Čeští a britští diplomaté navrhovali v březnu 2009 Američanům, aby mezi členskými zeměmi Evropské unie bilaterálními kontakty vyčlenili a izolovali odpůrce sankcí proti Íránu, a přispěli tak k vytvoření jednotné pozice EU. Vyplývá to z depeše amerického zastoupení při EU, kterou zveřejnil server WikiLeaks a na níž aktuálně upozornil britský list The Daily Telegraph.

Současný i tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pátek ČTK a České televizi řekl, že Česká republika byla zastáncem jednotného postupu unie vůči Teheránu. To, že by spolu s Británií v této otázce nějak tlačila na USA, ale označil za „trochu přehnané“.

Depeše z 8. dubna 2009 shrnuje jednání vysokého představitele amerického ministerstva financí Daniela Glasera, který začátkem března 2009 informoval experty sedmadvaceti členských zemí EU o sankcích proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Na okraj oficiálního briefingu Glaser jednal s vysokými představiteli EU a velvyslanci Švédska, Španělska, Británie, Francie, Německa a České republiky, která tehdy unii předsedala.

Češi i Britové navrhovali, aby americká vláda usilovala o to, aby bilaterálními kontakty „vyčlenila“ a „izolovala“ oponenty sankcí a aby tak bylo dosaženo nezbytného konsensu v EU pro přijetí tvrdších opatření, uvádí telegram. „To by bylo užitečné k tomu, aby se změnila vnitřní dynamika EU. Kromě toho Češi zdůraznili potřebu projevů vysoce postavených amerických představitelů při počátečních kontaktech s EU..., aby bylo jasné, co nová americká administrativa od EU očekává,“ píše se v depeši, která uvádí jako příklad setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové s takzvanou trojkou EU.

Depeše v této pasáži zdůrazňuje nutnost chránit české zdroje, když za zmínkou o Češích uvádí v závorce „prosím, chránit“. Stejná výzva je i u několika dalších zdrojů uvedených v telegramu.

„My jsme byli pro to, aby v přístupu k Íránu byla Evropská unie jednotná, to je pravda,“ uvedl v pátek k informacím britského listu Schwarzenberg. „Že bychom spolu s Brity vytvářeli tlak na Spojené státy, je asi trochu přehnané,“ dodal. Poznamenal přitom, že pokud jedna země prosazuje sankce vůči Íránu a její soused do něj „vesele exportuje“, dělá to „blbý dojem“.

V depeši, z níž cituje The Daily Telegraph, všichni evropští diplomaté zdůraznili význam americké prezentace o íránských sankcích. „Velvyslanec českého předsednictví (politický ředitel ministerstva zahraničí) Ivo Šrámek se domnívá, že prezentace posílí vyjednávací pozice '80 až 90 procent (členských států), které jsou přesvědčeny, že by za rezolucemi OSN měl být tvrdší a větší klacek'. Šrámek vyzval americkou vládu, aby přišla s 'naléhavě potřebným' impulsem, který by posunul EU směrem k sankcím,“ píše se v depeši.

Zdroj, jehož totožnost byla z depeše vymazána, řekl Glaserovi, že negativní postoj Švédska poskytl dalším oponentům íránských sankcí věrohodnost. „Tato 'skupina osmi' oponentů zahrnovala Kypr a Řecko (kvůli nákladní dopravě), Lucembursko (tvrdí, že jde o nákladní dopravu, ale ve skutečnosti jde o bankovní zájmy), Španělsko a Švédsko (zaujímají právnický přístup a zdůrazňují konsensus v OSN), Rakousko (také velmi právnický přístup, také obavy o banky a nákladní dopravu), Portugalsko (z ekonomických důvodů) a nejnověji Rumunsko (nespecifikované důvody),“ uvádí kabelogram.

Jako ukázku toho, „jak málo pozornosti Evropská komise věnuje své odpovědnosti za monitorování sankcí EU“, uvádí depeše setkání s náměstkem generálního ředitele pro zahraniční vztahy EK Karlem Kovandou. „Kovanda se zeptal Glasera, zda jsou dodržovány tři rezoluce Rady bezpečnosti OSN a byl překvapen, když mu člen jeho personálu zabývající se sankcemi řekl, že EU má deset různých opatření proti Íránu,“ píše se v depeši. Připomíná, že „Kovandův úřad je z části legálně odpovědný za to, aby zjišťoval, jak jsou dodržovány vlastní sankce EU, ale nevyčlenil na tuto otázku žádné zdroje“.

Podle depeše tehdejší Glaserova jednání v Bruselu ukázala, že sankce proti Íránu jsou jednou z nejcitlivějších a nejkontroverznějších otázek společné zahraniční politiky unie. „Poslední kolo sankcí se vyjednávalo skoro rok. Přijetí i nekontroverzních politických rozhodnutí obvykle trvá několik měsíců,“ uvádí telegram.

Ministři zahraničí EU přijali balík nových sankcí proti Íránu loni v červenci.