Zase korupce: tentokrát proti zdraví cizinců
Jana RidvanovaPojišťovnám se podařilo prosadit komerční model zákona o zdravotním pojištění pro cizince. Podle odpůrce novely advokáta Pavla Čižinského i ředitel odboru ministerstva vnitra Haišman v této souvislosti otevřeně hovoří o korupci.
V Parlamentu České republiky je v současné době projednávána rozsáhlá novela zákona o pobytu cizinců, přičemž jedním z hlavních témat této novely je právní úprava tzv. cestovního zdravotního pojištění cizinců. I když cizinci mají povinnost téměř při každém styku s českými úřady předkládat doklad o pojištění, přibližně sto tisíc jich z důvodu diskriminačně nastaveného zákona není účastníky systému veřejného zdravotního pojištění.
Pro cizince je pojištění u českých pojišťoven značně nevýhodné. V mnohém totiž připomíná americký systém soukromých pojišťoven: zákon pojišťovnám prakticky nikterak neukládá, jaká práva mají jejich pojištěnci mít. Výsledkem je, že si klient platí pojištění, ale když se mu něco přihodí, tak se mnohdy dozví, že zrovna takový případ jeho pojištění nezahrnuje.
Cizinci jsou navíc zákonem nucení platit si pojištění dopředu na celou dobu pobytu, přičemž pojistné smlouvy stanoví, že tzv. nespotřebované pojistné se cizincům nevrací. Pojistné smlouvy v některých případech vylučují z úhrady i tu péči, kterou jsou zdravotnická zařízení povinna cizincům poskytnout jako naléhavou, a péče poskytnutá takto „pojištěným“ cizincům pak zůstává neuhrazena.
Cizinci mají nicméně povinnost si takovéto pojištění zakoupit, jinak nezískají povolení k pobytu.
Monopol českých pojišťoven
Sněmovna situaci cizinců ještě zhoršila změnou zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví. S účinností od 1. ledna 2011 cizinecká policie bude uznávat jen ty doklady o cestovním zdravotním pojištění, které vystavily pojišťovny oprávněné provozovat pojištění v České republice.
Tento zákon prakticky vylučuje všechny zahraniční pojišťovny. Tedy i ti cizinci, kteří měli kvalitní zdravotní pojištění ze zahraničí, si musí kupovat ještě produkty českých pojišťoven. Dále zákon výslovně stanoví, že cizinec je povinen předkládat i doklad o uhrazení pojistného na celou dobu pobytu dopředu.
Novela prošla především hlasy pravicové koalice
Po nástupu premiéra Nečase se zákon dostal na pořad jednání v srpnu 2010. Z tohoto jednání byl však stažen. Při tiskové konferenci ministr vnitra Radek John (VV) prohlásil, že novela byla z jednání vlády stažena právě kvůli pokračujícímu jednání o zdravotním pojištění cizinců.
„Ale o týden později vláda schválila verzi, dle které byl monopol českých pojišťoven v podstatě zachován. Záměr pojišťoven ve spolupráci s některými zákonodárci vyždímat z cizinců co nejvíce tak uspěl,“ řekl pro Deník Referendum Pavel Čižinský, advokát, který se problematikou cizinců a uprchlíků v České republice dlouhodobě zabývá.
Čižinský rovněž upozorňuje na úskalí pozměňovacího návrhu, který na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny v říjnu 2010 předložila poslankyně Zdeňka Horníková (ODS).
„Nejvýraznější změnou tohoto pozměňovacího návrhu bylo povinné zavedení pojištění v rozsahu tzv. komplexní péče, což by na jednu stranu do určité míry omezovalo výluky z pojištění, na druhou stranu by mohlo znamenat razantní zvýšení cen pojištění ze současných přibližně pěti tisíc korun za rok na více než třicet tisíc korun za rok,“ uvedl Čižinský.
Proti pozměňovacímu návrhu se na výboru vyjádřili jak zástupci občanských organizací, tak i ředitel Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) MV Tomáš Haišman. Nikdo z poslanců se k návrhu však nepřihlásil a vůbec se o něm nehlasovalo.
Tentýž pozměňovací návrh byl následně předložen ve druhém čtení, a to dvakrát. Jednou poslancem Viktorem Paggiem (VV) a podruhé skupinou poslanců Markem Šnajdrem (ODS), který je zároveň předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, Borisem Šťastným (ODS), který je členem správní rady VZP, a poslankyní Zdeňkou Horníkovou (ODS).
Lobbing a korupce
„Rozdíly mezi oběma verzemi byly zcela minimální a ve třetím čtení byla novela schválena, a to zejména poslanci vládní koalice,“ uvedl Čižinský, podle nějž stojí za prosazením podoby zákona korupce. O tomto motivu otevřeně hovořil i ředitel Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman na diskusním setkání se zástupci občanských organizací zabývajících se migrací minulý čtvrtek.
Pavel Čižinský je toho názoru, že výše uvedená slova ředitele Haišmana o korupci nelze brát na lehkou váhu, a proto hned druhý den po setkání podal na policii trestní oznámení. „Z výše uvedeného vyplývá, že neznámou osobou, popř. neznámými osobami byl spáchán trestný čin podplácení dle § 332 trestního zákoníku, a proto jsem o celé věci informoval policii,“ řekl Čižinský.
Podle Čižinského Haišmanově verzi nahrává i způsob projednání novely zákona v Senátu. „Lobbistické tlaky v srpnu 2010 schválení novely vládou pozdržely o týden, následně protlačily komplexní péči formou poslaneckých pozměňovacích návrhů. A v Senátu naopak, zřejmě od podnikatelů, kteří komplexní péči naopak nechtějí, zase prosadily vrácení zákona zpět Sněmovně, a to právě kvůli vypuštění komplexní péče,“ uvádí Čižinský.
Pozměňovací návrh občanských organizací ani pozměňovací návrh Svazu průmyslu Senát minulý týden neprojednal a zákon vrátil pouze z důvodu konkrétní úpravy zdravotního pojištění, nikoli z důvodu cenové nedostupnosti a nevýhodnosti pro cizince či z důvodů humanitárních ohledů.
Občanské organizace usilují o začlenění cizinců do veřejného zdravotního pojištění, ale to je nejméně výhodné pro obě skupiny zdravotnických podnikatelů, jak pro ty, kteří lobbují za komplexní péči, tak pro ty, kteří lobbují za zachování nutné a neodkladné péče.
Začleněním cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění by totiž obě skupiny přišly o část zisků. V případě komplexní péče přibližně až o miliardu a půl korun.
Advokát Čižinský si myslí, že jedinou šancí na prosazení změn v zákoně je tlak veřejnosti: „Pokud jsou komerční pojišťovny schopné svými úplatky přebít ministerstvo vnitra i vůli jedné z komor Parlamentu, pak pro ně zajisté nebude vůbec žádným problémem přeplatit usilování občanských organizací o to, aby cizinci měli veřejné zdravotní pojištění.“
Problém zdravotního pojištění cizinců podle Čižinského není primárně ani lidskoprávní, ani ekonomický, nýbrž korupční. „Samotný legislativní proces se stal rejdištěm lobbistů soukromých pojišťoven. Ředitel Haišman na setkání řekl, že události popíše ve svých pamětech a sliboval, že to bude jejich nejzajímavější pasáž. Podle mě ale rozhodně nesmí vyčkávat až na sepisování pamětí, nýbrž musí své informace o korupci v souladu s českým právem říci policii hned,“ uvedl Čižinský.