Japonská vláda v pátek schválila nový program podpory ekonomiky, jehož objem činí v přepočtu jednašedesát miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč). Chce jím stimulovat hospodářský růst a tvorbu nových pracovních příležitostí, opatření ale pamatují i na podporu malých podniků a regionálních trhů.

„Za prvé zaměstnanost, za druhé zaměstnanost a za třetí zaměstnanost,“ vystihl priority vlády japonský premiér Naoto Kan. Opatření se přitom vládě prosazovalo dost těžko, protože japonský parlament má na řešení nedobrého stavu ekonomiky nejednotný názor.

Japonská ekonomika začíná po přechodném oživení znovu stagnovat a vysoko se na tamní poměry drží i míra nezaměstnanosti. V současné době se pohybuje kolem pěti procent, což je sice mnohem méně než v jiných vyspělých zemích, Japonci ale byli dlouhá léta zvyklí prakticky na plnou zaměstnanost.

Ekonomiku dusí i deflace, s níž se Japonsko potýká už řadu let. Poslední statistika ukazuje, že spotřebitelské ceny klesají dvacet měsíců v řadě.

Přítěží je rovněž silný kurz jenu, který sílí navzdory hospodářským problémům. To má negativní dopady hlavně na podniky, protože řada firem v Japonsku je závislá na vývozu.

Pozice středolevé vlády je kvůli ekonomickým problémům nyní oslabena, což je znát v nízkých volebních preferencích. Japoncům také dle průzkumů vadí, jak si vláda počíná při řešení sporů, které má země s Ruskem a Čínou. V obou případech se vláda dostala do diplomatického sporu a v případě Číny to pocítily japonské podniky. Čína totiž na nějaký čas zastavila vývoz takzvaných prvků vzácných zemin, které potřebuje elektrotechnický průmysl.

Opoziční síly, které mají pod kontrolou horní komoru parlamentu, odmítly v pátek podpořit dodatečný rozpočet, s jehož pomocí by vláda mohla nový program podpory ekonomiky financovat. Koalice středolevých stran má ale většinu v důležitější dolní komoře, a tak předlohu nakonec prosadila.