Vláda Baracka Obamy přestala zjevně doufat, že novým republikánským Kongresem projde důsledná klimatická reforma. Redukce emisí chce nyní dosáhnout za pomoci agentury EPA. Ani to však není řešení bez kritiků.
Americká Agentura na ochranu životního prostředí (EPA), jež plní v USA většinu funkcí ministerstev životního prostředí evropského typu, zpřísní standardy snižování emisí oxidu uhličitého pro uhelné elektrárny a rafinerie — dva největší zdroje skleníkových plynů ve Spojených státech. Mluvčí agentury o tom informovali v závěru minulého týdne.
Odpovědná vedoucí pracovnice EPA Giny McCarthyová vyjádřila přesvědčení, že bude možné snížit emise, udržet cenu elektřiny i vytvořit nová pracovní místa zároveň.
Neměl by přitom existovat žádný mechanismus, s pomocí kterého by provozovatelé mohli nové standardy obejít — například poskytování výjimek.
Podle agenturních komentářů lze však jen těžko odhadnout, o kolik se emise touto metodou reálně sníží. Přísné standardy se totiž budou vztahovat pouze na nová, případně renovovaná zařízení. Nedá se přitom přesně předpovědět, kolik rafinerií či elektráren renovací projde.
Média blízká Demokratické straně hájí postupy EPA poukazem na skutečnost, že všechny důslednější pokusy snížit emise skleníkových plynů legislativně zablokovala republikánská opozice. Stalo se to i komplexnímu tisícistránkovému klimatickému zákonu, jehož projednávání bylo v Kongresu ukončeno v létě. Agentura je tak i nadále nucena pohybovat se v rámci existujícího zákona o vzdušném znečištění, který jí umožňuje z části určovat limity vypouštěných plynů.
Podle kritiků obamovské politiky jsou ale iniciativy EPA nedostačující, až směšné. Jednotlivé státy USA sice mají přizpůsobit své klimatické politiky zpřísněným standardům agentury; v rychlosti jejich zavádění však mají značnou volnost. Sama McCarthyová odhaduje, že dnešních bezmála pět set uhelných elektráren a sto padesát rafinerií postihnou přísné standardy až v roce 2015 nebo i později.