Projekt Břevnovské radiály by poškodil životní prostředí, musí se přepracovat

Jana Ridvanova

Ministerstvo znovu odmítlo Břevnovskou radiálu. Poškodila by životní prostředí. Stavbu odmítá hygienik, Praha 17, magistrátní odbor ochrany prostředí a řada občanských sdružení. Odborníci se obávají, že komunikace do centra metropole svede tranzitní dopravu.

Praha musí přepracovat dokumentaci k plánované stavbě břevnovské radiály kvůli posouzení jejího vlivu na životní prostředí (EIA). Magistrátu ji již podruhé vrátilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Radiála by měla spojit křižovatku Malovanka u Strahovského tunelu s dálnicí ve směru na Karlovy Vary. Podle představ magistrátu by měla stavba probíhat v letech 2018—2021.

„Doplněná dokumentace nereaguje adekvátním způsobem na většinu požadavků MŽP,“ uvádí ministerstvo jako důvod ke druhému odmítnutí projektu. Magistrát poprvé ministerstvu záměr na vybudování radiály zaslal na konci roku 2005, to jej o půl roku později vrátilo s řadou připomínek. Novou verzi pražští úředníci ministerstvu doručili až loni v listopadu, ani s ní ale neuspěli.

Ministerstvo vytýká dokumentaci, zpracované Hlavním městem Prahou, závažné nedostatky. „V řadě případů jsou údaje obsažené v doplněné dokumentaci již neaktuální,“ uvádí se ve stanovisku MŽP s tím, že stav dokumentace neumožňuje stavbu objektivně posoudit. MŽP dokonce magistrátu doporučilo, aby projekt předalo k přepracování jiné „autorizované osobě se skutečně odbornými znalostmi".

S dokumentací nesouhlasí také pražská hygienická stanice, Praha 17, magistrátní odbor ochrany prostředí a mnohá občanská sdružení. S projektem radiály nesouhlasí ani Národní památkový ústav, protože jeden z portálů dálničního tunelu by zdevastoval předpolí Břevovského kláštera, který je významnou kulturní památkou, a Letohrádek Hvězda.

„Vrácení dokumentace k přepracování vítáme,“ okomentoval rozhodnutí ministerstva Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat, která takový krok rovněž požadovala. „Břevnovská radiála zřejmě není vůbec potřebná,“ myslí si Filler. „ Město by mělo dát přednost modernizaci železniční trati na Kladno, zkvalitnění veřejné dopravy a vybudování terminálů P+R nabízejících možnost nechat auto před hranicemi města. Takové řešení by bylo mnohem levnější a přineslo by užitek většímu počtu obyvatel,“ vysvětlil návrh občanských sdružení Filler.

„Radiála by přivedla další desítky tisíc aut do ulic Břevnova. Část dopravy by paradoxně odvedla pouze z Pražského okruhu. Jenže právě ten má zajistit, aby lidé nejezdili zbytečně přes centrum,“ potvrzuje Aleš Ohrablo z občanského sdružení Eko Břevnov. „Jet autem po Praze bude zkrátka čím dál snadnější, takže bude jezdit více lidí a častěji. Půjde přitom o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily,“ vysvětluje své obavy Ohrablo.

Sdružení Eko Břevnov zpracovalo vlastní návrh, který vede celou trasu radiály v raženém tunelu. „Ačkoliv toto řešení ocenili odborníci ministerstva, magistrát jej odmítá a pro účely porovnání s ostatními variantami ho dokonce účelově znehodnotil,“ diví se Ohrablo.

Samotné výpočty magistrátu ukazují, že stavba by zhoršila životní prostředí. Jezdit by po ní mělo 70 tisíc vozů, což představuje nárůst osobní dopravy v oblasti Břevnova o 50 % a kamionů dokonce o 199 %. Takový provoz by způsobil další zhoršování kvality ovzduší. Koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu by dokonce přesáhly hygienické limity stanovené zákonem.

Břevnovská radiála je součástí plánu na vytvoření pražského silničního systému. Ten mají tvořit vnitřní (městský) a vnější (pražský) okruh a osm radiál. Část ze silnic je již vybudována, další jsou ale teprve v přípravě. Minulé vedení města chtělo začít radiály budovat až po dokončení obou okruhů jako jejich spojnice. Obávalo se totiž, že kdyby byly postaveny před dokončením vnějšího okruhu, do centra města by přitáhly více vozidel a způsobily by tak dopravní potíže.

Čtyřproudová velkokapacitní radiála má začínat na Malovance, vést Břevnovem přes Vypich a Řepy a ústit na křižovatku s vnějším okruhem.

Na přípravu Břevnovské radiály jsou v letošním rozpočtu Prahy vyhrazeny tři miliony korun. Připočteme-li přípravu Radlické radiály a další části městského okruhu s Libeňskou spojkou (takzvaná Blanka II), jde již o 60,9 milionu korun. Na pouhé plánování obřích staveb pro automobily tak dává Praha více, než kolik jsou investice určené na přímé zlepšování podmínek pro pěší — BESIP má letos vymezen pouze třicet čtyři milionů. Vlastní stavba Břevnovské radiály by podle současných propočtů měla přijít na dvacet miliard korun.