Velkým spojencem strachu obvykle bývá neznalost dané problematiky nebo přímo chybná představa o realitě, způsobená dezinformační kampaní. Jestliže ve sdělovacích prostředcích vídáme vyznavače islámu pouze jako ozbrojence nesoucí samopaly, zfanatizované davy házející kamení po svých odpůrcích nebo ortodoxní duchovní, kteří hlásají násilné šíření a aplikaci práva „šaríja“, nelze se příliš divit tomu, že řada lidí podlehne představě, že islám je náboženství, jehož šíření je třeba zabránit všemi prostředky. Jak tedy zjednat nápravu ? Dle mého názoru by sdělovací prostředky měly informovat vyváženě – představit také hodnotový systém islámu, jeho běžné zvyky, ukázat jak žijí běžní mírumilovní lidé jednající v souladu s jeho hodnotami, pořádat diskusní pořady, kterých by se účastnily osobnosti různých myšlenkových proudů jak náboženských tak nenáboženských a kde by se věcně diskutovalo o tom, jak společně žít co nejlépe, s porozuměním a jak se můžeme vzájemně obohatit. Jestliže tuto roli neplní masové sdělovací prostředky, měly by ji převzít např. internetové noviny a časopisy, různá občanská sdružení a zájmové skupiny – věřím, že by určitou informativní a osvětovou roli mohl sehrát i Deník Referendum.