Psycho Reloaded, hravost trochu unavená

Roman Sikora

Divadlo Buchty a loutky uvedlo první díl svého cyklu zaměřeného na filmovou hororovou a sci-fi klasiku, Psycho Reloaded. Zůstalo v něm své dobré pověsti mnohé dlužno.

Divadlo Buchty a loutky oslaví letos na podzim dvacet let své existence. K výročí připravilo cyklus loutkářských variací na filmovou hororovou a sci-fi klasiku a nedávno představilo jeho první díl, zhotovený podle Psycha Alfreda Hitchcocka. A jak jinak než pod názvem Psycho Reloaded.

Na Buchtách a loutkách byla vždy fascinující chvílemi až zběsilá dadaistická hravost, s jakou se pouštěly do všemožných travestií a parodií filmového braku, ale i uznávané klasiky. Vrhají se ovšem s oblibou i na literaturu a třeba i na artušovské legendy o rytířích kulatého stolu.

Ve zpracování filmových děl stála poetika souboru vždy na přiznané nemohoucnosti a naivitě divadla, která nejzjevněji vyvstává zejména skrze žertovnou, záměrně nemotornou snahu pracovat s filmovým střihem, nebo dokonce převádět na jeviště filmové triky. Charakteristické je pro Buchty a loutky také prosakování pohádkových postav a loutek, které jako by byly sesbírány z popelnic nebo z rezervoáru nepotřebných a zapomenutých hraček, do původně vážných, filmově realistických příběhů. Což vytváří předpoklady pro řadu divokých gagů vystavěných na pnutí mezi dvěma zcela odlišnými médii.

Podobně je tomu i tentokrát v Psychu Reloaded. Z hororu o psychopatickém vrahovi se v podání Buchet a loutek stává veselé vyprávění o několika vraždách s dobrým koncem. Spíš tedy pohádková fraška o hodné Marion, která miluje muže s obřím penisem (je tak velký, že se nikdy na malé jevišťátko nevejde celý) a která se pro budoucnost své lásky rozhodne ukrást peníze ve firmě svého šéfa Ježečka (je to pravnuk onoho ježka, co ho kdysi potkal hladový Meresjev). Na svém útěku s penězi pak v autobazaru potkává jeho židovského majitele, který jí prodá pěknou kraksnu, a na silnici policistu, jemuž místo dvaceti dolarů pokuty nechá celou stovku. V obou se pak zázračně hne svědomí a v návalu poctivosti se vydávají v Marioniných stopách, aby jí peníze vrátili. A všichni, stejně jako Marion, jsou zavražděni a skončí v bažině, která se však ukáže být natolik léčivá, že oběti nakonec obživnou a vyskočí z ní zase ven.

Příběhem provází maňásek s velkou dřevěnou hlavou a hubou, ležérně po chandlerovsku vyprávějící o takovém jednom chlápkovi s divným osudem, ale nakonec ho vlastně ani nedovypráví. Atmosféru hororu se snaží Buchty a loutky přiznaně toporně dotvářet také živou hrou na housle, jejichž vrzání je zjevně zapůjčeno z krváku Vřískot a divoce šmidlající smyčce vhodně poslouží také jako vražedné nástroje, probodávající v průběhu hry onen slavný krví se třísnící sprchový závěs ve vražedné koupelnové scéně.

Té je ovšem v inscenaci věnován mimořádně velký prostor, s řadou divadelních přetvoření legendárních, notoricky známých Hitchcockových detailů z onoho masakru ve sprše. Jako třeba záběr do otáčejícího se zmrtvělého oka zavražděné, na scéně zpodobené skrze velké oko namalované na plátně, s nímž se jednoduše točí rukama, nebo detail v odtoku mizející krve v podobě zatahované červené tkaničky apod.

Zevrubná divadelní rekonstrukce slavné scény jako by tvořila jádro celé inscenace. Ostatní události se ve srovnání s ní ženou kvapem a závěr působí, jako by už bylo prostě nutné končit, a tak se skončilo a jak jinak než happy endem.

I když je v inscenaci k zahlédnutí řada roztomilých a vtipných nápadů, na premiéře působila přece jen unaveně a trochu bez energie. Žádný gejzír nápadů, prudkých proměn scén a naschválů, jako tomu bylo třeba ve slavném Příběhu člověka, na jehož poetiku má podle režiséra a autora scénáře Psycha Radka Berana představení navazovat, nebo jako tomu bývá v Automatu na filmy, se  nekonal. Jednotlivé komické nápady se poměrně rychle vyčerpávaly, další se nedostavovaly a proměny scén vázly. Celé to trochu působilo jako narychlo spíchnuté a nedostatečně propracované. A vyvstával nakonec dojem, že Buchty a loutky mohly Hitchcockovi naložit přece jen o dost víc. Ale třeba se tvar nakonec usadí a začne plynout spontánněji. A třeba se dodají i nějaké další dobré nápady, kterými představení nijak zvlášť nehýří.

Psycho Reloaded. Scénář a režie Radek Beran, výprava Buchty a loutky, hudba Tomáš Procházka, hrají Marek Bečka, Vít Brukner, Tomáš Procházka. Premiéra 11. února 2011 ve Studiu Švandova divadla Praha.

    Prosíme, podpořte naši práci

    Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

    Vaše podpora určuje naši sílu.

    Spolu #jsmeDR.

    Diskuse