Otevřený dopis předsedům politických stran k situaci v ČT

Redakce DR

„Česká televize, místo služby občanům, slouží v posledních letech obchodním zájmům vedení, stala se ztělesněním klientelismu," píše 150 tvůrců politikům. Stav této veřejnoprávní instituce je podle nich neudržitelný a dále eskaluje.

Vážený pan

Petr Nečas, premiér, předseda ODS

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí, předseda TOP 09

Radek John, ministr vnitra, předseda VV

Bohuslav Sobotka, statutární místopředseda ČSSD

Vojtěch Filip, předseda KSČM

Vážený pane předsedo,

v loňském roce přes tři sta osobností kulturního života podpořilo iniciativu studentů Inventura demokracie, ve které mladí lidé upozorňovali na legislativní absurditu, která umožňuje volbu do mediálních rad podle stranického klíče. Politická reprezentace země byla upozorněna na dlouholetý katastrofální stav České televize, kdy Rada ČT přehlíží či přímo kryje šokující množství skandálů. Od tristního stavu programu, přes ekonomické podvody po nárůst naprosto nekvalifikovaných lidí v managementu současné České televize. Lidí mnohdy spojených s totalitním režimem, jeho bezpečnostními složkami, lidí bez jakékoliv kvalifikace, praxe či vzdělání v tak komplikovaném a profesně náročném oboru.

Dnešní situace eskaluje a stav je neudržitelný:

Neuplyne týden, aby se občané nedovídali o aférách a hospodářských skandálech. Kdyby se takto chovaly politické elity, zlomilo by jim to vaz a byly by donuceny k rezignaci. V České televizi se nic neděje, neboť vadně volená Rada ČT neplní kontrolní funkci, není zástupcem veřejnosti, není schopna ani interpretovat stávající zákon o České televizi. Propojení Rady České televize s jeho vedením popírá důvod jejího vzniku a existence. Instituce se sedmimiliardovým rozpočtem se zcela vymkla veřejné kontrole.

Není divu, že sílí hlasy po zrušení veřejnoprávní televize. Letité problémy s ČT vedou k stále nižšímu zájmu veřejnosti o její existenci, k obecné apatii a přesvědčení o nereformovatelnosti této instituce. Veřejnoprávní média by se rušit neměla, měla by se transformovat. Jsou institucemi, které si léta platí občané této země, aby jim sloužily.

Česká televize, místo služby občanům, slouží v posledních letech obchodním zájmům vedení, stala se ztělesněním klientelismu. Nedávné pokusy vyvést výběr televizních poplatků podnikatelské skupině ohrožují nezávislost a poslání České televize, což je přímo v rozporu se zákonem o České televizi. Příliš nápadně to připomíná tunelování veřejných prostředků a aktivity prostředí tzv. kmotrů. Kdyby na tuto situaci, stejně jako na podvody s veřejnými zakázkami, neupozornily odbory a posléze média, Rada České televize by vůbec nereagovala. Kontrolní funkci Rady v posledních letech suplují televizní odbory.

Na kvalitní službu veřejnosti, programy, pořady a podobné „podružnosti“ není čas. Považujeme za nemorální, když občané všech sociálních kategorií, včetně těch nejslabších (například mladých rodin s dětmi a důchodců) přispívají na to, aby člověk odpovědný za tento stav, ředitel ČT, měl vyšší plat než prezident republiky a byl pravidelně odměňován zvláštními, až třičtvrtěmilionovými odměnami jen za to, že dodržuje triviální podmínku své funkce — roční rozpočet instituce. V ČT není finanční krize, protože koncesionáři platí stále stejně. Je tam krize morální a profesionální.

