Výstava Nové pověsti české, která dnes začíná v pražském Národopisném muzeu v Letohrádku Kinských a potrvá až do 23. března, prezentuje běžné součásti dnešní každodennosti nebo života v nedávné minulosti, u kterých převažuje autenticita, kolektivní tradování a spontánní tvořivost. Jejím cílem je představit aktuální projevy lidové kultury 20. a 21. století vymykající se z područí médii diktované masové kultury a oficiální ideologie. Fenomény, které hrají v soudobé společnosti podobnou roli, jakou hrály ve společnosti tradiční lidové kroje, ručně malovaná keramika či ústně vyprávěné pohádky.

Součástí výstavy je tak představení současného folkloru jako jsou nápisy na zdech a veřejných místech, městské legendy a fámy, verše, anekdoty a vtipy reagující na aktuální politické, ekonomické a sociální problémy. Návštěvníci se tak budou moci setkat s dětskými hrami a s podomácku vyráběnými hračkami, ústně šířenými zkazkami o Pérákovi, Hagenovi a černé sanitce či s všudypřítomnými nápisy o tajemném Servítovi.

Výstava představuje pět tematických okruhů soudobé lidové kultury, tak jak se postupně odvíjejí v průběhu lidského života: od dětských her a hraček, přes oděvní zvyklosti volnočasových subkultur jako jsou trampové či přívrženci hudebních hnutí typu punk či metal až k tradicím vojáků základní služby a svéráznému světu kutilského domácího umění.

Projekt představí celou řadu netradičních exponátů z jednotlivých tematických oblastí, které se dosud v českých muzeích neobjevily. V České republice tak bude poprvé představen fenomén kultury a folkloru vojáků základní služby — např. stříhané a barvené krejčovské metry odpočítávající počet dní zbývajících vojákům „do civilu“, ručně vyráběné obřadní bankovky a další atributy vojenského zvykosloví.

Unikátní exponáty představí i část výstavy věnovaná kultuře dětí — např. dětské hračky a skládačky z papíru, srovnávané s tradičními hračkami z Etnografické sbírky Národního muzea, naposledy vystavenými na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895.

Řadu exponátů poskytly i další instituce na výstavě spolupracující. Například dosud nevystavené modely a fotografie dětských přebíracích her ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a Etnologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, předměty dokumentující fenomén trampingu ze sbírek Regionálního muzea v Jílovém u Prahy, či projevy hudebních subkultur získané ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Na výstavě se výrazně podílel také občanský sektor, který poskytl soubor artefaktů domácího umění nebo legendární Hagenův gong, který dle trampských pověstí přivolává přízrak záhadného fantoma.

Výstava, představená v Musaionu — Národopisném muzeu Národního muzea, bude od ledna 2011 doplněna řadou doprovodných akcí, zaměřených jak na rodiny s dětmi a školní kolektivy, tak i na dospělé návštěvníky. Navštívit bude možné např. výtvarné dílny a herní aktivity pro děti i pamětníky (Víkend s přebíračkami, Uličnický víkend: zakázané hračky, Dětské hry 80. let 20. století), přednáškové a prezentační cykly spojené s promítáním filmů, věnované všem hlavním tematickým celkům výstavy. Součástí výstavy bude i nabídka komentovaných prohlídek.