Vláda se má v úterý zabývat návrhem stupnice platových tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na příští rok. Návrh vládního nařízení, který připravilo ministerstvo vnitra, počítá se snížením tarifních platů oproti letošku o deset procent. Vyplývá to z dokumentů na vládním webu.

Snižování tarifních platů souvisí s vládními úsporami, ministerstvo vnitra musí příští rok ve srovnání s letoškem ušetřit celkem asi osm miliard korun.

Vedle snížení platů policistů a hasičů vláda v úterý rozhodne i o desetiprocentním škrtu v platech duchovních, vojáků a zaměstnanců ve veřejných službách. Proti snižování platů v celé státní a veřejné správě se staví odbory.

Změna tarifů se má týkat asi 65 000 příslušníků všech bezpečnostních sborů — tedy policie, hasičského sboru, celní správy, vězeňské služby, civilní kontrarozvědky i rozvědky. Například u příslušníků vězeňské služby by desetiprocentní snížení tarifu podle úřadu odpovídalo průměrně 2226 korunám, u policistů 2507 korunám a u hasičů 2463 korunám. Základní tarif tvoří podle ministerstva asi 75 procent celkového příjmu příslušníků.

Policejní odboráři připomínají, že v některých krajích se platy policistům snižovaly již letos, například ve formě krácení různých příplatků. Policejní a hasičské odbory v září uspořádaly kvůli škrtům protestní demonstraci, které se nakonec zúčastnily i ostatní odbory státní a veřejné správy. Na akci dorazily desetitisíce nespokojených lidí.

Odbory plánují na 8. prosince stávku. Policisté a hasiči, kteří podle zákona stávkovat nemohou, chystají protestní akci na 15. prosince. Sněmovna se má toho dne zabývat návrhem státního rozpočtu na rok 2011, který počítá s desetiprocentním snížením objemu výdajů na platy u bezpečnostních sborů.

V letošním roce podle materiálu ministerstva vnitra putovalo na platy téměř 25,9 miliardy korun, příští rok se tak mají tyto výdaje snížit o téměř 2,6 miliardy. Tyto údaje nezahrnují Bezpečnostní informační službu (BIS) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

Desetiprocentní snížení tarifů podle ministerstva povede ke snížení objemu výdajů na platy o více než 1,9 miliardy korun, což je asi 75 procent požadavku vlády. Zbytek peněz, tedy asi 650 milionů, se má podle úřadu ušetřit odchodem 2000 příslušníků do civilu, případně krácením jiných složek příjmů.

Ministerstvo podle dokumentu uvažovalo i o tom, že by tarify mohly klesnout ještě víc, což by vedlo k pokrytí celého požadavku na snížení výdajů na platy. Úřad spočítal, že by se v takovém případě tarify snížily asi o 12,5 procenta. Podle ministerstva by to však bylo neefektivní.

„Snížení výdajů na platy příslušníků, předpokládající úspory nejen v oblasti základního tarifu, vytváří tlak na zefektivnění výkonu služby cestou zlepšení organizace jejího výkonu," uvedlo v materiálu ministerstvo. Vyvolá prý například potřebu revize organizační struktury útvarů, což má vést k možnosti snížit počet příslušníků.

Úřad počítá s tím, že do konce roku skončí tři až čtyři procenta lidí, tedy nejméně zhruba 2000 příslušníků. Odchody spojuje především s návrhem na zdanění výsluh i se snížením průměrného služebního příjmu, ze kterého se výsluhy počítají. Ministerstvo uvedlo, že například jen na policejním prezidiu má skončit 600 zaměstnanců, z nichž většinu mají tvořit policisté.

Pokud by odchody příslušníků nestačily k pokrytí celé částky, která se má ušetřit, úspory může přinést například i krácení výdajů za přesčasy odsloužené nad rámec 150 hodin ročně, které jsou u bezpečnostních sborů bez odměny. Místo peněz by pak za přesčasy mělo být podle úřadu poskytováno náhradní volno a jejich nařizování „minimalizováno".

Dalším způsobem, jak by se podle ministerstva dalo ušetřit, je co nejmenší nařizování služební pohotovosti. „V neposlední řadě lze omezit i udělování kázeňských a jiných odměn," uvedl úřad. Někteří lidé také zřejmě podle ministerstva přijdou o desetiprocentní zvýšení tarifu, které se poskytuje za dvousměnné, třísměnné nebo nepřetržité služby.