Novými místopředsedkyněmi Strany zelených se dnes na závěr třídenního sjezdu staly Petra Kolínská a Ivana Fajnorová. Do předsednictva se dostal i ostrý kritik dosavadního vedení Matěj Stropnický. Už v sobotu zelení rozhodli o tom, že je i nadále povede jejich dosavadní lídr Ondřej Liška a do funkce prvního místopředsedy vybrali bývalého poslance SZ Přemysla Rabase.

Předsednictvo strany se rozhodlo rezignovat po květnovém debaklu ve sněmovních volbách. Nikdo z bývalých místopředsedů svou funkci neobhajoval a pokračovat nechtěla ani většina dalších členů předsednictva. Zatímco svou hlavní tvář zelení ani po několika volebních neúspěších nevyměnili, zbytek vedení se výrazně obměnil. Liška na sjezdu sice získal podporu asi šedesáti procent delegátů, stranu ale bude vést s nepříliš sourodým týmem, v němž jsou i jeho kritici.

Volby členů vedení a představování kandidátů zabralo většinu třídenního sjezdu nyní už neparlamentní strany. V rámci debaty o tom, kdo má stranu vést, nicméně zelení bilancovali svůj politický pád a řešili, jak překonat spory mezi různými křídly strany.

Liška v tajné volbě získal 125 hlasů z 209. Byl jasným favoritem volby, jeho protikandidáti výraznou podporu nezískali. Staronový šéf strany míní, že dostal dost silný mandát vzhledem k tomu, že za sebou zelení mají složité období, za které je spoluodpovědný.

Zelení měli ve Sněmovně zastoupení čtyři roky, podíleli se na koaliční vládě spolu s ODS a KDU-ČSL. Během vládního angažmá stranu oslabovaly vnitřní spory. Voliči dali zeleným červenou kartu už v loňských evropských volbách, v květnových sněmovních získala SZ méně než tři procenta hlasů a nyní jsou tedy zcela mimo parlament. Jejich kandidáti neuspěli ani v nedávných senátních volbách.

Následující dva roky do krajských voleb by zelení podle Lišky měli využít hlavně k tomu, aby vybudovali stabilní členskou základnu v regionech. Měli by podle něj vystupovat jako „hlídací pes veřejného zájmu" a vymezovat se jak vůči vládním stranám, tak opoziční ČSSD.

Na sjezdu zaznělo z různých stran volání po usmíření rozhádaných křídel strany, samotné jednání sjezdu ale ukázalo, že zelení jsou stále výrazně rozděleni na různé tábory, které těžko hledají společnou řeč. Sobotní volba prvního místopředsedy se zadrhla na několik hodin, protože žádný z kandidátů, kteří se postupně dostali do hry, nedokázal získat většinovou podporu. Teprve nominace Rabase, který se o funkci původně vůbec neucházel, vyvedla sjezd z patové situace.

Na Liškovu adresu se ozvala jak kritika za to, že je příliš spojen se starým vedením, tak i výtky, že málo spolupracuje s osobnostmi, které dříve stranu reprezentovaly ve vysoké politice včetně někdejšího šéfa SZ a ministra životního prostředí Martina Bursíka.

Bursík a někdejší poslankyně strany Kateřina Jacques v sobotu odpoledne na sjezd přišli i se svou roční dcerou Noemi. Někteří delegáti si ale stěžovali na to, že nedostali od Lišky jasné pozvání. Podle staronového předsedy v tom ale zlý úmysl nebyl.

Připomněl, že Bursík je členem republikové rady strany, a má tak automatický přístup na sjezd.