroky jsou: zvětšit rozsah informací zveřejňovaných podniky, zlepšit procesy na straně veřejné správy, zvýšit efektivnost v oblasti vyšetřování a sankcionování porušení zákona a vytvořit síť neziskových organizací, které budou monitorovat dodržování zákona a dalších pravidel," uvedla mluvčí platformy Jitka Novotná.

Roční objem veřejných zakázek se v Česku údajně pohybuje kolem 600 miliard korun. „Ta cifra je mýtus, stokrát opakovaná mantra — odhad, který jsme vzali za přesné číslo, protože nemáme nic lepšího,“ píše na svém blogu Aktuálně.cz spolutvůrce projektu zIndex.cz, známkujícího zadavatele veřejných zakázek Jiří Skuhrovec. Podle něj chybí dobře nastavené principy kontroly výdajů nebo alespoň evidence veřejných zakázek malého rozsahu. Skuhrovec je nespokojen i  s tím, že MMR stále tvrdí, že veřejné zakázky tvoří každoročně 17,5 % HDP, a blíže údaje nezkoumá.