První krok k zastavení rozvratu této instituce by měly udělat politické reprezentace země. Současné mediální zákony nabízejí systémově vadné řešení. Radu ČT, která volí ředitele ČT, již několik let pod rouškou „volby" sestavují politické strany. Sami poslanci cynicky označují „volby“ do mediálních rad za frašku. Dnes by měly politické strany přijmout plnou odpovědnost za tento stav. Působení tzv. mediálních expertů uvnitř politických stran se ukázalo tak zhoubné, jako působení bezpečnostních expertů na zakázky na ministerstvu obrany. Stávající způsob volby do mediálních rad, jako kontrolních orgánů veřejnosti, považujeme za průhlednou formu korupce. Za protislužbu, která vyvolává další protislužbu. Všechny politické strany vyhlašují dnes boj proti korupci. Rádi bychom věřili, že tento zápas je věrohodný. Uvítali bychom urychlené zahájení prací na vzniku návrhu nového zákona o České televizi a o Českém rozhlase, což je ostatně součástí vládního prohlášení. Léta je na stole tzv. německý model, ten umožňuje zcela zásadní změny v principech volby mediálních rad.

Vážený pane předsedo,

apelujeme na Vás, abyste se svým vlivem a odpovědností, vyplývající z důvěry, kterou Vám vyjádřili občané ve volbách, zasadil o řešení velmi vážné situace v České televizi i v Českém rozhlase a dal tím najevo, že máte zájem na tom, aby tyto instituce veřejné služby v demokratickém státě plnily svou funkci.

Současně Vás chceme požádat o informativní schůzku se zástupci profesních organizací.

Výkonný výbor Českého filmového a televizního svazu

Olga Sommerová, filmová dokumentaristka místopředsedkyně FITESu

Ivan Biel, režisér, scenárista místopředseda FITESu

Tomáš Pilát — novinář místopředseda FITESu

Výkonný výbor ARAS — asociace režisérů a scenáristů

Petr Kaňka, filmový dokumentarista předseda ARASu

Výbor Českého centra Mezinárodního PEN klubu

Jiří Dědeček, básník, písničkář — předseda PEN klubu

Inventura demokracie

Tomáš Dražný, student

Tomas.Drazny@inventurademokracie.cz

Za správnost podpisů ručí:

Olga Sommerová

FITES

Pod Nuselskými schody 3

120 00 Praha 2

olga@sommerova.cz

Petr Kaňka

ARAS

Karlovo nám.19

120 00 Praha 2

kanka@volny.cz

Libuše Ludvíková

PEN klub

Tomáš Dražný

Inventura demokracie

Tomas.Drazny@inventurademokracie.cz

Na vědomí:

Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR

PhDr. Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny ČR

JUDr. Vlasta Parkanová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR

ThDr. Kateřina Klasnová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR

MUDr. Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Parlamentu ČR

PaedDr. Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR

JUDr. Petr Pithart, místopředseda Senátu Parlamentu ČR

RNDr. Alena Palečková, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR

Ing. Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu Parlamentu ČR

MUDr. Jiří Besser, ministr kultury ČR

Signatáři:

Ludvík Vaculík, spisovatel

Helena Třeštíková, režisérka

Prof. PhDr. Petr Oslzlý, ředitel CED Brno, prorektor JAMU

doc. Mgr. Jindřich Štreit, fotograf

Miloš Rejchrt, evangelický farář

Josef Klíma, publicista, novinář

Zdeněk Svěrák, scenárista a herec

Jiří Peňás, novinář

František Fenič, režisér

Josef Škvorecký, spisovatel

Jiří Krejčík, režisér

Miroslav Balaštík, vysokoškolský pedagog, šéfredaktor časopisu HOST

Prof. PhDr. Josef Kovalčuk, dramaturg, proděkan JAMU

Jiří Stránský, spisovatel, scenárista

Věra Jirousová, historička umění

doc. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D., vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykova

univerzita Brno

Jiří David, akademický malíř

Ivan Binar, spisovatel

Antonín Bajaja, spisovatel

Ing. arch. Vladimír Merta, hudebník

Jiří Dědeček, básník, písničkář

Vladimír Morávek, divadelní a filmový režisér, umělecký šéf Divadla Husa na provázku

