Operace Northwoods 1962

Americká televizní společnost ABC informovala 1. května 2001 — několik měsíců před útokem na Trade Centrum — o tajných dokumentech americké armády ohledně provokací proti Kubě. Počátkem šedesátých let vypracovalo americké velení plán, v němž byly zahrnuty teroristické akce proti civilnímu obyvatelstvu, které měly za úkol ospravedlnit americkou invazi na Kubu. Mělo se jednat o vraždy kubánských emigrantů, potopení člunů s uprchlíky na volném moři, únos letadel, výbuch americké lodě a teroristické útoky v amerických městech. Tyto operace byly plánovány na základě požadavku americké vlády, byly součástí operace Mongoose — přepadení Kuby v roce 1962. Plány podepsal šéf generálního štábu USA generál Lyman Lemnitzer. Lemnitzer představil své plány Robertu McNamarovi v březnu 1962. Není známo, jak McNamara reagoval, ale za tři dny prohlásil prezident Kennedy, že není realistické, aby USA napadly Kubu. Za několik měsíců po zrušení operace Northwoods byl také odvolán McNamara. Po čtyřiceti letech byly údaje o plánu tajných operací proti Kubě zveřejněny.

Incident v Tonkinském zálivu 1964

Na počátku vietnamské války stál inscenovaný útok na americkou loď plavící se v mezinárodních vodách. Údajně měla být napadena severovietnamskými hlídkovými čluny. K žádnému takovému útoku ale vůbec nedošlo. Domnělý přepad se stal záminkou k napadení Severního Vietnamu a dlouhotrvající válce, která stála asi 1,5 milionu životů vojáků na obou stranách a až 2,7 milionu civilních obětí.

Výnos amerického Kongresu ze dne 7. srpna 1964, který započal vietnamskou válku, byl založen na lži. V rezoluci k incidentu v Tonkinském zálivu se říká, že „námořní jednotky komunistického režimu porušily principy Charty OSN a mezinárodního práva, když úmyslně a opakovaně napadly válečné lodě Spojených států nalézající se v mezinárodních vodách“. Později bylo potvrzeno z materiálů Pentagonu a v roce 2002 z oficiálních telefonních protokolů prezidenta Johnsona, že rezoluce, pro niž hlasovalo ve Sněmovně reprezentantů všech 414 a v Senátu 88 proti dvěma, neobsahovala ani slovo pravdy. V dubnu 2004 napsal ve Washington Post někdejší senátor Robert Byrd, že před čtyřiceti lety hlasoval pro rezoluci, aby později zjistil, že tvrzení vlády byla lživá.

Americké lodě se v uvedené době nezdržovaly ani v mezinárodních vodách, natož s mírovým záměrem, ale podílely se na sabotážních akcích v Severním Vietnamu.

To potvrdil L. B. Johnson 3. srpna 1964 v telefonickém rozhovoru, když hovořil o skrytých operacích, na nichž se také podílely vojenské lodě. Jednalo se o vyhazování mostů, silnic a další vojenské operace.

Chile 1970

Několik týdnů před volbou Salvadora Allendeho za prezidenta Chile dostala kancelář CIA v Santiagu telegram, který by mohl být praktickou ukázkou státního terorismu, protože obsahoval následující body: sbírat informace o důstojnících, kteří vykazují sympatie k puči; propagandou, teroristickými akcemi a dezinformacemi vytvořit klima puče, provokovat levicové kruhy, a tak připravit záminku pro státní puč; informovat důstojníky, kteří inklinují k puči, že jim vláda USA zajistí veškerou podporu při vojenském puči až k hranici přímé vojenské intervence USA.

Příkaz k puči přišel přímo z Bílého domu, kde se 15. září 1970 sešli k poradě o tom, jak zabránit volbě Allendeho, prezident Nixon, poradce bezpečnosti Henry Kissinger, ministr spravedlnosti John Mitchell a ředitel CIA Richard Helms. Doporučení prezidenta Nixona byla následující — i když je malá šance 1:10, je třeba Chile zachránit; všechny náklady se vyplatí; ambasáda musí zůstat stranou; k dispozici je deset milionů dolarů; když bude potřeba, tak více; musí to být celodenní zaměstnání pro nejlepší muže, které máme; je třeba nechat zkolabovat chilské hospodářství; do 48 hodin dodat akční plán. Před senátním výborem dne 15. července 1975 Helms vypověděl: Byl to rozkaz, který obsahoval všechno.