28. říjen 2009: Věnce, řády, demonstrace
Jan MiesslerOslavy 91. výročí vzniku Československa potvrdily status quo české politiky.
Tradiční kladení věnců, proslovy politiků a předávání státních vyznamenání se letos obešly bez překvapení. Věnce byly položeny u Národního památníku na Vítkově, politici mluvili o demokracii, svobodě, vlastenectví a minulém režimu.Václav Klaus při předávání řádů opomněl disidenty a revolucionáře z roku 1989 a ocenil místo nich tzv. šedou zónu, přičemž Karel Gott dostal medaili k sedmdesátým narozeninám. Dárek od Klause dostal i premiér Jan Fischer: prezident mu slíbil, že podepíše Lisabon.
Tradiční protesty byly ještě méně významné: asi stovka příslušníků krajně pravicové Dělnické strany se sešla na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad pod dohledem policie a anitkonfliktních týmů, dvě stovky odpůrců Lisabonu protestovaly proti Lisabonu na Malostranském náměstí. Monarchisté, někteří z nich v rytířském brnění, zase požadovali vrácení sochy maršála Radeckého, které bylo z Malostranského náměstí odstraněno v roce 1918 jako symbol habsburské monarchie.
Žádný antikonfliktní tým pak nezabránil předsedkyni Českého svazu bojovníků za svobodu Anděle Dvořákové v razantní kritice politiků. "Těžko najdeme ve světě pokornější lokaje, než jsou naši regionální politici. Dělají si, co se jim zlíbí, aniž by brali ohled na zájem státu a občanů. Státnost a zájmy občanů ať jdou k čertu, hlavně, když to nese peníze. Ať to sype, klidně i od Sudeťáků," citovaly Dvořákovou Lidové noviny, která se v kritice Evropské unie inspirovaly argumenty Václava Klause.