Jan Rejžek, kritik a publicista

Antonín Daňhel, kameraman

Jiřina Šiklová, socioložka

Arnošt Wagner, novinář

Vladimír Veit

Věra Roubalová Kostlánová, psychologická poradkyně

Michael Havas, režisér, scenárista, producent

Jana Červenková, překladatelka, spisovatelka

Juraj Herz, režisér

Petruška Šustrová, publicistka

PhDr. Vladimír Just, publicista, kritik, pedagog UK

Vlasta Chramostová, herečka

Stanislav Milota, kameraman

Šimon Pellar, překladatel

Filip Remunda, režisér

Roman Ráž , spisovatel

Milan Jungmann, překladatel, literární kritik

John Bok, předseda spolku Šalamoun

Prof. PhDr. Vilém Prečan, historik

Monika McDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka

Václav Trojan, programátor

Tomáš Doruška, střihač, producent, pedagog FAMU

Pavel Škapík, scenárista

Karel Čabrádek, scenárista

Gabriela Oeburg, překladatelka, tlumočnice

Helena Wilsonová, fotografka

Miroslav Hájek, výtvarník

Jaroslav Šonka, novinář

Tobiáš Jirous, básník, performer

Ondřej Fibich, básník

Alena Derzsiová, režisérka

Petr Jarchovský, scenárista, pedagog FAMU

Lubor Kasal, básník

Lucie Lomová, komiksová autorka a ilustrátorka

Vít Kremlička, básník

RNDr. Jarmila Jelínková

Olga Lomová, pedagožka

Josef Platz, režisér

Jan Vodňanský, básník

Jiří Žáček, spisovatel

Jan Kopecký, spisovatel

PhDr. Vladimír Karfík, literární kritik

Josef Holcman, spisovatel

Jaroslav Křápek, pedagog

Marie Honzáková, manažerka nakl. LIBRI

František Honzák, šéfredaktor nakl. LIBRI

PhDr. Jaroslav Císař, šéfredaktor GRAND BIBLIO

Jiří P. Kříž, divadelní kritik a publicista

Jana Šilerová, biskupka CČSH

Ivo Bystřičan, dokumentarista

Tomáš Škrdlant, scenárista, režisér

František Kostlán, publicista

Helena Slavíková, dramaturgyně

Břetislav Rychlík, režisér a scenárista, pedagog JAMU

Ing. arch. Jan Kasl, architekt

Jana Tomsová, producentka, členka výkonného výboru FITES

Miroslav Adamec, scenárista

Petr Kaňka, režisér

Antonín Kopřiva, režisér

Marek Bouda, režisér, pedagog FAMU

Josef Císařovský, režisér

Dagmar Doubková, malířka, režisérka animovaných filmů

Martin Mahdal, scenárista, režisér

Martin Pátek, scenárista, režisér

Roman Vávra, režisér

Ljuba Václavová, režisérka

Táňa Fischerová, herečka

Jaroslav Černý, režisér, člen výkonného výboru FITES

Jan Gabriel, novinář, básník a výtvarník

Petr Svoreň, ředitel nakl. Milennium Publishing

Bedřich Karel, publicista

Darja Zoubková, tajemnice centra UK

Miroslav Hule, spisovatel, člen PEN klubu

Tomáš Padevět, grafický designér

PhDr. Eva Ocisková, rozhlasová publicistka

doc. Jaroslav Tůma, koncertní varhaník, pedagog HAMU

Monika Žárská, překladatelka

Viktor Žárský, biolog

Eva Hauserová, spisovatelka, publicistka, scenáristka

Miroslav Sedláček, scenárista

Iva Pecháčková, nakladatelka, spisovatelka

Josef Hrubý, spisovatel

Vladimír Křivánek, spisovatel

Hana Pinkavová, režisérka

Zdena Čermáková, produkční

Zbyněk Benýšek, malíř a spisovatel

MgA Marie Fulková, dramaturgyně

