Kupodivu to platí o Zdeňku Rotreklovi, jednom z nejvýznamnějších brněnských rodáků v historii tohoto města. Letos 1. října se dožil devadesátin, ale všechny brněnské deníky — s výjimkou Rovnosti — toto kulaté výročí básníka, prozaika, esejisty a nositele nejprestižnějších literárních, novinářských a jiných cen dokonale „zasklily“. Jen pouhý výčet ocenění by vydal na samostatný článek. Připomeňme alespoň Řád T. G. Masaryka, Cenu Jaroslava Seiferta a novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského. Obdržel je nejen za své literární dílo, ale i za statečnost. Stačí připomenout, že dne 17. listopadu 1949 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí (prokurátor navrhoval trest smrti podle stejného paragrafu, za který byla odsouzena např. Milada Horáková). Po třinácti letech a 25 dnech věznění na Borech, v Leopoldově a v uranových dolech na Bytízu byl propuštěn s podmínečnou desetiletou lhůtou. Ale ani za těchto okolností nepřestal literárně tvořit, přestože po roce 1968 neměl sebemenší možnost v československých oficiálních časopisech nebo nakladatelstvích publikovat a jeho jméno zmizelo z našich spisovatelských slovníků.