Bratrovražedný boj na pravici

Vít Klíma

Rivalita ODS a TOP 09 při pražských jednáních ukazuje jednak úpěnlivou snahu těch prvních zachovat si svou pozici jediné velké, stabilní pravicové strany, jednak společné přání sociálních i občanských demokratů se střídat o moc nebo si ji rovnou dělit.

Se zájmem jsem si přečetl komentáře uveřejněné v DR ke koaliční smlouvě mezi ODS a ČSSD v Praze.

O co tedy ve skutečnosti a bez zbytečného moralizování jde: Mezi ODS a TOP 09 vzplál boj o hegemona na pravici. ODS se topku snaží upozadit všude tam, kde to jen jde. Primátor Prahy je natolik mediálně nepřehlédnutelná figura, že jej za žádných okolností ODS nemohla nechat Zdeňkovi Tůmovi. Navíc by TOP 09 na pražském Magistrátu mohla zapustit „kořeny“, a ohrozit tak dosud dominantní postavení ODS.

×
Diskuse
PM
November 22, 2010 v 9.24
nevidím bratrovražedný boj, ale
víceméně racionální snahu liberální pravice o udržení i rozšíření volitelnosti. V Praze je většinovému pravicovému voličstvu nabízena možnost volby jak tvrdého, tak soft neoliberalismu. Vzniklé rivality na pravé straně jsou vedeny stínově a v důsledku posílují pravicová seskupení.
OW
November 22, 2010 v 17.37
Dokázali bychom ještě vůbec být "sametoví"? Narážím zde na zkušenost diskutérů od článku "Lidovci zamířili......"
V 89tém byla silným nosným prvkem právě touha po humanitě, lidských právech, dnes vysmívaných popelkách. A když i pro Lidovce je dnes přitažlivější "dobytek, svině a písně D.Landy", než "Klidná síla" Josefa Luxe, co ostatní?
Moc rád bych od někoho z Vás slyšel odpověď "Ano, dokázali......" Pokud by ji odpovídající myslel vážně.
Nechci zde diskusi odvést od tématu ČSSD vs. ODS vs. TOP 09.
Jde mi o "sametovost". Od těch dob jsme hodně zhrubli a zcyničtěli, zesobečtěli, zarogantněli......
Ondřej

PM
November 22, 2010 v 20.37
Ale jsme doopravdy ještě ošklivější.
Naše sametovost doznala změn a dnes není tkána z vidin a přání, ale z reálného tkaniva globální kvality. Ale také:
Od aktuálního neoliberálníědemokratického režimu jsme dostali na poučenou jednak výprask a jednak nápomoc pochopit podstatu liberální demokracie jako stálý a mnohdy nepříjemný střet, ba boj s kriminelními silami v nás a našich bližních. Poznali jsme, že kvalita demokratických svobod je proto odvislá od přísné kontroly zájmů skupin o moc . Což nejde jentak a přináší ovzduší i hrubých střetů. Obnažování ošklivosti není hezké ale nutné. Ale někdy i s hezkými následy.
OW
November 22, 2010 v 20.49
Střet, boj, nevyhýbání se pohledu na to šeredné ve světě i ve mně samém, to vše je v pořádku, je to potřebné a pořád na "té dobré straně"
Jde o to, zda ještě máme nějakou motivaci k hledání dobrého v jisté nezištnosti a vztahu k bližnímu, zda jsme schopni vnímat jeho tíhu dřív, než ji pocítíme sami.....
Ondřej.
PM
November 22, 2010 v 22.00
Domnívám se, že
nárůst či propad lidské připravenosti k nezištnému postoji je takřka konstantní. Ale způsoby jakým se manifestuje v konkrétním režimu rozmanitý, obvzláště v extrémních situacích. Dnes, kdy přiznaným etickým imperativem je individuální prospěch přesto a právě proto vzniká řada altruisticky motivovaných hnutí. Zánik lidové strany by mohl být počátkem koncepce nového křesťanské politického seskupení. Stín Plojhara přecijen trochu stíní.
OW
November 22, 2010 v 22.39
Děkuji Vám,
moc si přeji, abyste měl pravdu.
Ondřej
SH
November 30, 2010 v 17.06
Svatá prostoto.
Už konečně všichni pochopte, že nejen ta „sametová“, ale jakákoliv revoluce byla možná jen kvůli Gorbačevovi a jeho vykašlání se na satelity. Dneska je navíc situace ještě horší. Už se na nás globálně ani nemá kdo vykašlat.