Zástupci zemí NATO se v sobotu večer na summitu v Lisabonu sešly také s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Ten potvrdil, že Rusko má zájem o spolupráci na vybudování plánovaného protiraketového systému, do kterého by se měly zapojit všechny alianční státy. Na tiskové konferenci to v sobotu večer prohlásil generální tajemník OSN Anders Fogh Rasmussen.

„Poprvé v historii budou členské státy NATO s Ruskem spolupracovat, aby se společně bránily,“ prohlásil Rasmussen a dodal, že dohoda značí začátek nové éry bezpečnostních vztahů aliance.

„Vidíme v Rusku partnera, ne protivníka,“ prohlásil americký prezident Barack Obama po zveřejnění dohody. Ta kromě zapojení se do budování protiraketového štítu zahrnuje také závazek Ruska pomáhat alianci s bojem proti terorismu, pašování drog a pirátství. Rusko také slíbilo rozšířit možnosti pro transport zásob pro vojska NATO v Afghánistánu přes své území.

„Tohle je opravdu historická událost,“ prohlásil Medveděv v podobném duchu jako ostatní členové summitu. „Dnes používám termín historický také proto, že jsme k němu museli ujít dlouhou cestu,“ dodal.

Ruský prezident ale zároveň varoval, že ruská spolupráce musí probíhat v rámci plně rozvinutého strategického partnerství s NATO a nejen jako kývnutí směrem k Moskvě, které by mělo zakrýt záměry Evropy vytvořit si vlastní obranu za pomoci Spojených států.

„Jinak by to nebylo možné. Každému je jasné, že systém protiraketové obrany může být užitečný pouze, pokud bude opravdu univerzální. Budu k vám otevřený, tohle si musíme vyjasnit,“ řekl Medveděv doslova.

Systém protiraketové obrany by měl být budován mezi lety 2011 a 2020 s náklady dosahujícímu 270 milionů dolarů ročně. V první etapě by měly Spojené státy rozmístit několik protiraketových lodí v oblasti východního Středomoří. V roce 2015 by měly být dokončeny protiraketové základny v Rumunsku a Polsku a o tři roky později by se měla aktivně zapojit i Česká republika. Celý systém bude v roce 2020 zahrnovat i bezpilotní letouny a několik výkonných radarů.

Plánovaný alianční systém ale bude nejspíše jiný než ruský a obě protiraketová střediska budou pouze spolupracovat a vzájemně vyměňovat informace. „Nikdo neplánuje, že by došlo k vytvoření společného systému, založeného na jednom základě,“ prohlásil v Lisabonu český prezident Václav Klaus. „(…) půjde pouze o co nejlepší výměnu informací, která by je umožnila přenést z jednoho systému do druhého,“ dodal.

Protestovalo se i v Londýně

V průběhu sobotního večera v Lisabonu protestovalo několik tisíc protiválečných demonstrantů. Podle organizátorů se akce zúčastnilo na deset tisíc lidí, převážně členů portugalských odborů. Podle policie byly protesty většinou klidné a odpůrci politiky NATO vyjadřovali svoji nespokojenost převážně transparenty. Přesto bylo v sobotu zatčeno přibližně čtyřicet protestujících.

Podobný protest se v sobotu uskutečnil i v Londýně, kde přibližně deset tisíc lidí vyšlo do ulic vyjádřit svůj odpor k válce v Afghánistánu. Protestní akce proběhla za vedení rodin vojáků, kteří ve válce slouží, včetně pozůstalých po obětech konfliktu.

Stephen Barnes, syn Jasona Barnese, který zemřel v Afghánistánu před dvěma lety, prohlásil: „Mám z této války smíšené pocity. Nechci, aby Jason zemřel nadarmo, ale zároveň nechci, aby musela jakákoliv jiná rodina procházet tím, čím jsem si prošel já.“

Odpůrci války také kritizovali velkou finanční náročnost bojů v kontextu současných úsporných opatření, která zavádí britská vláda vedená Davidem Cameronem. „Tohle není o obraně nebo o naší svobodě. Kam se tito muži z války vrátí? Do země, která je finančně i politicky zmrzačená,“ prohlásil na shromáždění bývalý voják Joe Glenton.

Další informace:

The Washington Post Russia to aid NATO on antimissile network in Europe

CNN News Obama, Medvedev meet on sidelines of NATO summit

AFP US, Russian presidents hold impromptu summit

The Guardian Thousands protest against Afghanistan war

Democracy Now Protesters to Hold Antiwar March at NATO Summit

Euronews Dozens arrested in anti-NATO protest