Soudy by od poloviny letošního roku mohly mít možnost ukládat nezletilým pachatelům brutálních trestných činů ochranné léčení na neomezeně dlouhou dobu. Návrh novely posoudí ve středu vláda. V současné době lze dětem do patnácti let nařídit i za nejzávažnější zločin pouze ochrannou výchovu, z nápravného zařízení tak musí být propuštěny nejpozději v devatenácti letech.

Léčení by mohlo trvat i doživotně

„Novela je především reakcí na obavy široké veřejnosti z nebezpečí, které představují duševně nemocné děti," odůvodnilo návrh ministerstvo. Lidé se podle úřadu obávají toho, že po opuštění nápravného zařízení zůstanou bývalí nezletilí delikventi bez jakéhokoli dohledu a s čistým trestním rejstříkem.

Soud by mohl podle návrhu uložit léčení těm dětem, které spáchají zločin kvůli duševní poruše nebo pod vlivem drog. Ve výjimečných případech by podle úřadu mohlo trvat i řadu let nebo celý život. Soudy pak budou muset nejméně jednou za rok přezkoumat, zda důvody pro držení pachatele v ústavu nadále trvají. Na základě znaleckých posudků mohou uložit léčení i ambulantně.

„Na půdě Poslanecké sněmovny, konkrétně v ústavně-právním výboru, chce pak ministr Jiří Pospíšil diskutovat i o možnosti ukládat dětským pachatelům nejzávažnější trestné činnosti nejen ochranné léčení, ale i zabezpečovací detenci," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Palečková.

Odbornice Válková: Nemocné děti jsou nevinné

Vedoucí katedry trestního práva na plzeňské právnické fakultě profesorka Helena Válková hodnotí návrh ministerstva spravedlnosti jako „zajímavou mediální hříčku s negativními důsledky pro kapsy daňových poplatníků“. Deníku Referendum vysvětlila, že ochranné léčení nemůže trvat neomezeně dlouhou dobu, ale pouze dobu „nezbytnou“, tedy na dobu stanovenou lékaři. „V civilizované zemi ten, kdo není za svůj čin zodpovědný, nesmí být trestán. Trest se vztahuje k vině. Dětští pachatelé vražd jsou nemocní, tudíž nevinní,“ zdůrazňuje Válková.

Profesorka Helena Válková, která byla v srpnu 2009 neodůvodněně odvolána děkanem Jaroslavem Zachariášem z čela katedry trestního práva v Plzni, je přední odbornicí na trestní právo. Na její stranu se ve sporu s fakultou postavili jak odborníci, tak i studenti, i Jiří Pospíšil, který byl později pověřen vedením fakulty. Odvolání Válkové spustilo následnou lavinu protestů, které postupně odkryly podivné praktiky děkana Zachariáše a proděkana Milana Kindla. V současnosti je Helena Válková opět vedoucí katedry.

Nemocný dětský násilník o svém činu v rozhodující chvíli není podle odborníků na sexuální delikty schopen vůbec přemýšlet, jedná v okamžitém zkratu, nepřemýšlí o možných důsledcích, protože toho vůbec není kvůli své nemoci schopen.

Profesorka Válková Deníku Referendum řekla, že dětští pachatelé nesmějí být uzavření ve „vězení“, ale „v prostředí, které léčí“. Lékaře a personál musí práce s nemocnými bavit, jedině tak může spět k pozitivnímu cíli. Válková konstatovala, že dětských vrahů je mizivé množství: „Několik let žádný, pak se jich v některém roce objeví třeba pět, dlouhodobý průměr tak vychází na dva takové delikty ročně.“ Obavy z duševně nemocných dětí deklarované například Kmetiněvskou výzvou považuje Válková za neadekvátní reakci.

Půlmilion lidí vyzývá z iniciativy starosty k přísnosti

Navrhovaná novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže je totiž motivována mimo jiné takzvanou Kmetiněvskou výzvou, ke které se loni připojilo přes půl milionu občanů. Starostu Kmetiněvsi Luďka Kvapila k výzvě vyprovokoval fakt, že vrah dívky z jeho vesnice je od osmnácti let bez dohledu na svobodě a s čistým trestním rejstříkem. V době vraždy mu bylo třináct let. Novináři znovu otevřeli případ tím, že se zjistilo, že pachateli je osmnáct let a že bude propuštěn na svobodu bez povinné ochranné léčby a bude mít naprosto čistý trestní rejstřík. „To mě dohnalo téměř k záchvatu šílenství,“ řekl nedávno Kvapil Kladenským listům.

K tomu profesorka Válková poznamenala: „Proč by neměl čistý trestní rejstřík? Nebyl odsouzen na základě trestního práva.“ Válková upozorňuje, že má-li někdo podezření, že hoch stále není zcela zdráv, měl by se obrátit na polici a neorganizovat petice. Policie samozřejmě o činu hocha ví a je schopna v rámci programu prevence jednat. „Stát by se měl zabývat spíše zkoumáním korupce nežli zkoumáním dětských pachatelů násilných trestných činů,“ myslí si Válková.

Starosta Kmetiněvsi, současný senátní kandidát TOP09 s podporou Věcí veřejných za kladenský volební obvod Luděk Kvapil, je roztrpčen, že jeho výzva zatím nepřinesla kýžený efekt v podobě přísnějšího zacházení s dětskými vrahy. Proto se rozhodl přeměnit výzvu v petici, neboť peticí by se poslanci zabývat museli.

„Kmetiněvské výzvě je už přes rok. Nejen, že zákon není, ale do této chvíle se ještě nikdo ve vládě nezajímal ani o nějakou předlohu toho zákona,“ řekl Luděk Kvapil v předvolebním rozhovoru pro Kladenské listy. Nebrat vážně půl milionu podpisů by podle něj byl hazard. Požaduje také snížení hranice trestní odpovědnosti o rok na čtrnáct let.

Hlavní není rok zletilosti, ale výše trestu

Současný návrh ministerstva spravedlnosti tento požadavek neobsahuje; podle úřadu takováto úprava problematiku dětských delikventů neřeší. S tím souhlasí i profesorka Válková, která podotýká, že podstatná není hranice trestní odpovědnosti, ale výše trestu, kterou lze uložit. Zastánci snížení hranice podle ní argumentují například Švýcarskem, kde je sice tato hranice už od deseti let věku, ovšem za vraždu lze pachateli do šestnácti let udělit trest pouze na čtyři roky, kdežto u nás může být patnáctiletý delikvent odsouzen až na deset let.