Summit Severoatlantické aliance, který začíná v pátek v portugalském Lisabonu, by měl přinést hned několik zásadních strategických novinek a ujednání. Kromě přijetí nové strategické koncepce se bude rozhodovat o harmonogramu stažení z Afghánistánu, budoucí podobě protiraketové obrany i nových oblastech spolupráce s Ruskem.

Důležitost summitu je dle komentátorů mnohem větší než u předchozích setkání. Podle zastánců nepostradatelnosti NATO ve světě určí setkání dokonce podobu Aliance na desetiletí dopředu.

Dle všeobecného očekávání potvrdí zástupci NATO misi v Afghánistánu jako jednu z priorit organizace. Zároveň ale nastíní harmonogram odsunu aliančních armád ze země. Postupné předávání jednotlivých bezpečných regionů do správy afghánských bezpečnostních složek by mělo podle britského premiéra Davida Camerona začít v rozmezí dvou let.

Mechanismus odsunu by měl být inspirován postupem v Iráku, kde vojska NATO předávala moc místní policii a armádě po jednotlivých lokalitách, od nejbezpečnějších po nejrizikovější. Všechny alianční jednotky mají pak odejít nejpozději do roku 2015.

Analytikové se v poslední době kloní spíš k názoru, že se bezpečnostní situace v Afghánistánu nelepší, spíše naopak. Jenom za minulý týden bylo při útocích v zemi zabito dalších devět vojáků. Rok 2010 je prozatím nejhorším rokem pro alianční jednotky od invaze v roce 2001 s celkovým počtem 643 oficiálních obětí.

Ochrana před hrozbou z Východu? Už ne

Dalším velmi důležitým tématem bude zveřejnění dlouho připravované strategické koncepce NATO, která by měla určit směr, jakým se bude Aliance v nadcházející dekádě ubírat. Nově by měla definovat úlohu organizace v 21. století a postoj k asijským velmocem jako jsou Čína, Indie nebo Írán.

„Vznikne Aliance, která je schopná, modernější, efektivnější a lépe spolupracuje s partnery. Nová koncepce by zároveň měla smířit rozdílné názory uvnitř Aliance: ty, které vidí v NATO obranu proti útoku z Východu, a ty, jež ho vidí spíše jako politický blok s odzbrojovacími ambicemi,“ prohlásil přímo generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Jako problematická se ale může dle komentářů ukázat snaha o zesílení strategické spolupráce NATO a EU. To se nelíbí hlavně Turecku, které odmítá bližší spolupráci s Kyprem. Ankara navíc v poslední době posílila vztahy s Íránem i Sýrií, a mohla by tak implementaci některých opatření bránit.

Jaderné odzbrojování by mělo být dalším z ožehavých témat summitu, na kterém se ne všechny členské země shodnou. Německo například požaduje zcela bezjaderný kontinent a naléhá na Spojené státy, aby odstranily jaderné hlavice, jež mají na svém území. Proti se staví například Francie, která se svých raket nechce vzdát do doby, než dojde k jadernému odzbrojení globálně.

O štítu se zatím moc neví

Neshody před summitem panovaly i v otázce systému protiraketové obrany, do nějž má být zapojeno všech osmadvacet zemí NATO. Největší výhrady a nedůvěru k systému protiraketové obrany měla v minulosti Francie, která po Spojených státech požadovala více informací o ceně a funkčnosti systému. Francouzi se ale zavázali, že rozhodnutí o přijetí protiraketového štítu v Lisabonu nezablokují.

Do projektu protiraketové obrany, jenž není doposud zcela vyjasněn, by mělo být zapojeno také Rusko. Ruský prezident Dmitrij Medveděv se bude summitu osobně účastnit, a i když jeho přítomnost bude podle deníku Guardian spíše symbolická, bude znamenat výhru Baracka Obamy, který po svém zvolení slíbil respektovat vztahy s Moskvou.

Předpokládá se, že Rusko bude na summitu principiálně souhlasit se zapojením do systému jako ostatně doposud. Zda ale přistoupí na nějaký konkrétní závazek, není prozatím jisté.