Síť středních škol, vesměs zřizovaných kraji, zatím nijak koncepčně nereaguje na vývoj demografické situace. Krajská zastupitelstva ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy chystají různá opatření ke zmenšení počtu míst a tříd ve školách, případně i škol. Hejtmani o tom jednali v pondělí 31. ledna s ministrem školství Josefem Dobešem. Jednotlivé kraje zatím chystají různé kroky k redukci, kterou víceméně důsledně označují za „optimalizaci“.

Ve Frýdlantě už pohřbili vzdělanost, zatím ale symbolicky

Například Liberecký kraj v současné době zřizuje třicet osm středních škol, a po plánovaném slučování by jich mělo být třicet tři. Například frýdlantské gymnázium má být sloučeno s tamní Střední školou hospodářskou a lesnickou a osmileté studium má zaniknout úplně.

Ředitelka frýdlantského gymnázia Alena Hlávková vysvětlila v Českém rozhlasu (ČRo), jak by toto opatření zasáhlo do studijních možností místních dětí. „Frýdlant je od zbytku Libereckého kraje odtržen Albrechtickým kopcem, kvůli kterému je mimo dosah dalších středních škol. Pro frýdlantské děti je gymnázium jedinou možnou alternativou k základní škole.“

Dojíždění do Liberce je podle ní velmi obtížné, navíc by na to mnoho rodin nemělo finančně vzhledem k velké nezaměstnanosti, která trápí Frýdlantský výběžek. „Ty děti, které mají šanci studovat osmileté gymnázium, budovat si jiný žebříček hodnot a poznat jiné možnosti než mají základní školy, by o tuto možnost přišly,“ dodala Hlávková pro ČRo.

Studenti frýdlantského gymnázia a jejich kolegové z Mimoně uspořádali v pondělí 31. ledna v krajském městě Liberci smuteční průvod jako symbolický pohřeb vzdělanosti. Pohřební průvod s rakví a za doprovodu příslušné hudby vyrazil z libereckého vlakového nádraží. Studenti nesli transparenty například s nápisy Vzdělanost umírá, Gympl nedáme nebo Chceme rovný přístup ke vzdělání. Na krajském úřadu studenti předali petici proti slučování škol s více než 1 850 podpisy a také konkrétní připomínky k plánu školy slučovat. Žádný z krajských politiků se s nimi nesetkal. Protestu se zúčastnilo asi dvě stě mladých lidí.

„Nesouhlasíme s tím, aby se optimalizace v této podobě dotýkala škol, které jsou nenahraditelné ve svém regionu a dobře fungující," řekla v budově krajského úřadu novinářům Charlota Dědková ze studentské iniciativy s názvem Děkujeme, zůstáváme, která o zachování frýdlantského gymnázia usiluje. Dodala, že studenti mají stále zájem s politiky jednat.

Průvod pak prošel centrem města na náměstí Dr. Edvarda Beneše, kde studenti mrtvou vzdělanost uctili minutou ticha a celou akci ukončili. Hlavním cílem pondělního happeningu bylo podle studentů především informování veřejnosti, aby k problému nezůstala lhostejná.

V Pardubicích nechtějí slučování, čekají je tedy pohovory

Podobný protest se konal týž den v Pardubicích, kde více než stovka studentů Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Poděbradova demonstrovala před krajským úřadem proti sloučení školy se Střední průmyslovou školou potravinářskou v témže městě. Žáci některých oborů se obávají toho, že budou muset dojíždět do jiného města, a všichni studenti se bojí, že škola jako taková zanikne.

Nad davem protestujících se tyčily transparenty s nápisy „Nerušte Poděbradskou" nebo „O nás bez nás". Krajská radní pro školství Jana Pernicová (ČSSD) mezi studenty přišla a snažila se jim plány kraje vysvětlit. O osud školy prý nemusejí mít strach. „Studenti, kteří jsou nyní na škole, tak dostudují. Dojde pouze k přesunu studentů oboru gastro, ostatní zůstanou. Do budovy by se měla přesunout chemická průmyslovka," řekla Pernicová.

Případné sloučení budou ještě projednávat krajští zastupitelé. Nástupnictví by převzala potravinářská škola, nový název bude od 1. července znít Střední škola potravinářství a služeb Pardubice. Střední průmyslová škola chemická se přistěhuje na Poděbradovu ulici a její nynější budovu by kraj mohl prodat nebo pronajmout.

Další, už systémovější změnu ohlásil v Českém rozhlasu pardubický hejtman Radko Martínek: „Od příštího roku se budou dělat přijímací pohovory na všechny školy, jejichž učební plán končí maturitou.“ V současné době se na střední školy nejen v Pardubickém kraji dostane téměř každý žák devátého ročníku. Počet míst je větší než počet uchazečů, a některé třídy zůstávají poloprázdné.

