Otevřený dopis předsedům politických stran k situaci v ČT
Redakce DR„Česká televize, místo služby občanům, slouží v posledních letech obchodním zájmům vedení, stala se ztělesněním klientelismu," píše 150 tvůrců politikům. Stav této veřejnoprávní instituce je podle nich neudržitelný a dále eskaluje.
Vážený pan
Petr Nečas, premiér, předseda ODS
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí, předseda TOP 09
Radek John, ministr vnitra, předseda VV
Bohuslav Sobotka, statutární místopředseda ČSSD
Vojtěch Filip, předseda KSČM
Vážený pane předsedo,
v loňském roce přes tři sta osobností kulturního života podpořilo iniciativu studentů Inventura demokracie, ve které mladí lidé upozorňovali na legislativní absurditu, která umožňuje volbu do mediálních rad podle stranického klíče. Politická reprezentace země byla upozorněna na dlouholetý katastrofální stav České televize, kdy Rada ČT přehlíží či přímo kryje šokující množství skandálů. Od tristního stavu programu, přes ekonomické podvody po nárůst naprosto nekvalifikovaných lidí v managementu současné České televize. Lidí mnohdy spojených s totalitním režimem, jeho bezpečnostními složkami, lidí bez jakékoliv kvalifikace, praxe či vzdělání v tak komplikovaném a profesně náročném oboru.
Dnešní situace eskaluje a stav je neudržitelný:
Neuplyne týden, aby se občané nedovídali o aférách a hospodářských skandálech. Kdyby se takto chovaly politické elity, zlomilo by jim to vaz a byly by donuceny k rezignaci. V České televizi se nic neděje, neboť vadně volená Rada ČT neplní kontrolní funkci, není zástupcem veřejnosti, není schopna ani interpretovat stávající zákon o České televizi. Propojení Rady České televize s jeho vedením popírá důvod jejího vzniku a existence. Instituce se sedmimiliardovým rozpočtem se zcela vymkla veřejné kontrole.
Není divu, že sílí hlasy po zrušení veřejnoprávní televize. Letité problémy s ČT vedou k stále nižšímu zájmu veřejnosti o její existenci, k obecné apatii a přesvědčení o nereformovatelnosti této instituce. Veřejnoprávní média by se rušit neměla, měla by se transformovat. Jsou institucemi, které si léta platí občané této země, aby jim sloužily.
Česká televize, místo služby občanům, slouží v posledních letech obchodním zájmům vedení, stala se ztělesněním klientelismu. Nedávné pokusy vyvést výběr televizních poplatků podnikatelské skupině ohrožují nezávislost a poslání České televize, což je přímo v rozporu se zákonem o České televizi. Příliš nápadně to připomíná tunelování veřejných prostředků a aktivity prostředí tzv. kmotrů. Kdyby na tuto situaci, stejně jako na podvody s veřejnými zakázkami, neupozornily odbory a posléze média, Rada České televize by vůbec nereagovala. Kontrolní funkci Rady v posledních letech suplují televizní odbory.
Na kvalitní službu veřejnosti, programy, pořady a podobné „podružnosti“ není čas. Považujeme za nemorální, když občané všech sociálních kategorií, včetně těch nejslabších (například mladých rodin s dětmi a důchodců) přispívají na to, aby člověk odpovědný za tento stav, ředitel ČT, měl vyšší plat než prezident republiky a byl pravidelně odměňován zvláštními, až třičtvrtěmilionovými odměnami jen za to, že dodržuje triviální podmínku své funkce — roční rozpočet instituce. V ČT není finanční krize, protože koncesionáři platí stále stejně. Je tam krize morální a profesionální.
První krok k zastavení rozvratu této instituce by měly udělat politické reprezentace země. Současné mediální zákony nabízejí systémově vadné řešení. Radu ČT, která volí ředitele ČT, již několik let pod rouškou „volby" sestavují politické strany. Sami poslanci cynicky označují „volby“ do mediálních rad za frašku. Dnes by měly politické strany přijmout plnou odpovědnost za tento stav. Působení tzv. mediálních expertů uvnitř politických stran se ukázalo tak zhoubné, jako působení bezpečnostních expertů na zakázky na ministerstvu obrany. Stávající způsob volby do mediálních rad, jako kontrolních orgánů veřejnosti, považujeme za průhlednou formu korupce. Za protislužbu, která vyvolává další protislužbu. Všechny politické strany vyhlašují dnes boj proti korupci. Rádi bychom věřili, že tento zápas je věrohodný. Uvítali bychom urychlené zahájení prací na vzniku návrhu nového zákona o České televizi a o Českém rozhlase, což je ostatně součástí vládního prohlášení. Léta je na stole tzv. německý model, ten umožňuje zcela zásadní změny v principech volby mediálních rad.
Vážený pane předsedo,
apelujeme na Vás, abyste se svým vlivem a odpovědností, vyplývající z důvěry, kterou Vám vyjádřili občané ve volbách, zasadil o řešení velmi vážné situace v České televizi i v Českém rozhlase a dal tím najevo, že máte zájem na tom, aby tyto instituce veřejné služby v demokratickém státě plnily svou funkci.
