Summit Severoatlantické aliance, který začíná v pátek v portugalském Lisabonu, by měl přinést hned několik zásadních strategických novinek a ujednání. Kromě přijetí nové strategické koncepce se bude rozhodovat o harmonogramu stažení z Afghánistánu, budoucí podobě protiraketové obrany i nových oblastech spolupráce s Ruskem.

Důležitost summitu je dle komentátorů mnohem větší než u předchozích setkání. Podle zastánců nepostradatelnosti NATO ve světě určí setkání dokonce podobu Aliance na desetiletí dopředu.

Dle všeobecného očekávání potvrdí zástupci NATO misi v Afghánistánu jako jednu z priorit organizace. Zároveň ale nastíní harmonogram odsunu aliančních armád ze země. Postupné předávání jednotlivých bezpečných regionů do správy afghánských bezpečnostních složek by mělo podle britského premiéra Davida Camerona začít v rozmezí dvou let.

Mechanismus odsunu by měl být inspirován postupem v Iráku, kde vojska NATO předávala moc místní policii a armádě po jednotlivých lokalitách, od nejbezpečnějších po nejrizikovější. Všechny alianční jednotky mají pak odejít nejpozději do roku 2015.

Analytikové se v poslední době kloní spíš k názoru, že se bezpečnostní situace v Afghánistánu nelepší, spíše naopak. Jenom za minulý týden bylo při útocích v zemi zabito dalších devět vojáků. Rok 2010 je prozatím nejhorším rokem pro alianční jednotky od invaze v roce 2001 s celkovým počtem 643 oficiálních obětí.

Ochrana před hrozbou z Východu? Už ne

Dalším velmi důležitým tématem bude zveřejnění dlouho připravované strategické koncepce NATO, která by měla určit směr, jakým se bude Aliance v nadcházející dekádě ubírat. Nově by měla definovat úlohu organizace v 21. století a postoj k asijským velmocem jako jsou Čína, Indie nebo Írán.

„Vznikne Aliance, která je schopná, modernější, efektivnější a lépe spolupracuje s partnery. Nová koncepce by zároveň měla smířit rozdílné názory uvnitř Aliance: ty, které vidí v NATO obranu proti útoku z Východu, a ty, jež ho vidí spíše jako politický blok s odzbrojovacími ambicemi,“ prohlásil přímo generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Jako problematická se ale může dle komentářů ukázat snaha o zesílení strategické spolupráce NATO a EU. To se nelíbí hlavně Turecku, které odmítá bližší spolupráci s Kyprem. Ankara navíc v poslední době posílila vztahy s Íránem i Sýrií, a mohla by tak implementaci některých opatření bránit.

Jaderné odzbrojování by mělo být dalším z ožehavých témat summitu, na kterém se ne všechny členské země shodnou. Německo například požaduje zcela bezjaderný kontinent a naléhá na Spojené státy, aby odstranily jaderné hlavice, jež mají na svém území. Proti se staví například Francie, která se svých raket nechce vzdát do doby, než dojde k jadernému odzbrojení globálně.

O štítu se zatím moc neví

Neshody před summitem panovaly i v otázce systému protiraketové obrany, do nějž má být zapojeno všech osmadvacet zemí NATO. Největší výhrady a nedůvěru k systému protiraketové obrany měla v minulosti Francie, která po Spojených státech požadovala více informací o ceně a funkčnosti systému. Francouzi se ale zavázali, že rozhodnutí o přijetí protiraketového štítu v Lisabonu nezablokují.

Do projektu protiraketové obrany, jenž není doposud zcela vyjasněn, by mělo být zapojeno také Rusko. Ruský prezident Dmitrij Medveděv se bude summitu osobně účastnit, a i když jeho přítomnost bude podle deníku Guardian spíše symbolická, bude znamenat výhru Baracka Obamy, který po svém zvolení slíbil respektovat vztahy s Moskvou.

Předpokládá se, že Rusko bude na summitu principiálně souhlasit se zapojením do systému jako ostatně doposud. Zda ale přistoupí na nějaký konkrétní závazek, není prozatím jisté.

„Bude-li systém postaven na rovnosti a na odhadech rizika raketových útoků, bude spolupráce naprosto možná,“ prohlásil o víkendu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Můžeme říci, že období nejistoty po studené válce je za námi. Neuděláme za tímto obdobím pouze čáru, ale vytvoříme základ společného strategického partnerství.“

Lavrov je ale podle deníku Guardian mnohem méně otevřený celkové strategii NATO, která počítá mimo jiné s rozšířením své působnosti za hranicemi členských států v rámci „kooperační bezpečnosti“. Ta by měla obsahovat rychlou pomoc při přírodních katastrofách, pomoc a případnou intervenci při politických krizích a utužování celosvětových strategických partnerství. Přes to všechno členové NATO oficiálně trvají na tom, že jejich jednotky nemají sloužit jako „globální policie“.

Moskva by se kromě štítu měla zapojit také do alianční mise v Afghánistánu, kam by měla dodávat vojenskou techniku včetně vrtulníků, podpořit logistiku jednotek NATO umožněním širších transportů a zásobování přes své území.

Další informace:

The Guardian Nato summit to outline Afghanistan withdrawal plan

AFP No Let-Up in Afghan Violence Ahead of NATO Summit

The Guardian Lisbon: the most exciting post-cold war Nato summit?