Jihomoravští radní od rušení couvli jako první

Rada Jihomoravského kraje jako první už 20. ledna „zkusmo“ rozhodla o zrušení jedenácti tříd, resp. 330 míst na středních školách v kraji. Zkusmo, protože v pondělí 31. ledna 2011 hejtman Hašek po koaličních jednáních pozastavil výkon tohoto usnesení. Rozhodl o tom podle málo využívaného paragrafu zákona o krajích určeného pro případy, kdy má hejtman „zato, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva“. To se v Brně sejde 24. února.

Hašek má dotyčné usnesení krajské rady za nesprávné zřejmě především proto, že se proti němu zvedl široký odpor mezi obyvateli kraje, zejména pak ze škol postižených redukcí, nebo dokonce hrozbou zrušení, jako je třeba gymnázium v Židlochovicích. Petici za záchranu školy tam podepsalo přes deset tisíc lidí.

Obdobná situace nastala ve Šlapanicích, kde gymnázium nabízí jen osmileté studium a otevírá jedinou třídu za rok. „Pro nás zrušení primy bylo existenční záležitostí," řekla dnes ČTK ředitelka Hana Richterová. Pozastavení výkonu rozhodnutí radních přivítala. Dodala, že reformě sítě středních škol v kraji by měla předcházet odborná diskuse, do níž by se měli zapojit i lidé z vysokých škol.

Podle Richterové by to neměla být osmiletá gymnázia, která budou mít psí hlavu kvůli situaci jihomoravského středního školství. „Naše děti jsou zahleděné do studia, ony čtou, škola je baví. Těžko z těchto typů budeme dělat učně," dodala.

Rozhodnutí hejtmana Haška přivítal předseda jihomoravské ODS Jiří Kadrnka, který v minulých dnech rušení tříd kritizoval. „Věřím, že proces optimalizace škol dostane nyní v Jihomoravském kraji standardní průběh," uvedl s tím, že podílet by se na něm měly kromě krajského zastupitelstva školy, samosprávy, hospodářská komora a další partneři.

To je v zásadě i cílem hejtmanova kroku, ale ten podle Haška rozhodně neznamená, že by kraj ustupoval z chystané optimalizace středního školství. Jen se místa na školách nebudou rušit už od příštího školního roku, řekl jihomoravský hejtman novinářům. Krajská samospráva „považuje trend směřující k omezení počtu žáků odcházejících v průběhu plnění povinné školní docházky do víceletých gymnázií za správný, a toto opatření bude i nadále nedílnou součástí celkové optimalizace středního školství od školního roku 2012/2013“, uvádí se v tiskové zprávě kraje.

K diskusím o konceptu optimalizace středního školství na území Jihomoravského kraje budou přizváni zastupitelé ze všech politických stran a další partneři, zejména Rada hospodářské a sociální dohody (tripartita), Rada pro rozvoj lidských zdrojů, odborníci, zástupci samospráv, zástupci školských rad jednotlivých škol a také školských odborů.

Žáků ubylo všude, debata o kapacitách musí pokračovat

Jihočeský hejtman Jiří Zimola řekl Českému rozhlasu, že v Jihočeském kraji ubylo za poslední roky zhruba 25 procent studentů středních škol, a za posledních dvacet let dokonce polovina. „Rámcovou představu, jak by optimalizace měla vypadat, chceme ještě diskutovat s veřejností — odbornou i rodičovskou, s úřady práce a s politickými kluby, a myslím, že je před námi dost těžká práce. I na základě dosavadních protestů a petic budeme muset ještě přistoupit k dalším debatám,“ přiznal Zimola v ČRo. Zmínil výslovně i agrární komoru, jejímž předsedou v Jihočeském kraji je „kmotr“ Pavel Dlouhý z ODS.

V Ústeckém kraji byla kapacita středních odborných škol ve školním roce 2009/2010 využita podle zprávy České školní inspekce z asi 57 % a podle poslední informace z krajského odboru školství bude letos zaplněnost méně než poloviční.

Ředitel gymnázia Jateční v Ústí nad Labem Alfréd Dytrt očekává v dalších třech letech výrazný propad počtu žáků, který nevyrovnají ani následné silné ročníky. O tom se však ví dlouho. „Na poslední chvíli se upravuje to, co se mělo systematicky tvořit už deset let, protože statistiky, že bude ubývat dětí, jsou známé,“ povzdechl si Dytrt v ČRo. „Měla by tady proběhnout analýza stavu, jaký je, jaké obory budou do budoucna potřebné. Zaregistroval jsem například, že v dlouhodobém záměru ministerstva školství bylo, že by mělo být deset procent žáků na víceletých gymnáziích. Najednou je z toho pět procent, a nikdo neví proč, jak se to zdůvodnilo. Také to nezohledňuje, že v Praze nemůže být situace stejná jako v Ústí,“ upozornil Dytrt.

O tzv. optimalizaci sítě středních škol budou vesměs jednat zastupitelstva jednotlivých krajů koncem února a v březnu. Až potom bude výhled fungování jednotlivých zařízení v příštím roce jasnější.