Současně Vás chceme požádat o informativní schůzku se zástupci profesních organizací.
Výkonný výbor Českého filmového a televizního svazu
Olga Sommerová, filmová dokumentaristka — místopředsedkyně FITESu
Ivan Biel, režisér, scenárista — místopředseda FITESu
Tomáš Pilát — novinář — místopředseda FITESu
Výkonný výbor ARAS — asociace režisérů a scenáristů
Petr Kaňka, filmový dokumentarista — předseda ARASu
Výbor Českého centra Mezinárodního PEN klubu
Jiří Dědeček, básník, písničkář — předseda PEN klubu
Inventura demokracie
Tomáš Dražný, student
Tomas.Drazny@inventurademokracie.cz
Za správnost podpisů ručí:
Olga Sommerová
FITES
Pod Nuselskými schody 3
120 00 Praha 2
olga@sommerova.cz
Petr Kaňka
ARAS
Karlovo nám.19
120 00 Praha 2
kanka@volny.cz
Libuše Ludvíková
PEN klub
Tomáš Dražný
Inventura demokracie
Tomas.Drazny@inventurademokracie.cz
Na vědomí:
Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR
PhDr. Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny ČR
JUDr. Vlasta Parkanová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR
ThDr. Kateřina Klasnová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR
Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR
MUDr. Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Parlamentu ČR
PaedDr. Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR
JUDr. Petr Pithart, místopředseda Senátu Parlamentu ČR
RNDr. Alena Palečková, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR
Ing. Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu Parlamentu ČR
MUDr. Jiří Besser, ministr kultury ČR
Signatáři:
Ludvík Vaculík, spisovatel
Helena Třeštíková, režisérka
Prof. PhDr. Petr Oslzlý, ředitel CED Brno, prorektor JAMU
doc. Mgr. Jindřich Štreit, fotograf
Miloš Rejchrt, evangelický farář
Josef Klíma, publicista, novinář
Zdeněk Svěrák, scenárista a herec
Jiří Peňás, novinář
František Fenič, režisér
Josef Škvorecký, spisovatel
Jiří Krejčík, režisér
Miroslav Balaštík, vysokoškolský pedagog, šéfredaktor časopisu HOST
Prof. PhDr. Josef Kovalčuk, dramaturg, proděkan JAMU
Jiří Stránský, spisovatel, scenárista
Věra Jirousová, historička umění
doc. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D., vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykova
univerzita Brno
Jiří David, akademický malíř
Ivan Binar, spisovatel
Antonín Bajaja, spisovatel
Ing. arch. Vladimír Merta, hudebník
Jiří Dědeček, básník, písničkář
Vladimír Morávek, divadelní a filmový režisér, umělecký šéf Divadla Husa na provázku
Jan Rejžek, kritik a publicista
Antonín Daňhel, kameraman
Jiřina Šiklová, socioložka
Arnošt Wagner, novinář
Vladimír Veit
Věra Roubalová Kostlánová, psychologická poradkyně
Michael Havas, režisér, scenárista, producent
Jana Červenková, překladatelka, spisovatelka
Juraj Herz, režisér
Petruška Šustrová, publicistka
PhDr. Vladimír Just, publicista, kritik, pedagog UK
Vlasta Chramostová, herečka
Stanislav Milota, kameraman
Šimon Pellar, překladatel
Filip Remunda, režisér
Roman Ráž , spisovatel
Milan Jungmann, překladatel, literární kritik
John Bok, předseda spolku Šalamoun
Prof. PhDr. Vilém Prečan, historik
Monika McDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka
Václav Trojan, programátor
Tomáš Doruška, střihač, producent, pedagog FAMU
Pavel Škapík, scenárista
Karel Čabrádek, scenárista
Gabriela Oeburg, překladatelka, tlumočnice
Helena Wilsonová, fotografka
Miroslav Hájek, výtvarník
Jaroslav Šonka, novinář
Tobiáš Jirous, básník, performer
Ondřej Fibich, básník
Alena Derzsiová, režisérka
Petr Jarchovský, scenárista, pedagog FAMU
Lubor Kasal, básník
Lucie Lomová, komiksová autorka a ilustrátorka
Vít Kremlička, básník
RNDr. Jarmila Jelínková
Olga Lomová, pedagožka
Josef Platz, režisér
Jan Vodňanský, básník
Jiří Žáček, spisovatel
Jan Kopecký, spisovatel
PhDr. Vladimír Karfík, literární kritik
Josef Holcman, spisovatel
Jaroslav Křápek, pedagog
Marie Honzáková, manažerka nakl. LIBRI
František Honzák, šéfredaktor nakl. LIBRI
PhDr. Jaroslav Císař, šéfredaktor GRAND BIBLIO
Jiří P. Kříž, divadelní kritik a publicista