Miroslav a Hana Opatřilovi

Pavel Petr, básník

Dr. Marie Kramaříková

Pavel Kačírek, režisér

Lenka Kilic, muzikoložka a skladatelka

Marek Sklář, filmový dokumentarista

Ivo Harák, člen PEN klubu

Daniela Gébová, režisérka

Petr Kotek, režisér

Hana Jemelíková, dramaturgyně, scénáristka

Prof. Jan Bernard, scénárista, pedagog FAMU

Miloš Fikejz, filmový encyklopedista, fotograf

Markéta Hejkalová, spisovatelka

Václav Daněk, básník, překladatel

Libuše Ludvíková, tajemnice PEN klubu

Jana Štroblová, spisovatelka

Jaroslav Vašíček, režisér

Jan Fiala, grafik

Ludmila Janská

Zuzana Meisnerová, režisérka, galeristka

MUDr. Antonín Nechvátal, lékař

Pavel Štingl, scenárista, režisér

František Tomášek, důchodce

Mgr. Boris Jachnin, CSc., filmový historik

PhDr. Jaromír Volek, Ph.D., sociolog médií, Masarykova univerzita Brno

Míra Janek, režisér, kameraman, pedagog FAMU

Tonička Janková, střihačka, pedagožka FAMU

MgA. Alena Kupčíková, Ph.D., výtvarná umělkyně

Václav Legner, herec

Kristina Vlachová, režisérka

Petr Šamánek

prof. Boris Hybner, klaun, pedagog AMU

Lucie Hybnerová, embryoložka

Martin Věchet, zakladatel Open Air Music Festival Trutnov

Růžena Kulhánková

Michal Klepetář

Vladimír Kouřil, jazzový publicista

RNDr. Karel Pecl, zoolog

Jiří Králík, filmový organizátor

Hanuš Karlach, překladatel, literární historik a teoretik

Karel Holomek, předseda nevládní romské organizace, publicista

Prof. Edgar Dutka, scenárista, pedagog FAMU

Oliver Malina Morgenstern, režisér

Jaroslava Kopecká, publicistka, nakladatelka

Richard Pogoda, redaktor Českého rozhlasu Olomouc

Naďa Dvorská, dramaturgyně

    Diskuse
    SH
    December 4, 2010 v 9.42
    A jejej.
    Už zase jakási televizní revoluce. Tentokrát pro změnu ne v provedení zaměstnanců, údajně vedených odbory, ale zainteresovaných tvůrců, pravděpodobně opomíjených v nabídkách projektů pro ČT.
    Netvrdím, že ČT není špatně řízená, ale hlavní problém nevidím v tom, že se na ni nabalují klany klientů, k zlosti těch, kterým se do klanů nepovedlo dostat. To, co popisují podepsaní tvůrci, je totiž projevem běžné řevnivosti v těchto kruzích mnohem silnější, než jinde.
    Já vidím problém ČT úplně jinde. Spočívá ve vítězství ideologie nad rozumem. Její tvorba je stupidně propagandistická, jako v padesátých letech minulého století, jenom má opačné znaménko.
    Rovněž řešení vidím jinde, než rozhoření tvůrci. Jsem již dávno pro akciovou společnost koncesionářů, s absolutní nezávislostí na politicích. Pléduji tedy také pro nový zákon o ČT, ČRo a obou jejich rad, ale především pro takovou změnu kompetence sněmovního orgánu pro tato média, který by znemožňoval politické sféře zasahovat do života veřejnoprávních médií. Považuji za zrůdné od samého počátku, že zastupitelé na všech stupních se považují všude za jakési mluvčí veškeré veřejnosti. Je již konečně čas odtrhnout veřejnoprávní média od politické sféry, zvláště když si je platí celá veřejnost, čili nejvyšší suverén moci a ne ústavní činitelé.