Od nového roku přešel úřad pro cizince z cizinecké policie pod ministerstvo vnitra. Přechod kompetencí se přitom plánoval až na rok 2013, kvůli úsporám však byl realizován narychlo již nyní. Podle kritiků se situace horší, neboť noví zaměstnanci se teprve seznamují s agendou.

Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové se situace díky této změně částečně zlepšila. „Na úřadovnách nejsou fronty, řada se dostane na každého, kdo přijde. Pravdou je, že pracovníci jsou noví, že v tuto chvíli nemáme zkušenost s tím, jak přesně bude o věcech rozhodováno," uvedla v České televizi Faltová.

Ředitel odboru azylové a migrační politiky MV ČR Tomáš Haišman zároveň zdůrazňuje, že cizinecká policie měla v Praze jen malý počet pracovníků navzdory tomu, že se zde koncentruje až polovina všech evidovaných cizinců. „Znamená to, že zatímco v Praze existovaly známé fronty, existovala i místa, kde ti lidé pravděpodobně neměli do čeho sáhnout," tvrdí Haišman.

Podle Faltové se také částečně zlepšila situace často velmi korupčního prostředí. Nejsou zde navázány tak úzké vazby mezi těmi tzv. klienty, kteří zajišťují pobyty cizincům, a policií tak, jak to bylo v minulosti.

Současná novela zákona, která platí od 1. ledna podle Faltové skýtá leckterá úskalí. Příkladem může být dlouhá doba zajištění pro cizince, kteří jsou v ČR nelegálně. Ta  podle nové úpravy zákona stoupla z šesti na osmnáct měsíců.

„Další věci se týkají zdravotního pojištění, kdy novela zavádí sice komplexní zdravotní pojištění, nicméně velmi finančně náročné a ve svém důsledku neřeší ten základní problém. My bychom navrhovali, aby cizinci měli vstup do veřejného zdravotního pojištění, pokud zde pracují,“ uvedla Faltová.

Stejný názor sdílí i právník a mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský, který se pracovnímu právu cizinců odborně věnuje. „Jediným řešením je začlenit cizince, kteří v České republice pobývají dlouhodobě, do systému veřejného zdravotního pojištění, což je běžné v jiných státech a což by bylo pro systém i ekonomicky výhodné, neboť cizinci jsou vzhledem ke své demografické struktuře jednoznačně ziskovou skupinou plátců pojistného,“ upozornil Čižinský.

Novinkou zákona je také povinnost zaměstnavatele zaměstnávajícího nelegálně pracovníky podílet se finančně na  jejich repatriaci. Není však dosud jasné, jak se budou finanční prostředky vymáhat. „Stát by měl ale také zajistit, aby bylo člověku zaplaceno za práci, kterou vykonal, aby se mohl domoci odměny, kterou mu zaměstnavatel dluží,“ zdůraznila Faltová.