Jana Šilerová, biskupka CČSH
Ivo Bystřičan, dokumentarista
Tomáš Škrdlant, scenárista, režisér
František Kostlán, publicista
Helena Slavíková, dramaturgyně
Břetislav Rychlík, režisér a scenárista, pedagog JAMU
Ing. arch. Jan Kasl, architekt
Jana Tomsová, producentka, členka výkonného výboru FITES
Miroslav Adamec, scenárista
Petr Kaňka, režisér
Antonín Kopřiva, režisér
Marek Bouda, režisér, pedagog FAMU
Josef Císařovský, režisér
Dagmar Doubková, malířka, režisérka animovaných filmů
Martin Mahdal, scenárista, režisér
Martin Pátek, scenárista, režisér
Roman Vávra, režisér
Ljuba Václavová, režisérka
Táňa Fischerová, herečka
Jaroslav Černý, režisér, člen výkonného výboru FITES
Jan Gabriel, novinář, básník a výtvarník
Petr Svoreň, ředitel nakl. Milennium Publishing
Bedřich Karel, publicista
Darja Zoubková, tajemnice centra UK
Miroslav Hule, spisovatel, člen PEN klubu
Tomáš Padevět, grafický designér
PhDr. Eva Ocisková, rozhlasová publicistka
doc. Jaroslav Tůma, koncertní varhaník, pedagog HAMU
Monika Žárská, překladatelka
Viktor Žárský, biolog
Eva Hauserová, spisovatelka, publicistka, scenáristka
Miroslav Sedláček, scenárista
Iva Pecháčková, nakladatelka, spisovatelka
Josef Hrubý, spisovatel
Vladimír Křivánek, spisovatel
Hana Pinkavová, režisérka
Zdena Čermáková, produkční
Zbyněk Benýšek, malíř a spisovatel
MgA Marie Fulková, dramaturgyně
Miroslav a Hana Opatřilovi
Pavel Petr, básník
Dr. Marie Kramaříková
Pavel Kačírek, režisér
Lenka Kilic, muzikoložka a skladatelka
Marek Sklář, filmový dokumentarista
Ivo Harák, člen PEN klubu
Daniela Gébová, režisérka
Petr Kotek, režisér
Hana Jemelíková, dramaturgyně, scénáristka
Prof. Jan Bernard, scénárista, pedagog FAMU
Miloš Fikejz, filmový encyklopedista, fotograf
Markéta Hejkalová, spisovatelka
Václav Daněk, básník, překladatel
Libuše Ludvíková, tajemnice PEN klubu
Jana Štroblová, spisovatelka
Jaroslav Vašíček, režisér
Jan Fiala, grafik
Ludmila Janská
Zuzana Meisnerová, režisérka, galeristka
MUDr. Antonín Nechvátal, lékař
Pavel Štingl, scenárista, režisér
František Tomášek, důchodce
Mgr. Boris Jachnin, CSc., filmový historik
PhDr. Jaromír Volek, Ph.D., sociolog médií, Masarykova univerzita Brno
Míra Janek, režisér, kameraman, pedagog FAMU
Tonička Janková, střihačka, pedagožka FAMU
MgA. Alena Kupčíková, Ph.D., výtvarná umělkyně
Václav Legner, herec
Kristina Vlachová, režisérka
Petr Šamánek
prof. Boris Hybner, klaun, pedagog AMU
Lucie Hybnerová, embryoložka
Martin Věchet, zakladatel Open Air Music Festival Trutnov
Růžena Kulhánková
Michal Klepetář
Vladimír Kouřil, jazzový publicista
RNDr. Karel Pecl, zoolog
Jiří Králík, filmový organizátor
Hanuš Karlach, překladatel, literární historik a teoretik
Karel Holomek, předseda nevládní romské organizace, publicista
Prof. Edgar Dutka, scenárista, pedagog FAMU
Oliver Malina Morgenstern, režisér
Jaroslava Kopecká, publicistka, nakladatelka
Richard Pogoda, redaktor Českého rozhlasu Olomouc
Naďa Dvorská, dramaturgyně
Netvrdím, že ČT není špatně řízená, ale hlavní problém nevidím v tom, že se na ni nabalují klany klientů, k zlosti těch, kterým se do klanů nepovedlo dostat. To, co popisují podepsaní tvůrci, je totiž projevem běžné řevnivosti v těchto kruzích mnohem silnější, než jinde.
Já vidím problém ČT úplně jinde. Spočívá ve vítězství ideologie nad rozumem. Její tvorba je stupidně propagandistická, jako v padesátých letech minulého století, jenom má opačné znaménko.
Rovněž řešení vidím jinde, než rozhoření tvůrci. Jsem již dávno pro akciovou společnost koncesionářů, s absolutní nezávislostí na politicích. Pléduji tedy také pro nový zákon o ČT, ČRo a obou jejich rad, ale především pro takovou změnu kompetence sněmovního orgánu pro tato média, který by znemožňoval politické sféře zasahovat do života veřejnoprávních médií. Považuji za zrůdné od samého počátku, že zastupitelé na všech stupních se považují všude za jakési mluvčí veškeré veřejnosti. Je již konečně čas odtrhnout veřejnoprávní média od politické sféry, zvláště když si je platí celá veřejnost, čili nejvyšší suverén moci a ne ústavní činitelé.